Vliv bezpečnosti krmiv na nezávadnost potravin bývá naopak někdy neprávem zatlačován mírně do pozadí. Přitom dopady afér s krmivy, jež nebyla bezpečná, se na trhu díky široké distribuci mnohonásobně posílí. A tak dokáže jeden dodavatel, u kterého dojde ke kontaminaci krmné suroviny (třeba krmného oleje dioxiny), rozšířit tento závadný výrobek do desítek výroben krmných směsí, které jej pak distribuují do stovek chovů.
Naprosto nezbytné je proto přikládat mimořádný význam vysoké účinnosti jak samokontrolních mechanismů výrobců krmiv (správná výrobní praxe, HACCP), tak nezávislé úřední kontrole.
Jedno bez druhého by nebylo dostatečně funkční a potravní řetězec by byl ve stálém ohrožení.
Dioxiny, POP
Látky, které mohou znehodnotit krmiva a ohrozit zdraví zvířat a lidí, mimo jiné dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí – jsou to dioxiny, polychlorované bifenyly a další perzistentní organické polutanty (POP).
Všechny tyto látky mají obdobný toxický efekt a kumulují se v živočišných tkáních.
Ačkoli se množství těchto škodlivin v prostředí dlouhodobě spíše snižuje, jejich výskyt v potravinovém řetězci je setrvalým rizikem. Hromadí se hlavně v živočišném tuku, kde se ukládají po celý život zvířete. Proto se nejvyšší obsahy nachází v játrech a dalších vnitřnostech suchozemských zvířat i v játrech a dalších produktech z ryb, zejména v rybím tuku.
Původ nadměrného množství dioxinů a POP v prostředí sahá do sedmdesátých let dvacátého století, kdy byly vyráběny průmyslově a používaly se jako pesticidy, aditiva barev, laků, náplně transformátorů nebo kondenzátorů. Ačkoli bylo používání většiny těchto cizorodých látek později zakázáno, stále se uvolňují z nátěrů, elektrických zařízení a úložišť. Jsou splavovány do vodních toků, kde jsou obsaženy v sedimentu a znovu uvolňovány. Dostávají se do moří, kde může být jejich koncentrace vysoká – státy kolem Baltského moře musí mít výjimku pro maximální povolené obsahy škodlivin v rybách, tyto rybí produkty se neuvádí na trh v jiných členských státech.
Dioxiny a POP se dostávají také do ovzduší při nedokonalém spalování chlórovaných organických látek a dalších procesech, i přírodních, jako je výbuch sopky nebo požár.
Existují dvě hlavní příčiny kontaminace krmiv dioxiny a POP – technologická nekázeň a nedostatečná prevence. Provozovatelé krmivářských podniků musí zvážit nebezpečí každé suroviny, kterou používají. Pokud si uvědomí, jak dioxiny a POP vznikají a kde se vyskytují, mohou se zaměřit na rizikové suroviny. Jako zplodiny vznikající při hoření můžeme tento typ kontaminace najít v sušených krmivech nebo v surovinách, které mohly být kontaminovány při vulkanické činnosti – kaolinický jíl, stopové prvky. Jako látky, které se kumulují v prostředí, zejména v tucích, je musíme hledat v živočišném tuku, mléčných výrobcích a rybách.
Největší ohrožení potravinového řetězce ale dosud způsobila technologická nekázeň. Ke krmení se použila guarová guma určená pro technické účely a konzervovaná pentachlorfenolem, krmný olej byl kontaminovaný minerálním nebo transformátorovým olejem nebo byl k výrobě krmiv záměrně použit olej, který nebyl určený k použití v krmivech, krmivo bylo sušeno bez výměníku nad znečistěným palivem apod.
Proto je jako hlavní bod prevence důležité, aby provozovatelé prověřovali své dodavatele, odebírali krmivo z registrovaných provozů a dodržovali obecná pravidla pro hygienu krmiv.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) si je vědom důležitosti problematiky a ročně odebírá desítky vzorků krmiv ke stanovení POP a dioxinů. Ačkoli jsou počty pozitivních vzorků velmi malé, není možné tento typ sledování opustit, protože riziko se může objevit prakticky kdykoli.
Křížová kontaminace krmiv
Významným rizikem ohrožujícím bezpečnost potravinového řetězce je také kontaminace krmiv kokcidiostatiky a jinými léčebnými látkami.
Po výrobě medikovaných krmných směsí, do kterých se kokcidiostatika nebo jiná léčiva záměrně přidávají, nelze zcela vyloučit znečištění výrobní linky stopovým množstvím použité účinné látky.
Tato rezidua mohou kontaminovat následně vyrobenou krmnou směs, určenou pro druhy nebo kategorie zvířat, pro které použité léčebné látky nebyly povoleny a určeny. To může vést k výskytu reziduí léčiv v potravinách živočišného původu a zvyšuje se i riziko výskytu mikroorganismů se zvýšenou rezistencí k antibiotikům.
V těchto případech se posuzuje výskyt reziduí v necílových krmivech jako přítomnost nežádoucí látky. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech jsou stanoveny maximální povolené limity kokcidiostatik v necílových krmivech jako následek nevyhnutelné křížové kontaminace.
Obdobný legislativní rámec se v současné době připravuje i pro medikované krmné směsi, protože křížovou kontaminci medikamentů v krmivech nelze v praxi zcela vyloučit.
ÚKZÚZ po dohodě s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv stanovil prozatímní maximální přijatelný limit léčiv v necílových krmivech na úrovni 1 % obsahu účinné látky předchozí medikace. Tato dohoda v praxi umožňuje zachovat výrobu medikovaných krmných směsí na požadované úrovni a současně zajistit kontrolu bezpečnosti produktů vstupujících do potravinového řetězce.
Dekontaminační programy provozů
Ze strany výrobců krmných směsí je riziko křížové kontaminace krmiv eliminováno vypracováním a dodržováním účinných dekontaminačních programů. Nejúčinnějším dekontaminačním opatřením je bezesporu použití přiměřeného množství vhodné krmné suroviny po výrobě medikovaných směsí (tzv. proplach technologie). Průchodem výrobní linkou tento materiál naváže případné zbytky medikamentů předchozí výroby a zařízení je tímto postupem spolehlivě dekontaminováno. Proplachovou surovinu lze použít pouze do další výroby totožného medikovaného krmiva, případně je možné ji využít mimo krmivový řetězec.
V praxi často používaným dekontaminačním krokem je pneumatické nebo mechanické oklepání rizikových úseků dopravních cest obsluhou výrobní linky. Pozornost je zaměřena na ústí zásobníků doplňkových látek a místa s rizikem ukládání nánosů. Dodržování uvedeného postupu neklade zvýšené nároky ekonomické ani organizační, avšak je nutno podotknout, že někdy neposkytuje úplnou jistotu požadované účinné dekontaminace výrobní linky. Účinnost je pak třeba ověřovat odběry vzorků.
Běžnou součástí dekontaminačního programu výrobců medikovaných krmných směsí je stanovení pravidel nepovoleného řazení vyrobených partií. Základním principem tohoto opatření je podmínka, že po výrobě krmné směsi s kokcidiostatiky nebo léčivy není přípustné zařadit do sledu výroby směs určenou pro finální kategorii zvířete určeného k produkci potravin. Výjimkou z tohoto pravidla je použití kokcidiostatik, která nemají legislativně stanovenou ochrannou lhůtu, tedy období, kdy krmivo nelze použít před plánovaným termínem porážky zvířat.
V dekontaminačním programu provozů je rovněž standardně uvedena nejnižší možná hmotnost vyráběných partií krmných směsí. Velikost minimální partie krmiva je stanovena na základě vyhovujícího výsledku analýzy kontaminace u vzorku krmiva, odebraného v rámci procesu schválení konkrétní výrobní technologie. Dodržování tohoto požadavku je jedním z významných prvků pro zajištění bezpečnosti vyrobených partií krmiv, avšak takový postup nelze považovat za záruku nezávadnosti krmného produktu.
V praxi je obvykle uplatňována kombinace výše uvedených nebo i dalších specifických postupů, jejichž cílem je eliminovat rizika vzájemné kontaminace vyrobených krmiv a uvádět do potravinového řetězce pouze bezpečné produkty ke krmení. Nastavení konkrétního dekontaminačního programu je výhradně v kompetenci provozovatele a není legislativně žádným způsobem upraveno ani omezeno. Provozovatel rovněž nese plnou odpovědnost za bezpečnost vyrobeného krmiva, proto by měl zohlednit všechny aspekty.
Nejvyšší riziko kontaminace krmné směsi po použití kokcidiostatik nebo léčiv nastává ihned v průběhu míchacího cyklu a dopravy do zásobníku první dávky následujícího krmiva. Tato první dávka by potom v principu měla splňovat totožné požadavky na bezpečnost produktu jako celá vyrobená partie. Výrobce by právě na tuto úvodní dávku měl zaměřit nejvyšší pozornost při pravidelném ověřování bezpečnosti produktu a v rámci interní kontroly provozu takto získat důkazy o účinnosti prováděného dekontaminačního programu.
Kontrolu dodržování účinných postupů dekontaminace na úseku výroby krmných směsí v ČR provádí ÚKZÚZ.
Cílem kontroly je zjištění, zda výrobní linka kontrolovaného provozovatele nekontaminuje část šarže krmiva, následně vyráběného po krmivech s kokcidiostatiky nebo léčivy. Maximální povolené limity nevyhnutelné křížové kontaminace pro kokcidiostatika jsou zakotveny ve směrnici 2002/32/ES.
Pro léčiva byl po dohodě s ÚSKVBL stanoven maximální limit účinné látky 1 % obsahu předchozí medikace. Tyto limity jsou platné pro celou šarži krmiva i pro první míchačku vyrobené krmné směsi.
U provozu, který při výrobě krmných směsí používá doplňkové látky ze skupiny kokcidiostatika a histomonostatika nebo krmné směsi medikuje léčivy, se provádí jednou ročně speciální úřední kontrola tohoto typu podle následujícího postupu.
U kontrolovaného provozu inspektor prověřuje nastavení a plnění dekontaminačního programu. Zjišťuje se například, jaké kroky čištění provozovatel provádí, kdy a jak často je provádí, zda v rámci interní kontroly odebírá vzorky z první dávky (tj. první míchačky) následně vyrobené směsi, zda probíhá čištění po granulaci s použitím kokcidiostatik, kde skladuje proplach, jak s ním nakládá. Je odebírán úřední vzorek krmné směsi, vyrobené v první míchačce následující po výrobě krmné směsi s obsahem kokcidiostatika nebo léčiva. Následně, po dokončení výroby celé šarže, se odebírá vzorek krmiva z celé vyrobené šarže. Oba vzorky se odebírají na konci dopravní cesty výrobní linky (u zásobníku), aby byly zohledněny i případné nánosy, které se v celé technologii usazují. Standardním postupem jsou vzorky také zapečetěny a následně analyzovány v národní referenční laboratoři ÚKZÚZ.
V případě, že vzorek z celé šarže překročí stanovené limity, inspektor u výrobce krmné směsi provádí následnou úřední kontrolu. Provozovateli je uloženo zvláštní opatření, směřující k omezení nebo zákazu použití nevyhovující směsi a vhodnými postupy se zjišťuje příčina kontaminace (kontrola dodržení dekontaminačního programu, kritických míst technologie, řazení výroby, použití prachu a odrolu v další výrobě atd.). Případ je následně řešen ve správním řízení.
Pokud je vzorek odebraný z první míchačky nevyhovující, inspektor u výrobce krmné směsi provede novou kontrolu, kde uloží provozovateli zvláštní opatření zavést účinné postupy zabraňující křížové kontaminaci s adekvátním termínem pro splnění. Kroky směřující ke splnění zvláštního opatření jsou zcela v kompetenci provozovatele. Výsledkem je výrobcem navržená úprava dekontaminačního programu a ověření její účinnosti (validace).
Po uplynutí lhůty pro splnění zvláštního opatření u provozu probíhá kontrola účinnosti dekontaminačního programu. Inspektor odebírá vzorek krmiva z první míchačky po výrobě směsi s obvykle používaným léčivem nebo kokcidiostatikem podle výše uvedeného postupu.
Při pozitivním nálezu se celý postup opakuje, uloží se nové zvláštní opatření ve stejném znění a případ bude řešen formou správního řízení pro nesplnění zvláštního opatření. Pokud je tento výsledek vyhovující, zvláštní opatření bylo splněno. Provozovatelem předložený výsledek interní kontroly nemá neomezený vliv na posouzení, zda zavedené dekontaminační postupy jsou účinné. Rozhodující je výsledek analýzy vzorku odebraného inspektorem ÚKZÚZ při následné kontrole. Jsme přesvědčeni, že stanovený postup umožní získat jistotu o bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti všech částí partie vyrobené krmné směsi.
Mykotoxiny
V současnosti je známo více než 350 mykotoxinů a jejich počet se neustále rozšiřuje. Obecně se jedná o organické látky, chemicky velmi stabilní, které už v malém množství mohou člověku a zvířatům způsobovat závažná onemocnění – mykotoxikózy.
Často není spolehlivě popsán mechanismus jejich vzniku ani mechanismus jejich působení na živý organismus.
Mezi nejběžnější producenty mykotoxinů v našich podmínkách patří vláknité houby rodu Fusarium, Aspergillus a Penicillium.
Tvorba mykotoxinů je vedle druhu mikroskopické houby závislá na chemických, fyzikálních a biologických podmínkách jejího růstu. Mykotoxiny se mohou tvořit během vegetace rostliny na poli, v průběhu sklizně, skladování, ale i při samotné výrobě a distribuci potravin a krmiv.
Přítomnost mykotoxinů v plodinách nebo v krmivech závisí na mnoha faktorech, jako jsou například klimatické podmínky, typ plodiny a její citlivost, typ vláknité houby, poškození zrna hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidů při sklizni, podmínky skladování, podmínky manipulace.
Vznik mykotoxinů jako přírodních látek nelze zcela eliminovat, na základě získaných poznatků je však možné jejich tvorbu mnohdy významně omezit. Kromě hygienických, toxikologických a zdravotních hledisek je potřeba mít na zřeteli i značné ekonomické ztráty vzniklé znehodnocením potravin a krmiv.
Vzhledem k tomu, že část (dokonce stále i odborné) veřejnosti zastává názor, že nepoužívání přípravků na ochranu rostlin (v tomto případě zejména fungicidů) v režimu ekologického zemědělství může znamenat riziko zvýšené kontaminace pěstovaných plodin mykotoxiny, zaměřujeme se při odebírání vzorků krmiv i na produkty ekologického zemědělství.
Naše dosavadní výsledky (a obdobně tomu tak je na Slovensku) však prokázaly, že obsahy mykotoxinů v krmivech z ekologického zemědělství jsou naopak nižší než z konvenčního hospodaření.
Vysvětlením může být to, že používání fungicidů v konvenčním zemědělství naopak vede patogenní plísně ke zvýšené tvorbě mykotoxinů, jako reakce metabolismu na stres z pesticidu. Rovněž nepoužívání minerálních hnojiv znamená nižší náchylnost rostlin k napadení houbovými chorobami.
Národní referenční laboratoř
Analytické zázemí je nedílnou součástí úřední kontroly krmiv. Rozbory zajišťuje Regionální oddělení NRL ÚKZÚZ v Brně. V roce 2010 bylo toto pracoviště jmenováno Národní referenční laboratoří pro výskyt mykotoxinů v krmivech a v rámci České republiky jsme se tak připojili k SZPI Praha, která kontroluje mykotoxiny v potravinách.
Z pravidelných workshopů evropských národních referenčních laboratoří EU-RL vyplývají tyto dlouhodobé priority: zajištění vysoké úrovně analytických výsledků jednotlivých NRL, pokračování na zavedení multimetody LC-MS/MS, sběr dat se zaměřením na problematické komodity a požadavky EFSA na sledování dalších mykotoxinů (enniatiny, moniliformin, nivalenol, sterigmatocystin, beauvericin, ergotové alkaloidy, alternáriové mykotoxiny, citrinin, phomopsiny).
V současnosti se v NRL-RO Brno pro stanovení mykotoxinů používají jednak normované HPLC a LC-MS metody umožňující stanovení pouze jediného mykotoxinu danou metodou a jednak je zavedena multimetoda LC-MS/MS, která umožňuje stanovení 17 mykotoxinů najednou v jednom kroku.
Sledování základních mykotoxinů (deoxynivalenol, zaeralenon, ochratoxin A, aflatoxiny B1, B2, G1, G2, fumonisiny B1, B2 a toxiny T-2 a HT-2) je tak rozšířeno o nivalenol, beauvericin a enniatiny A, A1, B, B1. Stanovení několika mykotoxinů v jednom kroku není snadnou analytickou záležitostí.
Mykotoxiny jsou látky velmi odlišného chemického chování, což má např. vliv na účinnost extrakce a chromatografickou separaci. Roli hraje i velmi rozdílný koncentrační rozsah, ve kterém se jednotlivé mykotoxiny ve vzorku nacházejí.
Velmi problematické jsou tzv. matriční efekty, které ovlivňují ionizaci, a tím i konečnou detekci daných látek, a které jsou typické právě pro kompozitně složité vzorky krmiv. V neposlední řadě je potřeba zdůraznit nevyhnutelnost kvalitního, dostatečně citlivého přístroje, jehož pořízení je finačně značně nákladné. Pracoviště má rovněž vyvinuté metody pro stanovení dalších přírodních toxinů, a to ergotových alkaloidů a pyrrolizidiniových alkaloidů.
Výsledky kontrol
Od roku 2004 bylo na přítomnost mykotoxinů vyšetřeno téměř 1400 vzorků krmiv a surovin pro jejich výrobu. V každém odebraném vzorku byly sledovány tyto mykotoxiny: deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1, B2, ochratoxin A, T-2 a HT-2 toxiny a u omezeného počtu vzorků aflatoxiny B1, B2, G1, G2.
Nejčastěji se vyskytujícím mykotoxinem je deoxynivalenol (22 %), fumonisiny B1 a B2 (9 %), ochratoxin A (10 %) a zearalenon (8 %) z celkového počtu kontaminovaných vzorků. Mezi nejvíce kontaminované komodity patří kukuřice, kukuřičná siláž, komletní krmné směsi a doplňkové krmné směsi. Mykotoxiny se v krmivech vyskytují většinou v nízkých koncentračních hladinách.
Velkou výhodou požadovaného sběru dat je získání komplexní informace o daném typu krmiva pro sledované mykotoxiny. Na základě získaných výsledků byl vyhodnocen společný výskyt několika mykotoxinů zároveň. Nejčastěji se společně vyskytují fuzáriové mykotoxiny (ZEA + DON, ZEA + FUMs + DON), a to asi u 9 %, respektive 8,5 % z celkového počtu kontaminovaných vzorků.
Výskyt tří a více mykotoxinů najednou se pohybuje pod 5 % pro jednotlivé kombinace. Nicméně společný výskyt několika mykotoxinů najednou byl nalezen téměř u 50 % pozitivních vzorků (pozitivní vzorek = nález některého mykotoxinu nad LOQ).
Četnost společného výskytu mykotoxinů se objevuje ve vyšší míře u vzorků odebraných u výrobců krmiv (převažují KKS, DKS) v porovnání se vzorky od prvovýrobců (převažují suroviny). Je nutné zdůraznit, že kontaminace krmiv několika mykotoxiny najednou může způsobovat hospodářským zvířatům závažnější druhy onemocnění, neboť u mnoha mykotoxinů je znám aditivní nebo dokonce synergický efekt vzájemného působení.
Nelze tedy v žádném případě podceňovat nízké koncentrační hladiny mykotoxinů v krmivech.
Získaná data rovněž potvrdila vliv délky skladování krmiva nebo suroviny na produkci mykotoxinů. Porovnání bylo provedeno pro roky 2009–2012.
Počet vzorků s detekovatelnou hodnotou mykotoxinu i počet vzorků s maximální hodnotou pro daný mykotoxin byl vyšší u vzorků odebraných v první polovině daného roku, tj. po půlroční až roční době době skladování než u vzorků odebraných přímo po sklizni.
Omezený počet vzorků je už analyzován i pro ekologické zemědělství. První výsledky signalizují standardní nálezy.
Možnosti snížení kontaminace krmiv mykotoxiny
Všechny aktivity vyvíjené ÚKZÚZ na poli kontroly přítomnosti mykotoxinů v krmivech a surovinách určených pro výrobu krmiv by měly vést k hlavnímu cíli: ke snížení výskytu těchto přírodních toxinů v potravním řetězci.
Úkol je to velmi nesnadný, neboť samotná kontrola v boji s těmito nebezpečnými látkami samozřejmě nestačí. Zvládnout prevenci, kontrolu přítomnosti a zajištění následné informovanosti o výskytu si žádá komplexní přístup a zainteresovanost kontrolních organizací, pěstitelů, chovatelů, šlechtitelů, zpracovatelů, výrobců, distributorů, obchodníků i široké veřejnosti. Nejdůležitější roli by měla hrát prevence.
Ze schématu (Vznik mykotoxinů) je zřejmé, že tvorba mykotoxinů může být potlačena nebo eliminována během celého procesu výroby potravin a krmiv: důležitou roli hrají polní podmínky, osevní postupy, počasí (prakticky jediný faktor, který nelze ovlivnit), způsob obdělávání půdy, podmínky během vegetace, sklizně, způsob uskladnění, distribuce surovin, výroba krmiv a potravin a cesta ke spotřebiteli.
Jako velké riziko pro budoucnost se jeví zásadní změny v osevních postupech, ze kterých mizí plodiny, které mají velký vliv na potlačování rozvoje patogenních plísní. Jedná se zejména o víceleté jeteloviny.
Kombinace převažujících obilnin, nezapravování posklizňových zbytků (v rámci protierozních opatření) a rostoucí plochy kukuřice jsou faktory, které mohou velmi negativně působit na výskyt mykotoxinů v produkci.
Mykotoxinové fórum, Brusel
Důležitost, jakou EU přikládá problematice mykotoxinů, ilustruje mimo jiné fakt, že ve dnech 5. a 6. 9. 2013 uspořádala Evropská komise (EK) speciální akci nazvanou Mycotoxin forum 2013. Na jednání byli pozváni zástupci pracovní skupiny EK pro zemědělské kontaminanty, zástupci příslušné pracovní skupiny pro krmiva a dále zástupci průmyslových a výzkumných organizací.
Účelem tohoto mimořádného setkání bylo shrnout problematiku týkající se mykotoxinů v potravinách a krmivech tak, jak byla projednána na EK a dát příležitost zástupcům kontrolních, průmyslových a výzkumných organizací vyjádřit se k projednávané problematice.
Za Českou republiku byly prezentovány výsledky nálezů T-2 a HT-2 toxinů z úředních kontrol krmiv, potravin a posklizňových vzorků ovsa z let 2006 až 2012, neboť těmto toxinům byla věnována zvláštní část fóra.
Závěr
Problematika nezávadnosti krmiv má zásadní význam na zajištění bezpečnosti potravin.
Je nutné mít pod kontrolou veškerá rizika, pracovat s nimi a snižovat je na přijatelnou úroveň. Jako kontrolní úřad bychom si přáli prohloubit spolupráci s krmivářskou veřejností mimo jiné zlepšením informovanosti o problematice zajištění bezpečnosti krmiv.
Rovněž se snažíme rozšířit možnosti seznámení se s výsledky úředních kontrol. K tomu by měl přispět i odborný seminář, který se uskuteční 28. listopadu na půdě MZe.
Tímto si na něj dovolujeme pozvat všechny zájemce o tuto problematiku. Podrobnosti a přihláška budou včas zveřejněny na webu www.ukzuz.cz.
Klíčové informace
– Největší pozornost z hlediska dopadů je třeba věnovat takovým typům kontaminace krmiv, které svou povahou přímo ovlivňují zdravotní nezávadnost potravin.
– Jedná se o kontaminace, kdy škodlivá látka přechází prostřednictvím těla zvířete až do finální potraviny.
– Závažně znehodnotit krmiva mohou dioxiny a další perzistentní organické polutanty (POP), křížová kontaminace kokcidiostatiky (a jinými léčivy) a v neposlední řadě mykotoxiny.
Ing. Miroslav Florián, Ph.D.
Ing. Markéta Pospíchalová
Ing. Vendula Šubrtová
Ing. Jiří Fiala, Ph.D.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Brno
