Možnosti využití porostů pastvou

Zachování trvalých travních porostů (TTP) ve státech Evropské unie je dlouhodobou prioritou zemědělské politiky. Jedním z předpisů pojednávajících o udržování TTP ve státech EU je nařízení rady číslo 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující pravidla pro přímé platby v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie.

Tradičním, ekologickým a vzhledem ke schopnosti energeticky využívat hrubou vlákninu je přirozeným a smysluplným způsobem využívání TTP chov přežvýkavců, což představuje pastvu přes letní krmné období, popř. kosení a sklizeň lučních (pastevních) porostů.
Stavy přežvýkavců jsou přepočítány na dobytčí jednotky (DJ) podle nařízení rady číslo 1254/1999 (skot ve věku 6 až 24 měsíců 0,6 DJ, skot nad 24 měsíců 1 DJ, ovce a kozy 0,15 DJ), kůň nad šest měsíců je podle Deklarace chovu koní (pro SZIF) považován za jednu DJ.
Při odhadu využití TTP se předpokládá, že z vykázaných DJ přežvýkavců a koní využívá TTP 100 % stavů krav bez tržní produkce mléka (TPM), ovcí, koz a koní, 25 % jalovic a 5 % býků a volů nad 24 měsíců věku, 25 % skotu ve věku 6 až 24 měsíců a 20 % dojených krav.
Vzhledem k nedostatku spolehlivých a srovnatelných údajů o všech státech unie je nutno některé uváděné ukazatele považovat za orientační.

Situace v České republice

Z celkové plochy České republiky (78 864 km2) je Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním za rok 2006 vedeno asi 54 % (4250 tis. ha) jako zemědělská půda, z této výměry pak asi 23 % a 975 tis. ha jako TTP.
Podobné údaje uvádí na svých webových stránkách ministerstvo zemědělství (MZe). V příspěvku z ledna 2009 se konstatuje, že zemědělští podnikatelé dnes v ČR hospodaří přibližně na 4264 tis. ha zemědělské půdy.
Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, výměra pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako TTP se o 71 tis. ha zvýšila. Podle soupisu ploch osevů činila v roce 2006 výměra zemědělské půdy 3566 tis. ha a TTP 889 tis. ha (25 %). Vzhledem k rozdílům v metodice zjišťování údajů je zřejmé, že aktuální výměra zemědělské půdy a TTP se bude nacházet mezi krajními údaji vykazovanými v uvedených souborech.
Podíl TTP z výměry zemědělské půdy ve státech EU v roce 2005 vypočítaný z údajů FAO (poslední kompletní údaje za všechny státy unie) znázorňuje graf 1.
Je z něj patrno, že podíl TTP v ČR (23 %) je nižší než průměr států EU-15 (39,4 %) i EU-12 (27,1 %). Vzhledem k ohrožení kolem 80 % výměry zemědělské půdy v ČR vodní a větrnou erozí je zvýšení plochy TTP z hlediska ochrany životního prostředí a zemědělské půdy nezbytné.
V období 1980 až 2006 vzrostla v ČR výměra TTP o 125 tis. ha a 15 %, stavy přežvýkavců a koní celkem se snížily přibližně o 2055 DJ a 68 %, stavy zvířat využívající TTP se snížily o asi 230 tis. DJ a 39 % (tab. 1). Stavy skotu celkem, ovcí a koz poklesly asi o 60, 50 a 70 %, výrazně (asi z 5 na 140 tis.) se zvýšily stavy krav bez TPM.
Za rok 2008 je v soupisu osevních ploch uvedena výměra zemědělské půdy a TTP 3572 a 933 tis. ha, soupis hospodářských zvířat (k 1. dubnu) udává 1401,6 tis. kusů skotu (z toho 405,5 tis. dojnic a 163,2 tis. krav bez TPM), 183,6 tis. ovcí a 16,6 tis. koz. S EU vyjednané stropy početních stavů (kvóty) krav bez TPM (90 300 kusů) a ovcí (66 733 kusů) byly v roce 2008 překročeny o 81 a 176 % (164 a 184 tis. kusů).
Počet zvířat nutných k využití jednoho hektaru TTP závisí na mnoha faktorech. Patří mezi ně např. výnos a kvalita porostu, způsob pastvy, druh a kategorie zvířat, přírodní a klimatické podmínky, intenzita chovu aj.
Na krávu bez TPM s teletem se (při rozmezí mezi 0,9 až 2 ha) v průměru počítá asi s 1,1 ha, na dojenou krávu asi s 2 ha, na ovci a kozu asi s 0,15 (0,1 až 0,35) ha TTP. Jeden hektar TTP při značné variabilitě v průměru celoročně „uživí“ kolem 0,9 krávy bez TPM, 0,5 dojnice a sedm ovcí a koz. Při modelových kalkulacích je počítáno s využitím 1,5 ha TTP (luk a pastvin) jednou DJ příslušných druhů a kategorií přežvýkavců a koní.
Z grafu 1 je zřejmé, že počty přežvýkavců a koní na 100 hektarů TTP se mezi roky 1990 a 2008 snížily asi o 34 DJ a 44 %.
Ve stejném období se o 360 tis. ha a 38 % (z 965 na 604 tis. ha) snížila výměra TTP využitelná kategoriemi zvířat uvedenými v tab. 1. Znamená to, že využitelnost TTP přežvýkavci byla v uplynulém období negativně ovlivněna snížením stavů skotu celkem, a že tento nepříznivý vývoj zčásti kompenzovaly rostoucí stavy krav bez TPM.

Odhad využití přežvýkavci 

Vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů lze aktuální situaci ve využívání TTP skotem, malými přežvýkavci a koňmi vypočítat pouze modelově.
Podíl zvířat z vykázaných početních stavů „konzumujících“ čerstvou nebo konzervovanou píci z TTP je odhadnut na 100 % pro krávy bez TPM, ovce, kozy a koně, na 30 % pro jalovice a 5 % pro býky nad 24 měsíce věku na 20 % pro dojnice a na 25 % pro skot od 6 do 24 měs. věku (tab. 2). Celkový počet přežvýkavců (bez telat do 6 měsíců věku) v roce 2008 lze odhadnout na 1030 tis. DJ, z nichž by při dodržení uvažovaných parametrů připadlo na TTP asi 400 tis. a 43 % DJ.
Na počtu přibližně 43 DJ na 100 ha TTP a na využití 933 tis. ha TTP se v roce 2008 asi 86 % podílel skot (z toho 41 a 20 % krávy bez TPM a dojené krávy, 20 % skot ve věku mezi šesti a 24 měsíci a jalovice nad 24 měsíců věku), 7 % ovce, 1 % kozy a 7 % koně.
V případě, že by jedna DJ příslušných kategorií přežvýkavců, ovcí, koz a koní využila 1,5 ha TTP, využilo by 400 tis. DJ v roce 2008 celkem 600 tis. ha TTP, což je 64 % jejich výměry vykázané v rámci soupisu osevů ve stejném roce (933,1 tis. ha).
Znamená to, že nejméně 333 tis. ha a 36 % stávající výměry TTP nelze z důvodu nízkých početních stavů využít chovem přežvýkavců. Ke zlepšení tohoto ukazatele by bylo nutno v rámci ČR rozšířit pastevní chov dojnic, odchov jalovic a výkrm skotu (především jalovic a volů) a zvýšit stavy přežvýkavců využívajících TTP.
Stavy dojnic v důsledku regulace výroby mléka se snižují úměrně zvyšování užitkovosti, využívání pastvy dojnic a dalších kategorií skotu s výjimkou krav bez TPM stagnuje hlavně z ekonomických důvodů.

Situace v krajích

Stejně jako mezi 27 státy unie (graf 1) existují rozdíly v podílu TTP na zemědělské půdě i mezi třinácti českými (kraj Středočeský včetně Prahy) a moravskými kraji. Při průměru 26,1 % je nejnižší podíl (asi 6 %) TTP v Jihomoravském, nejvyšší pak (62 %) v Karlovarském kraji.
Stavy krav bez TPM se na celkovém počtu DJ podílejí 6 % v Jihomoravském až 26 % v Karlovarském kraji (průměr všech krajů asi 16 %), na počtu DJ připadajících na výměru TTP 22 až 51 % ve stejných krajích (tab. 3).
Rozdílná výměra TTP a různé zatížení zemědělské půdy přežvýkavci ovlivňují i počet DJ na jednotku plochy TTP.
Zatímco v průměru všech krajů připadají na 100 ha TTP 42 DJ, mezi kraji jejich počet kolísá od asi 25 v Karlovarském do 77 v Jihomoravském kraji.
Z grafu 3 je zřejmé, že mezi podílem TTP ze zemědělské půdy a počtem DJ připadajících na 100 ha TTP existuje zřetelná negativní závislost (r= –0,818). Znamená to, že stavy přežvýkavců, zejména pak skotu, nekorespondují s výměrou TTP.
Nejvyšší využití TTP mají kraje s nejnižším podílem TTP (Jihomoravský, Středočeský, Pardubický aj.), kraje Karlovarský a Liberecký s nejvyšším podílem TTP z výměry zemědělské půdy (63 a 58 %) mohou chovem příslušných druhů a kategorií přežvýkavců a koní využít pouze 37 a 43 % výměry TTP.

Srovnání ukazatelů v EU

Členské státy unie mají stejné úkoly a srovnatelné povinnosti při využívání TTP, ne vždy však mají v rámci společné zemědělské politiky vytvořeny srovnatelné podmínky k jejich plnění. Jedná se zejména o kvótované ukazatele (stropy početních stavů), na ně vázané přímé platby a výpočet plateb „na podnik“.
Z tab. 4 je patrno, že kvóta (strop početních stavů) na 100 ha TTP je ve státech EU-15 o více než 100 % vyšší než v EU-10.
Zatímco např. v ČR, EU-15 a Německu byla v roce 2005 tato kvóta plněna na 150, 117 a 97 %, v EU-10 a Rakousku pouze na 44 a 72 %. Jednu z nejnižších kvót v rámci všech států unie představuje strop stavů ovcí stanovený pro ČR. V přepočtu na hektar TTP představuje tato kvóta (6,9 kusu) necelých 5 % průměru států EU-15 a 22 % EU-10. Stejně jako u krav bez TPM patřilo plnění kvóty na ovce v roce 2007 V ČR (223 %) mezi nejvyšší v celé EU.
Početní stavy krav bez TPM, ovcí, koz a koní dosáhly v období 2005 až 2007 v EU-15, EU-10 a ČR asi 55, 17 a 19 DJ na 100 ha TTP. Znamená to, že v ČR se počet DJ těchto druhů a kategorií zvířat přiblížil jedné třetině (35 %) průměru států EU-15.
V grafu 4 je znázorněno teoretické využití podílu TTP z jejich celkové výměry kravami bez TPM, ovcemi, kozami a koňmi při spotřebě čerstvého nebo konzervovaného travního porostu z 1,5 ha luk a pastvin jednou DJ těchto zvířat ve státech unie.
Dva státy by při dodržení uvažovaných parametrů překročily využití TTP nad 100 %. Ve Finsku je to z důvodu nízké výměry TTP (1,1 % ze zemědělské půdy), v Belgii pak z vysokých stavů skotu, zejména pak krav bez TPM (asi jedna kráva na hektar TTP). Dalších 11 států EU-15 by mohlo podle modelového propočtu uvažovanými kategoriemi zvířat využít více než 75 % výměry TTP.
Z nových států unie (bez Kypru, Malty, Rumunska a Bulharska) se v pomyslném žebříčku nejlépe s 50% šancí na využití TTP umístilo Polsko, ČR je s 29 % šestá od konce. Těsně před ČR se umístilo Rakousko (34 %) přesto, že v roce 2007 chovalo asi o 100 tis. krav bez TPM méně než činí jeho „kvóta“ (375 tis.). Značnou část TTP využívají v této alpské zemi dojnice, kterých se v roce 2007 chovalo 528 tisíc.
Rovněž v Německu lze TTP nad vypočítaných 50 % využívat dojnicemi, jejichž stavy jsou v důsledku vysoké kvóty mléka na 100 ha zemědělské půdy ve srovnání s ČR více než dvojnásobné.
Z grafu 4 na straně 11 je zřejmé, že výrazně složitější situace v možnostech využívání TTP než v EU-15 je v nových státech unie včetně ČR.

Závěr

Pro ekologické a ekonomické využívání TTP jsou rozhodující kategorií skotu krávy bez TPM, jejichž stavy se (spolu s ovcemi a kozami) v posledních letech zvyšují.
Stav 163,2 tis. krav bez TPM a 183,6 tis. ovcí k 1. dubnu 2008 představuje vyžití s EU vyjednaného stropu (kvóty) na 181 a 275 %. Přesto z orientačního hodnocení vyplývá, že aktuálními stavy krav bez TPM, ovcí, koz a koní lze v ČR využít pouze asi 30 % výměry TTP.
Tato situace je méně příznivá než ve většině států EU. Přitom podíl TTP v ČR (23 %) je nižší než průměr států EU-15 (39,4 %) i EU-12 (27,1 %). Vzhledem k ohrožení kolem 80 % výměry zemědělské půdy v ČR vodní a větrnou erozí se zvýšení plochy TTP jeví z hlediska ochrany životního prostředí a zemědělské půdy jako nezbytné. Využívání TTP jinými způsoby než chovem přežvýkavců může mít negativní dopady na botanické složení porostů, některé neprodukční funkce chovu přežvýkavců a na ochranu životního prostředí.
Zlepšení stávajícího stavu vyžaduje další nárůst početních stavů přežvýkavců a rozšíření pastvy některých kategorií skotu (dojnice, odchov jalovic, výkrm volů). Tato a další opatření jsou podmíněna příznivými ekonomickými výsledky, které mohou chovatelé v systému dotací a přímých plateb ovlivnit jen zčásti. Proto zlepšení stávající situace ve využívání TTP alespoň na průměrnou úroveň států EU-15 vyžaduje pomoc nadpodnikových orgánů a politickou a morální podporu.

(Tabulky a grafy najdete v tištěné verzi Zemědělce)

Klíčové informace

- Současné množství krav bez tržní produkce mléka, ovcí, koz a koní může využít jen necelou třetinu trvalých travních porostů v České republice. 
- Pro ochranu životního prostředí a zemědělské půdy je přitom nezbytné zvýšení plochy TTP. 
- Využívání TTP jinými způsoby než chovem přežvýkavců může mít negativní dopady na botanické složení porostů, některé neprodukční funkce chovu přežvýkavců a na ochranu životního prostředí.

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.,Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV QH 81280. n