06.01.2011 | 04:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mořidla v rámci integrované ochrany

Osiva představují elitní část všech zemědělských komodit. Jejich cena je vysoká a kvalita by měla být výsledkem speciálních technologií pěstování. Ty mohou zajistit pouze pěstitelé, kteří mají vyhovující podmínky, jednak co se týče lokality, s čímž jsou spojené podmínky vhodného klimatu. Ale také technického a vědomostního zázemí nutného pro úpravu a skladování osiv. Ve druhém uvedeném bodě hraje svou nezastupitelnou úlohu státní správa, která garantuje řadu kvalitativních parametrů požadovaných po výrobcích osiva.

Osivo je komodita, která cestuje v širším či omezenějším teritoriu, a spolu s ním cestují i jeho choroby a plevele. Snahou pěstitele je choroby i plevele minimalizovat. U plevelů se zdá být situace snadněji řešitelná. U chorob je nutné neustále uplatňovat všechny principy integrované ochrany tak, aby potlačování chorob bylo nejen účinné, ale i šetrné a bezpečné z hlediska hygienicko-toxikologického. Důležitá je také odolnost odrůd, agrotechnická opatření a možnosti použití mořidel. I výsledky monitoringu výskytu chorob jsou významnou částí integrované ochrany, neboť tyto informace jsou nutné pro cílená opatření.

Mořidla

Významnou částí přípravy osiva je moření. Mořidla představují specifickou část pesticidní chemie, jejíž uplatnění se v posledním desetiletí rozšířilo na řadu chorob. Patří mezi ně nejen ty, které se přenáší osivem, ale i choroby virové, choroby kořenů a listů v raných fázích růstu a vývoje (braničnatky, padlí, hnědé skvrnitosti). Mořidla v kombinaci s řadou agrotechnických opatření a se znalostmi o odrůdové citlivosti jsou schopná zajistit dobrý zdravotní stav pro rané fáze růstu a vývoje, zabránit znehodnocení kvality produkce a výrazným výnosovým poklesům.

Sněti na ozimé pšenici
Sněti rodu Tilletia na ozimé pšenici patří dodnes k velmi obávaným chorobám. Až do roku 1999 se sněti na našich polích vyskytovaly jen ojediněle, což svědčilo o dobré účinnosti mořidel a efektivním způsobu moření. V roce 1999 byly zaznamenány první rozsáhlejší výskyty sněti mazlavé, což bylo varujícím momentem. Předcházející nízký výskyt svádí k myšlence omezit použití mořidel, což je možné tehdy, pokud je zabezpečena kontrola zdravotního stavu porostů i osiva, která vyloučí následné nebezpečí výskytu choroby.
Desetileté sledování výskytu snětí v České republice (graf) ukazuje na neustálou přítomnost spor obou snětí ve vyšetřovaných vzorcích zrna. Kolísající úroveň výskytu sněti mazlavé (Tilletia tritici) stejně jako sněti zakrslé (Tilletia controversa) je výsledkem toho, jak vážně je vnímáno jejich nebezpečí.
Zarážející je, že v roce 2010 byla zjištěna přítomnost spor sněti mazlavé v 65 ze tří set zkoumaných vzorků, což je 21,6 %. Jde o nejvyšší výskyt této sněti v rámci deseti sledovaných let. Vzhledem k dostupnosti účinných mořidel a jejich vysoké účinnosti je otázkou, zda se podíl mořeného osiva výrazně snížil nebo zda se zhoršila úroveň moření.
Výskyt sněti zakrslé v roce 2010 byl v rámci desetiletého sledování třetí nejvyšší. Dosáhl v průměru hodnoty 16,76 %. Tento průměr je ovlivněn nulovými hodnotami v kraji Libereckém a Ústeckém. Ve zbývajících krajích bylo procento vzorků kontaminovaných snětí zakrslou v rozmezí 42,4–12,5 %, jde tedy o překvapivě vysoký výskyt.
Stejně důležité jsou i informace o odrůdách vysoce náchylných, které jsou rizikové pro organický způsob hospodaření, a u konvenčního hospodaření vyžadují svědomité vyšetření osiva před mořením a pečlivé moření. Vysoký podíl velmi citlivých odrůd na sněť může být i jednou z příčin, proč se u nás ve sklizeném zrnu ozimé pšenice vyskytuje v průměru kolem 10 % vzorků, v nichž byly zjištěny teliospory sněti. V roce 2009 byly odrůdy uvedené v tabulce 1 vyhodnoceny jako vysoce náchylné ke sněti a v pokusu s umělou infekcí byly silně napadeny.
Všechna mořidla, která jsou u nás povolena, mají vysokou účinnost (98–100 %) na sněť mazlavou. Pokud je dodržováno dávkování a moření je provedeno kvalitními mořičkami, není možné, aby následná produkce byla kontaminována sporami sněti mazlavé.
Sněť zakrslá je větším problémem, neboť více uniká pozornosti pěstitelů, a tak se čas od času vyskytne za příznivých podmínek v širším rozsahu i proto, že běžná mořidla na ni neúčinkují a speciální se používají v omezeném rozsahu. Pokud běžný pěstitel zjistí na pozemku výskyt sněti zakrslé, je třeba následně používat k moření speciální mořidla (Dividend, Celest). Podniky produkující osivo by měly zamořené hony vyloučit z produkce osiv. Kromě toho je třeba si uvědomit, že hostitelem této sněti je i řada trav.

Ozimé obilniny ohrožuje plíseň
Plíseň sněžná (Microdochium nivale) je další vážnou chorobou vyskytující se časně na jaře na ozimých obilninách, na travních porostech i v trávnících, které byly v zimním období pod sněhem. Houba M. nivale způsobuje i další choroby, jako jsou fuzária v klasech, na listech nebo na bázi stébel.
V loňském roce byl výskyt plísně sněžné po celém území České republiky vyšší než v předcházejících letech. V pokusech i na provozních plochách byla ozimá pšenice poškozena jak plísní sněžnou, tak i dlouhodobým působením sněhové pokrývky. To mělo za následek prořídnutí porostů nebo jejich úplné zničení.
Mořidla, která mají registrovanou účinnost na plíseň sněžnou, měla jak v pokusech, tak i na provozních plochách účinnost dobrou. Mořidla Panoctine 35 LS, Maxim 025 FS, Celest, Scenic a Vitavax 2000 v dávce 3 l/ha měla účinnost od 46 až do 70 %. Výbornou účinnost mělo i nové mořidlo Kinto Duo. Letos na jaře jsme získali dobré zkušenosti s časnou aplikací fungicidů u porostů s vysokým výskytem plísně sněžné.

Virové choroby
Jako jedno z opatření v ochraně proti virovým chorobám je doporučován pozdnější termín setí, kdy přenašečů virových chorob ubývá. Z hlediska tvorby výnosu je pozdní setí především u pozdních odrůd problematické. Stejně tak zatím nelze spoléhat na odolnost odrůd.
Zkušenosti zemědělské praxe s výskytem viróz a následným poklesem výnosu nabyly konkrétní podoby a zájem o realizaci možností ochrany se významně zvýšil. Publikace, semináře a individuální konzultace významně přispěly ke správné diagnostice viróz i k tomu, že při půdoochranných technologiích pěstování je výdrolu věnována větší pozornost (likvidace výdrolu na podzim před setím). Problémem zůstávají narůstající plochy kukuřice na zrno. Tento zdroj infikovaných přenašečů viróz je pak vážným nebezpečím i pro později seté porosty ozimů. Proto je nutné individuálně zvažovat, kterou z možností ochrany proti virovým chorobám lze v konkrétním případě použít.
Insekticidní mořidla i samotné insekticidy mají přímou vysokou účinnost v polních pokusech na přenašeče viróz, ale jejich efekt na výskyt virových chorob není absolutní. Jak po ošetření porostu, tak po použití mořidel nelze vyloučit nález virózních rostlin, i když jejich procento výrazně poklesne a celkový infekční potenciál v porostu je menší.
Insekticidní mořidla jsou v současné době v zahraničí považována za významný stabilizační prvek technologie pěstování obilnin v teplejších oblastech. U nás zatím není tato možnost brána v úvahu jako nezbytný zásah, i když máme povoleno používat přípravek Cruiser 350 FS v dávce 1–1,5 l/t.

Choroby jarního ječmene
Z chorob přenosných osivem je jarní ječmen ohrožován prašnou snětí (Ustilago nuda), pruhovitostí (Helminthosporium gramineum) a hnědou skvrnitostí (Pyrenophora teres). První dvě je možné kontrolovat mořidly. U hnědé skvrnitosti je situace komplikovanější. Pro ochranu v raných růstových fázích je účinnost mořidel na tuto chorobu velmi žádoucí, neboť účinné mořidlo je schopné zabránit infekci až do konce odnožování. Pak je ale nutné kontrolovat chorobu cílenou aplikací účinných fungicidů na list.

Závěr

Kvalitní osivo je základním pilířem úspěchu rostlinné produkce. Ke kvalitě osiva patří i ochrana proti chorobám, které jsou osivem přenášeny. Součástí této ochrany je aplikace mořidel jako části systému integrované ochrany.
Účinné mořidlo, použité ve správné dávce a tak, aby skutečně zůstalo na povrchu obilky, významným způsobem chrání mladé rostliny před širokým spektrem chorob. Pomocí diagnostických metod DNA bylo na zrnu nalezeno mnoho patogenních hub, které mohou oslabovat rostliny obilnin v raných fázích růstu. Namořené osivo umožňuje rychlý růst a vývoj zdravých rostlin až do konce odnožování a následně nedovolí ničit listový aparát pruhovitostí ječnou a klas prašnou, mazlavou nebo zakrslou snětí. Mořidla jsou velmi účinnou skupinou pesticidů, jejichž síla není zemědělci (k jejich škodě) plně doceněna. Snad je to tím, že pro správný efekt je nutné, aby komplex, tedy dobré osivo, dobré mořidlo a kvalitní namoření, byl ve všech třech složkách bezchybný.
Výsledky byly získány za podpory MZe ČR v rámci projektu NAZV QH 71105.

 

Klíčové informace

– Účinné mořidlo, použité ve správné dávce a tak, aby skutečně zůstalo na povrchu obilky, významným způsobem chrání mladé rostliny před širokým spektrem chorob.
– Mořidla v kombinaci s řadou agrotechnických opatření a se znalostmi o odrůdové citlivosti jsou schopná zajistit dobrý zdravotní stav pro rané fáze růstu a vývoje, zabránit znehodnocení kvality produkce a výrazným výnosovým poklesům
.

 

Ing. Marie Váňová, CSc.
Ing. Dagmar Spitzerová
Agrotest FYTO s. r. o., Kroměříž

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down