Každé nasazení stroje pro zpracování půdy má docílit určitého efektu. Při přípravě půdy na jaře je třeba vytvořit optimální podmínky pro vzcházení semen. Přímý kontakt s půdou má semínkům zaručovat dostatek vlhkosti, ale zároveň je třeba umožnit i průchod tepla od slunečního záření půdou bez velkých ztrát.
Kultury polních plodin začínají klíčit teprve tehdy, pokud půda v bezprostředním okolí semen dosáhne určité minimální teploty. Její hodnota je u různých plodin odlišná: zatímco obilninám postačují 3 až 4 °C, teplomilná kukuřice vyžaduje již 10 až 12 °C.
Pokud není po zasetí půda vysušená do hloubky, je přívod vody na seťové lůžko zaručen kapilárním vzlínáním ze spodních vrstev. Proto má zpevněné dno tohoto lůžka značný význam a důležité je, aby bylo v konstantní hloubce. Na zoraných pozemcích vzlíná voda k lůžku skrze slehnutím vytvořené půdní vrstvy, zatímco v bezorebné technologii z vrstev, které nebyly zpracováním půdy zasaženy.
Značné nároky na kvalitu práce půdozpracujících strojů klade také vrstva půdy nad lůžkem: má umožnit přívod tepla a výměnu plynů na jedné straně a zároveň klást minimální odpor při klíčení.
Zachování půdních vrstev
Aktivní nebo pasivní půdozpracující stroje působí při obnově půdní struktury tak, že vytváří směs jemných i hrubých částic. Intenzita drobení a rozložení jednotlivých částic ve zpracovávaném horizontu jsou důležité veličiny, kterými se stroje jednotlivých značek i jednotlivých modelových řad odlišují. Svůj vliv má i nastavení stroje a pojezdová rychlost, daná výkonem tažného prostředku či možnostmi v daných podmínkách (hrubá brázda či upravený povrch).
Na jaře jsou většinou k přípravě půdy nasazovány pasivní kombinace. Ornice, nakypřená zpracováním půdy na podzim, byla v zimním období vystavena působení mrazu, takže díky tomu je obnova struktury jednodušší. Zároveň zůstávají zachovány půdní vrstvy, vytvořené přirozeným slehnutím.
Využití aktivního nářadí
Aktivní nářadí jako frézy je díky svému vyššímu účinku využíváno po jarní orbě, s níž se zapravují například meziplodiny. Jejich energetická náročnost je vyšší a plošná výkonnost menší. Následovat může například výsadba brambor. Rotační brány fungují jako součást secích kombinací v konvenční i bezorebné technologii, přičemž nemusí vždy kypřit půdu až do hloubek 20 cm, ale často jenom mělce (tj. do hloubek 8–12 cm). Tím se redukuje spotřeba paliva i opotřebení pracovních orgánů.
Jak ovlivnit polní vzcházivost
V každém případě má intenzivní kontakt osiva s jemnozemí významně pozitivní vliv na polní vzcházivost.
Hrudovitá struktura půdy v oblasti seťového lůžka polní vzcházivost výrazně sníží. Svůj vliv má také technologie výsevu. Proto také výrobci secích strojů v posledním období věnovali takovou pozornost dávkovacímu ústrojí a dopravě osiva, provedení secích botek i přítlačných koleček a regulaci přítlaku na botky. Dávkovací ústrojí a systém dopravy osiva k botkám ovlivňují vhodné rozdělení osiva v řádcích a tím i rovnoměrný vývoj porostu. Hloubka setí by měla být nastavena tak, aby osivo bylo uloženo na zpevněné seťové lůžko. Významnou roli hraje schopnost secího stroje udržovat nastavenou hloubku setí v širokém spektru pojezdových rychlostí.
S patřičným odhadem rizik
Vhodný termín setí lze univerzálně doporučit těžko. Kromě agrotechnické lhůty je ovlivněn také teplotou půdy a její vlhkostí. Mnoho zemědělců se snaží vyrazit na jaře do pole co nejdříve, a s tímto cílem se také vybavují vhodnou technikou. Některé typy secích kombinací dokážou zpracovat i vlhkou půdu a založit porosty jarních obilnin s předstihem. Pro takové práce je třeba zvolit správný typ opěrného válce, který nebude způsobovat škodlivé zamazání. Zvláště jarní ječmen je na tuto chybu ve zpracování půdy velmi citlivý.
Při příliš časných vstupech na pozemek má půda na jaře malou únosnost. V jarním období je citlivá na utužení a u chladné a příliš vlhké půdy je tato citlivost značná. Je tedy třeba uvážit, zda se velmi časný termín setí jarních obilnin na úkor těchto rizik vůbec vyplatí.
Naopak při přípravě půdy pro setí cukrovky se počet zásahů na jaře snižuje na minimum, aby nedocházelo ke ztrátám vláhy. Podzimní základní zpracování půdy je doplněno ještě urovnáním povrchu; na jaře se pozemek připraví kompaktorem, po němž následuje výsev. Další možností je pěstování cukrové řepy na hrůbcích, které se připraví již na podzim. Tato technologie se osvědčuje na těžkých půdách, kde je orba velmi nákladná, zdlouhavá a nepřináší požadovaný efekt.
Univerzální radličkové kypřiče
Pro hlubší nakypření mělce zpracované půdy se používají radličkové kypřiče. Ty jsou již vyvíjeny tak, aby představovaly univerzálně využitelný stroj. Větší pracovní hloubka na rozdíl od mělké podmítky klade výrazně větší nároky na stabilitu. Na kamenitých pozemcích je důležité jištění proti přetížení. Prosazují se stále více mechanické systémy, protože jsou robustnější a levnější než hydraulické jištění.
Ke hlubokému zpracování půdy se používají zcela jiné typy radliček než pro mělkou podmítku. Úzké radličky snižují tahový odpor a šetří palivo. Někteří výrobci nabízí přímo koncept pro záměnu radliček, jehož základem je rychlovýměnný systém radlic.
Pracovní hloubku stroje na nastavené úrovni má udržovat opěrný válec. Při hlubším zpracování půdy roste kromě toho ještě význam účinnosti zpětného utužení. Na středních a těžkých půdách k tomu potřebuje dostatečnou hmotnost a přiměřenou pojezdovou rychlost. Mnozí výrobci představili těžké opěrné válce z litiny, případně doplněné vrstvou pryže na povrchu, které i při kypření do hloubky více než 20 cm dokážou odstranit vzniklé dutiny v půdě (možný úkryt pro škůdce). Také průměr válců roste – dosahuje dokonce i více než 80 cm.
V neseném provedení až do šesti metrů
Malé a rodinné zemědělské podniky mají naproti tomu zvýšený zájem o radličkové kypřiče v neseném provedení. V agregaci s traktorem střední výkonové třídy vytváří soupravu se snadnou manévrovatelností. Požadovaná šířka záběru je mezi 4,5 až 6 m a zároveň je třeba docílit dostatečně intenzivního působení na půdu. Aby to vše bylo realizovatelné bez nutnosti vlastního podvozku, vyvinuli výrobci speciální typy kypřičů s lehkou konstrukcí a dvěma nosníky, tudíž těžištěm v blízkosti traktoru. Výhodou neseného provedení je rychlé otáčení na souvratích, snadná regulace pracovní hloubky z kabiny i rychlé přestavení z pracovní do transportní polohy.
Čemu věnovat pozornost u rotačních bran
U rotačních bran by měl řidič věnovat dostatek pozornosti nastavení pojezdové rychlosti, vhodných otáček a hloubce záběru hřebů tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru mezi výsledným efektem stroje a jeho energetickou náročností (tzn. provozními náklady).
Správné přizpůsobení otáček rotorů příslušné pojezdové rychlosti má také výrazný vliv na kvalitu práce. Na středních půdách dokonce ještě větší než počet rotorů: někteří výrobci nabízí deset a další dvanáct rotorů při šířce záběru 3 m. Větší počet rotorů by měl vykazovat menší energetickou náročnost, zatímco menší počet rotorů zase lépe umožní procházet kamenům.
Význam opěrného válce
Kvalita práce rotačních bran je v mnohém ovlivněna také opěrným válcem. Ideální provedení tohoto válce pro všechny půdní podmínky doposud neexistuje. Proto také výrobci nabízí celou řadu variant. Na lehkých půdách je výhodné provedení s velkým průměrem, které vykazuje nižší valivý odpor.
Pro případ agregace rotačních bran se secím strojem, což je časté řešení, se ukazuje jako výhodné provedení opěrného válce provádějící utužení půdy v pruzích, do nichž je posléze uloženo osivo. Při setí za sucha se osivo dostane lépe do kontaktu s půdní vrstvou, zaručující vzlínání vlhkosti. Kypré „řádky“ půdy mezi jednotlivými pruhy umožňují výměnu plynů a vsakování srážkové vlhkosti.
Užitečnou výbavou rotačních bran je rychlovýměnný systém hřebů. Jedno z praktických řešení spočívá v zástrčce, zajišťující oba hřeby, která se jednoduše vytáhne směrem dolů. Hřeby se vyjmou, zamění a opět zajistí.
Vhodná technika pro výsev do mulče
Zakládání porostů do mulče klade zvýšené nároky nejen na kypřiče, ale především na secí stroje. V současnosti je na trhu již široká nabídka strojů pro výsev do půdy, která má na povrchu organické zbytky.
Základem tažených secích strojů je často středový pneumatikový válec, který slouží jako pojezdový a zároveň provádí zpětné utužení půdy, zpracované přední sekcí. Tou jsou většinou dvě řady talířů. Pěch také nese a na půdu po celé pracovní šířce rovnoměrně rozkládá velký podíl hmotnosti osiva, nacházejícího se ve velkoobjemovém zásobníku. O uložení osiva do půdy se starají kotoučové secí botky.
U dvoukotoučových botek provádí první předsunutý kotouč otevření výsevní rýhy a případné rostlinné zbytky vytlačí stranou. Uzavření rýhy a přitlačení půdy k osivu zajišťuje přítlačné kolečko potažené pryží. Úroveň přítlaku je nastavitelná, aby bylo možné adekvátně reagovat na rozdílné půdní podmínky či proměnlivou vlhkost půdy.
Kombinované pneumatické secí stroje se nabízejí v různé úrovni výbavy. Profesionální verze mají již ovládání pomocí systému ISO-Bus a celou řadu užitečných doplňkových funkcí. Na přání může být dodávána kontrola průchodnosti semenovodů, nástavky pro větší objem zásobníku osiva nebo hydraulicky poháněný dopravník pro pohodlné plnění zásobníku osivem.
Meze možností za mokra
Stroje dosahují vysoké výkonnosti. Lze-li udržovat vyšší pojezdovou rychlost, potřebnou pro sekci talířů, pracují kvalitně. Předpokladem jsou ovšem optimální podmínky. Pokud bude nutné pracovat za vlhka na těžkých půdách, je vhodné mít v záloze ještě secí kombinaci s rotačními bránami, protože intenzitu drobení hřebů v půdě lze regulovat v širokém rozsahu.
Využití GPS signálu při setí
U pneumatických secích strojů představili výrobci automatickou regulaci výsevku na základě mapy výsevku daného pozemku. Řídicí počítač mění otáčky výsevního ústrojí s využitím dat o poloze soupravy od přijímače GPS signálu. Širšího využití v naší praxi doznala jiná užitečná funkce – automatické vypínání a zapínání výsevních jednotek u přesných secích strojů podle GPS. V závislosti na poloze řídicí jednotka vypíná a zapíná elektropohon výsevních kotoučů, takže secí stroj může velmi přesně zasít i klíny nebo jiné nepravidelné tvary. Přínos spočívá nejen v úspoře osiva, ale především ve vyrovnaném a dobře zapojeném porostu bez vynechávek nebo opakovaně přesévaných ploch.
Koncept strip-tillage se prosazuje
V poslední době se v Evropě věnuje stále větší pozornost tzv. strip-tillage – pásovému zpracování půdy. Tato technologie je původem z USA a vzešla ze snah spojit hlavní přednosti systému pěstování bez zpracování půdy a plošného kypření.
Kypření se provádí speciálně upravenými stroji do hloubky 25–30 cm v pásech o stanovené šířce v různých roztečích řádků. Postupuje se vždy ve směru řádků následně seté plodiny. Zároveň se v nakypřené půdě vytvoří zásoba živin. Zbývající plocha pozemku by měla zůstat nezpracovaná, a tudíž v klidu. Nicméně i pásový výsev do již zpracované půdy se označuje jako strip-tillage, což je ovšem ne zcela korektní označení.
Protože strip-tillage představuje výraznou změnu v systému obdělávání půdy, jedná se o komplexní proces, u něhož je samotný stroj jen jedním ozubeným kolečkem v soukolí celkové agrotechniky. Bude tedy také na poradenské službě výrobců zemědělské techniky, aby doporučili tento systém do vhodných podmínek a naučili jej zemědělce využívat v praxi.
Důvody pro rozšíření pásového zpracování
U nás bude rozšiřování technologie strip-tillage brzdit konzervativní uvažování zemědělců, kteří trvají na zakládání porostů konvenční technologií, tedy výsevem na široko. V takovém případě lze doporučit alespoň malou část výměry vyhradit pro experimentální pěstování.
Na mnoha pozemcích je půda v hlubších vrstvách utužená, přičemž toto utužení se orbou do běžně prováděných hloubek neodstraní. Plošné kypření do takových hloubek záběru by bylo velmi nákladné. Efektivnější je tedy provést hlubší nakypření půdy jen v místech, v nichž je následně proveden výsev.
V pruzích je možné nakypřit půdu do větší hloubky, což umožňuje rostlinám intenzivnější vývoj kořenů bez deformací. Například hlavní kořen u ozimé řepky nemusí nikam uhýbat stranou, je delší, silnější a rostlina může vytvořit více jemných kořínků. Tím poskytuje i vyšší výnos semen ve srovnání s porosty, založenými na pozemcích s utuženou půdou plošným výsevem s plošnou aplikací hnojiva.
Vysoká přesnost základem
V technologii pásového zpracování půdy hraje rozhodující roli přesný výsev a zároveň i využívání satelitních navigací s vysokou přesností. Přesné setí umožňuje optimální rozmístění a uložení osiva, čímž je zároveň i podpořeno spolehlivé vzcházení. Vývoj porostu je působivý, protože rostliny mají více prostoru a méně si konkurují.
Kypřič může provádět nakypření jednotlivých pásů půdy v samostatné operaci anebo je součástí secího stroje, takže pak probíhá příprava půdy a setí při jednom přejezdu. Téměř běžnou součástí je také zařízení pro uložení hnojiva do stanovené hloubky. Strip-tillage dovoluje uložení dvou různých hnojiv do různých hloubek v půdě. Hnojivo pozitivním způsobem podporuje mohutnost kořenové soustavy (například průměr kořenového krčku) a větvení kořenů.
Kombinované stroje provádí nakypření půdy v pruzích, odstraňují posklizňové zbytky ze seťového a kořenového prostoru, provádí uložení hnojiva, zpětné utužení půdy pomocí pěchu a zasetí. Vyrábí se s různou roztečí radlic a secích botek, například 17,5; 35 nebo 75 cm.
Systémem strip-tillage se pěstuje kukuřice, cukrová řepa a také řepka, přičemž se u této oblíbené olejniny využívá pokrokové technologie přesného výsevu do řádků s větší roztečí. Tím se dosahuje výrazných úspor na osivu a vysoké polní vzcházivosti.
Lepší prohřívání na jaře
Pásové zpracování půdy lze provádět buď již na podzim, anebo na jaře. Rozhodnutí je závislé z velké míry na typu půdy. Na těžkých půdách, které se nevyplatí orat, bude pásové zpracování vhodnou volbou. Tím, že jsou vytvořeny řádky již na podzim, se nakypřená půda ve zpracovaných pásech lépe prohřívá. Snadněji lze vytvořit dobré seťového lůžko a výsev může být zahájen dříve. V prohřáté půdě může být zaručeno velmi dobré vzcházení osiva, takže pásové zpracování půdy má dobré výsledky v počtu rostlin na hektar.
Naopak tvorba pásů až na jaře může způsobit oddálení výsevu a seťové lůžko se připravuje obtížněji (půda nebyla vystavena přímému působení mrazu a bude hrudovitější, vlhčí a chladnější).
Cílená injektáž – úspora hnojiv
Systém strip-tillage také umožňuje již na podzim do půdy zapravit důležité živiny, tedy jak fosfor a draslík, tak i dusík. Je k tomu ovšem zapotřebí speciální technické vybavení, které dovoluje dopravit hnojivo do zvolené hloubky nebo do dvou rozdílných hloubek v půdě.
V našich podmínkách předchází pásovému zpracování většinou podmítka nebo také orba do hloubky 20 cm. Ale uvažuje se i o setí v pásech, vytvořených v porostu vymrzající meziplodiny. Celková spotřeba paliva se pohybuje pod 20 litry na hektar, v závislosti na typu půdy, jejím zpracování a hloubce setí.
Technologie Strip-tillage by také byla vhodným řešením pro úzké osevní postupy s velkým zastoupením obilnin, případně pro zemědělce, kteří potřebují zapravovat velké objemy kejdy. Díky nové technologii se opět rozšiřuje množství provedení strojů pro zpracování půdy a výsev na trhu.
Využití kejdy v systému setí do pásů
Jarní pásové zpracování půdy je prováděno také tehdy, pokud bude sloužit jako zásoba živin organické hnojivo. Nástup technologie stripp-tillage se časově shoduje s rozvojem technologie dodávky živin před setím pomocí organického hnojiva, a nyní se prověřuje možnost obě tyto technologie spojit.
Nejprve jsou v nezpracované půdě vytvořeny pruhy, v nichž je v hloubce zhruba 20 cm uložena kejda. Cisterna na kejdu má speciální aplikátor pro podpovrchovou injektáž kejdy. Souprava s traktorem je řízena pomocí vysoce přesné satelitní navigace. Data z navigace jsou následně přenesena do traktoru s přesným secím strojem, který za dva dny poté ve vytvořených pásech provede výsev kukuřice. Secí stroj má shodnou šířku záběru jako aplikátor (například šest řádků).
Vhodné pro lehké a střední půdy
Zbývající plocha pozemku (tj. celých 75–80 %) může být pokryta travním porostem a k aplikaci kejdy se přistupuje po první jarní seči. Nejvhodnější pro tento postup jsou lehké a střední půdy, protože zde se snadno vytvoří dostatek jemné půdy. Těsně před vzejitím rostlin kukuřice se travní porost zlikviduje pomocí herbicidu, aby nedocházelo ke konkurenci rostlin. Travní drn pak nadále funguje jako protierozní ochrana půdy.
Je třeba myslet na to, že podpovrchový aplikátor kejdy vyžaduje také dostatečnou tažnou sílu, které musí odpovídat rám cisterny.
Přednosti a nedostatky
Výhodou technologie strip-tillage je snížení energetické náročnosti, úspora paliva, zlepšení sjízdnosti pozemků v průběhu vegetace i při sklizni, vyšší úroveň využití živin v organickém hnojivu, lepší vývoj kořenové soustavy kulturních rostlin, podpora raného vývoje plodin, snížení rizika vodní a větrné eroze, možnost vytvoření zásoby živin a zlepšení půdní hygieny.
Další výhodou je možnost časnějšího výsevu oproti konvenční technologii, protože půda se rychleji prohřívá. A vstup na pozemky je také možný dříve, protože se snadněji zemědělskou technikou přejíždějí. Tato technologie umožňuje zakládat porosty i na erozně ohrožených půdách, umožní ušetřit prostředky i čas.
Z nedostatků je třeba zmínit nutnost investic do nové techniky, někdy také díky pomalým pojezdovým rychlostem nižší plošnou výkonnost oproti konvenčním technologiím, nutnost vysoce přesného řízení pojezdů na pozemcích, které musí mít pokud možno pravidelný tvar.
Klíčové informace
– Příprava půdy na jaře má výhodu v hotovém základním zpracování půdy na podzim, je však třeba brát ohled na citlivost na utužení a někdy i na problematickou sjízdnost pozemků.
– Nasazením půdozpracujících strojů je třeba vytvořit optimální podmínky pro vzcházení semen, především utužené seťové lůžko v konstantní hloubce.
– Vrstva půdy s jemnou strukturou zaručuje kontakt osiva s půdou.
– V bezorebné technologii se k přípravě půdy nejčastěji využívají univerzální radličkové kypřiče nebo kompaktory, na zoraných pozemcích různé druhy pasivních kombinací.
– Kromě klasického plošného setí se rozvíjejí i technologie výsevu do pásů zpracované půdy, tzv. strip-tillage, která při správné realizaci umožní snížit náklady při pěstování, a tím zvýšit rentabilitu.
Petr Beneš
