02.12.2011 | 08:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti hodnocení silážních hybridů

Je třeba maximálně těžit z toho, že existuje mnoho různých hybridů s různými vlastnostmi a mnoho různých způsobů agrotechnických zásahů, kterými lze dobu dozrávání, výnos i živinovou charakteristiku někdy až výrazně ovlivnit. Z těchto důvodů je třeba doporučit tyto ukazatele sledovat v rámci podniku, případně regionu se stejnými podmínkami.

Rostlina kukuřice je charakteristická tím, že je složena ze dvou částí, odlišujících se zejména koncentrací energie, obsahem organických živin i jejich stravitelností. Sušina palice tvoří zhruba 55 % z celé rostliny. Její hlavní částí je zrno, které obsahuje asi 60 % škrobu s vysokou stravitelností, asi 96 %. Protože podíl zrna hraje významnou roli z hlediska obsahu energie v kukuřičné siláži, je nutné sledovat obsah škrobu, který se v celé rostlině pohybuje v rozmezí 15 až 35 % (což se dříve nedělalo). Rozdíly ve stravitelnosti škrobu jsou velmi malé a jsou závislé na fenofázi při sklizni a mechanickém narušení.
Zbytek rostliny bez klasu, zelená část, obsahuje 50–70 % neutrálně detergentní vlákniny (NDF, hodnocení podle Van Soesta), asi 40 – 50 % NDF obsahuje celá rostlina.
Tzv. hrubá vláknina (podle ­weendeského způsobu hodnocení) se v kukuřici pohybuje kolem 18–24 %, nezahrnuje totiž hemicelulózu.
Pro hodnocení kvality kukuřice je tudíž důležité, aby byla analyzována NDF, ne hrubá vláknina. Pro hodnocení kvality kukuřice a siláže z ní je asi nejdůležitější stanovení její stravitelnosti NDF. Obsah a stravitelnost organické hmoty neříká mnoho o podílu zrna a zbytku rostliny.

Vysoká variabilita faktorů silážního úspěchu 
Podle Lauera (2008) je u kukuřice pro určení významu hlavních faktorů úspěchu při výrobě siláží (tedy volby hybridu, doby a způsobu jeho sklizně) rozhodující právě to, že existuje obrovská variabilita jak v obsahu NDF (30–54 %) a jeho kvalitě vyjádřené stravitelností NDF (45 – 64 %), tak v obsahu škrobu (13 – 43 %) a stravitelnosti škrobu (80 – 98 %). Průměrné rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími hybridy byly v pokusech Lauera (Lauer, 2011):
– výnos 6,9 t sušiny na hektar,
– zisk mléka na tunu 238 kg,
– zisk mléka na hektar 12 900 kg.
Je známo, že jen volbou vhodného silážního hybridu lze zvýšit užitkovost o dva litry na dojnici a den.
Přišli na to Oba a Alen (1999) na základě zjištění, že zvýšení stravitelnosti NDF u kukuřičné siláže o jedno procento znamenalo zvýšení příjmu sušiny kukuřičné siláže u dojnic o zhruba půl kilogramu, přesněji o 0,168 g sušiny, což je adekvátní ke zvýšení produkce mléka o 0,249 kg 4% FCM.
Odstartovali tím ve světě celou vlnu výzkumných projektů zaměřených na porovnávání silážních hybridů především podle stravitelnosti NDF. Jejich výsledky byly následně potvrzeny v několika pokusech.

Hodnocení ÚKZÚZ pro SDO 
Registrace odrůd probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb. na pracovištích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), testace koordinuje Ing. Martin Povolný. Registrace je podmíněna zjištěním jejich užitné hodnoty.
V laboratořích ÚKZÚZ se ročně testuje asi 320 hybridů, z toho zhruba 150 na siláž, což představuje přibližně 1100 vzorků. Úspěšně ukončí registrační řízení asi 30 % odrůd.
V roce 2010 bylo v ČR registrováno celkem 320 odrůd kukuřice.
Kromě testací odrůd pro registraci ÚKZÚZ připravuje i Seznam doporučených odrůd (SDO). V praxi to znamená, že provádí také zkoušky užitné hodnoty registrovaných odrůd na rozšířené síti lokalit, odrůdy (resp. u kukuřice hybridy) hodnotí a každoročně z výsledků sestavuje katalog (SDO).
ÚKZÚZ standardně stanovuje u kukuřice škrob (podle Ewerse), cukr (redukující podle Luff-Schoorla), ADF a NDF (podle van Soesta), bílkoviny (N-látky), popel a výpočtem ME a NEL, současně tyto hodnoty stanovuje i spektrometricky s využitím přístroje NIRs (Near Infrared Reflectance Spectroscopy).
Stravitelnost organické hmoty ÚKZÚZ hodnotí také s využitím NIRs po kalibraci metodou IVDOM (rozpustnost organické hmoty v žaludeční šťávě ovce, metoda Tilley a Terry), metodou ELLOS (rozpustnost v celulázovém roztoku s využitím tuzemských celuláz z Trichoderma reesei), metodou DMS (stravitenost sušiny stanovená pepsin-celulázovou metodou Aufrére, 1982, kde se vzorky inkubují po dobu 24 hodin při 40 OC v kyselém pepsinu a v celuláze).
Stravitelnost vlákniny je v ÚKZÚZ hodnocena systémem DINAG (hodnoty získané výpočtem, i když silně korelující se stravitelností získanou z pokusů na zvířatech) a ELLOS dělají na NIRs. DINAG se vypočte podle Argilliera a kol. (1995) s využitím rovnice:
DINAG = 100 x (DMS – škrob – rozpustné cukry)/ (100 – škrob – rozpustné cukry)
kde DMS = pepsin-celulázová stravitelnost sušiny metodou Aufrére (1982), a to s předpokladem, že škrob a rozpustné cukry jsou 100% stravitelné.
Existuje ještě další výpočet podle Argilliera a kol. (1995), tentokrát s označením DINAGZ, který navíc zahrnuje proteiny:
DINAGZ = 100 x (DMS – škrob – rozpustné cukry – proteiny) / (100 – škrob – rozpustné cukry – proteiny)
kde se předpokládá, že i proteiny jsou 100% stravitelné.
Hodnota DINAG (případně méně používaná DINAGZ) pomáhá při hodnocení hybridů kukuřice pro šlechtění a výběr hybridů pro pěstování a úzce koreluje s obsahem energie. Vychází z toho, že stravitelnost OH lépe koreluje se stravitelností NDF (korelační koeficient 0,77 %) než obsah škrobu (0,55 %).

Další možnosti hodnocení hybridů 
ÚKZÚZ tedy používá k hodnocení hybridů kukuřice systémy zavedené v Německu a ve Francii (INRA, 2007), které jsou hlavně založeny na hodnocení stravitelnosti organické hmoty. Může tak docházet k mírnému nadhodnocení zrnových hybridů podle obsahu škrobu. V USA je zaveden systém NRC (2001). Normování potřeb živin je založeno na TDN (Total Digestible Nutrients = celkové stravitelné živiny).
Na rozdíl od evropských systémů se v USA nyní více orientují na hodnocení hybridů podle stravitelnosti NDF (neutrálně detergentní vlákniny) stanovené in vitro v bachorové tekutině nebo nově i enzymaticky.
Na základě takto stanovené stravitelnosti NDF se hodnoty kalibrují na přístroji NIRs. Tím, že lze NIRS kalibrovat i z pohledu stravitelnosti NDF, se dosahuje velkých pokroků ve šlechtění právě u silážních hybridů. Používání NIRs je nenahraditelné, bez něho by šlechtění na stravitelnost nebylo možné. Pokusy se zvířaty in vivo nebo s využitím bachorové tekutiny jsou totiž časově i finančně velmi náročné.
Samozřejmě, ani tímto způsobem hodnocení se nemohou eliminovat všechny chyby, ale stálým zdokonalováním systému se přehled o vlastnostech jednotlivých hybridů zlepšuje.
V USA, především na wisconsinské univerzitě propracovali systém hodnocení hybridů s názvem MILK 2006. Systém byl již několikrát inovován (1995, 2000), v příštím roce se očekává jeho další upřesnění. Pomocí systému MILK 2006 lze odhadovat produkci mléka na hektar a produkci mléka na tunu sušiny. Do přímých závislostí pak lze postavit proti sobě kvalitu a výnos.
Rozdíly mezi hybridy tak lépe vyniknou a hodnocení je komplexní. Lepšímu porozumění vzájemných souvislostí při studiu změn NDF u jednotlivých hybridů v průběhu vegetace a vlivem různých vnitřních i vnějších faktorů pomohlo porovnání klasických hybridů s hybridy nízkoligninovými BMR (Brown Mid Rib). Dosažené výsledky jsou slibné, ale stále ještě ne tak úspěšné, aby byly hybridy BMR více využívány v Evropě. U kukuřice je tzv. BM fenotyp sice spojen se zvýšenou stravitelností, ale za cenu výrazného snížení výnosu nejen zrna, ale i zelené hmoty (Kung aj., 2008).
V několika pokusech však bylo prokázáno, že mají-li dojnice v krmné dávce kukuřičné siláže vyrobené z hybridů BMR, jejich produkce i kvalita mléka je významně vyšší, než když jsou BMR hybridy v siláži nahrazeny běžnými hybridy. Svědčí o tom několik publikací Ballarda aj. (2001), Eblinga a Kunga (2004), Qiua aj. (2003), Sattlera Scotta (2010).

Nezávislé systémy hodnocení 
Každý z dodavatelů osiva hybridů preferuje při svých doporučeních materiály, jejichž kvalitativní výživářské doporučení vzniklo někdy odlišnými analytickými přístupy.
V našich pokusech (Loučka a Jambor, 2010, 2011) jsme zjistili, že hodně záleží na tom, jak, na jakém přístroji a jaké hodnoty se stanovují.
Statisticky významné rozdíly byly např. mezi analýzami stravitelnosti na přístrojích NIRs (ÚKZÚZ a USA) a analýzami metodou in sacco, ale rozdíly byly i při použití různé doby inkubace 24, 30 nebo 48 hodin, a tedy i následně, podle jakého stanovení stravitelnosti bylo hodnocení přístrojem NIRs kalibrováno.
Pro účely šlechtění kukuřice se například používá kalibrace z výsledků stravitelnosti po inkubaci 48 hodin, ale pro účely stanovení krmné hodnoty kalibrace 24 hodin.
Problém může být i v tom, že kvalita kukuřičných siláží se hodnotí podle systému, který neodpovídá současným poznatkům. K výpočtu energetické hodnoty se totiž běžně používají tabulkové hodnoty stravitelnosti vlákniny (Zeman, 1995), výslednou hodnotu tak ovlivňuje jen obsah živin, protože stravitelnost zůstává konstantní. Navíc, tabulkové hodnoty jsou hodně zastaralé. Od té doby se značně změnila skladba hybridů, jejich vlastnosti, ale i technologické podmínky pěstování kukuřice a její konzervace.
Výsledkem jsou uniformní výstupy, které nezohledňují kvalitu vlákniny vyjádřenou její stravitelností. Stravitelnost vlákniny (NDF) u jednotlivých hybridů se udává v rozmezí 40 až 70 % , což způsobuje i širší rozmezí hodnot NEL 5,6 – 6,6 NEL.
Z řešení výzkumného projektu NAZV Q91A240 vyplynula mimo jiné nutnost vytvoření nového jednotného systému hodnocení kukuřičných hybridů platného pro Českou republiku. Došli jsme k závěru, že bude nutné unifikovat hodnocení kvality silážních hybridů kukuřice a navrhnout systém, který by umožnil každoroční publikování výsledků pro potřeby chovatelů dojnic. Celý systém zkoušení by po náběhovém režimu měl být do značné míry samofinancovatelný. Systém by mohl vycházet z existujících systémů, které se používají, např. německého, vytvořeného komisí The German Maize Committee.
Tento systém by však bylo dobré modifikovat, protože hybridy nehodnotí podle stravitelnosti vlákniny. Obdobně např. v USA existuje National Plant Germplasm Systém (NPGS), který vytvořila a spravuje Crop Germplasm Committee for maize.
Podobné komise existují i v jiných zemích. Jsou v nich zastoupeni hlavní dodavatelé silážních hybridů a uživatelů, celý proces nezávislého posuzování výživářské kvality řídí.
Německý (Herrmann, 2004) ani jiný systém, jak již bylo výše zdůvodněno, nelze jednoduše převzít.
Je nutné vytvořit vlastní, přizpůsobený našim českým podmínkám, možnostem a nejnovějším výzkumům. Nelze ani spoléhat na testaci hybridů ÚKZÚZ (Povolný a Vacek, 2008, 2009, 2010), protože ta je zaměřena na schvalování nových hybridů a založena hlavně na hodnocení podle stravitelnosti organické hmoty.
Každoročně získané výsledky mohou významnou měrou ovlivnit ekonomiku výroby mléka. Pokud budou nezávislé, budou mít výrobci mléka v rukou významný argument, jak ovlivnit ekonomiku chovu dojnic.

Pozvánka na seminář o kukuřici 
Problematika výběru hybridů kukuřice, způsobů konzervace a hodnocení kukuřičných siláží by měla být podrobněji probrána na odborném semináři s názvem Kukuřice jako zdroj energie pro výrobu bioplynu a výrobu mléka.
Koná se ve středu 30. listopadu ve VÚRV v Praze-Ruzyni a ve čtvrtek 1. prosince na Městském úřadě v Pohořelicích (bývalý VÚVZ).
Jeden z hlavních referátů bude věnován i výskytu mykoxinů v kukuřičných silážích.
O přihlášku si lze napsat na loucka.radko@vuzv.cz, nebo na www.nutrivet.cz. 

Klíčové informace

– Kdo dokáže stanovit, nebo alespoň správně odhadnout, jaké bude mít ten který hybrid parametry, může na tom hodně vydělat. Zvláště dnes, v období krize, potřebujeme při rozhodování o investicích do vstupů co nejpřesněji odhadnout, jakou ztrátu či přínos můžeme očekávat.
– I nejlepší laboratorní rozbor nemůže podat přesnou informaci o tom, jaká bude produkční účinnost krmiva. Vše jsou jen odhady. Konečnou laboratoří jsou vždy jen zvířata se svými individuálními zvláštnostmi.
– Rozdíl mezi laboratorním zjištěním hodnot kvality krmiva a jeho využitím zvířetem pro živočišnou produkci může být i ve způsobu hodnocení hybridů
.

 

Ing. Radko Loučka, CSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves
Ing. Václav Jambor, CSc.
NutriVet, s. r. o., Pohořelice

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down