28.04.2005 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mráz škodil na polích i v sadech

Noční mrazy až osm stupňů pod nulou, které zasáhly naši republiku 20. až 22. dubna, poškodily zejména vzcházející porosty cukrovky a ovocné sady, v některých oblastech zanechaly různě vážné stopy na řepce, zelenině, ale i jarních a ozimých obilninách. Je to mimořádný jev, s takovými následky vysokého poklesu teplot v této fázi jara jsme se nesetkali, říkají odborníci a dotčení pěstitelé.

Mráz likvidoval mladé rostlinky cukrové řepy v jejich nejzranitelnějším stádiu v Čechách i na Moravě. Zcela zničené plochy začali zemědělci hned začátkem minulého týdne přesévat, někde je ale přibrzdil déšť.
Řepaři neunikli přesevům
„Zatím museli naši pěstitelé znovu osít asi 800 hektarů, ale stále nejde o konečné číslo,“ uvedl minulé pondělí Jaroslav Verfl, agronomický ředitel společnosti Cukrovary TTD. Ta má s dodavateli řepy nasmlouvanou výměru 23,5 tisíce hektarů. Celkově bude přesev nutný možná až na desetině ploch, předběžně odhaduje Verfl. „Na některých místech byly porosty nenávratně poškozené hned druhý den, někde odcházejí postupně. Kromě toho jsou různou měrou zasažené i další plochy,“ dodal s tím, že nejhůř dopadlo Polabí a oblast Dobrovicka směrem k Městci Králové, tedy těžší záhřevné černozemě, kde je cukrovka zvyklá asi na větší teplo.
Mrazy podle Verfla vzaly naději na zopakování rekordní loňské úrody, i když před jejich příchodem se tyto předpoklady rýsovaly. „Splnění cukerní kvóty ale nebude ani při vzniklých škodách ohroženo,“ domnívá se agronomický ředitel největší cukrovarnické společnosti v tuzemsku.
V rajonu cukrovarů Kojetín a Němčice zaorali řepaři do pondělka zhruba 600 hektarů, ale přesev bude daleko masivnější, tvrdí předseda Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska Josef Uchytil. Nevylučuje, že zaorané plochy mohou stoupnout na dvojnásobek či trojnásobek. O situaci v ostatních rajonech neměl Uchytil začátkem týdne přesnější informace. Předpokládá však, že jinde asi nebude o moc lepší. „Mrazy byly silné a přišly v nevhodnou dobu. Kdyby to bylo o týden později, nebyly by následky takové,“ je přesvědčen. Rozhodnout se, zda poničený porost založit znovu, nebo doufat v zotavení, je podle Uchytila pro pěstitele velmi složité. „Poškození je velmi nestejnoměrné, na každém kusu pole je to jinak. Kvalita setí za mokra není nejlepší, navíc je tu skoro květen, kdy už mohou nastat horka a sucha,“ zmiňuje možná rizika spojená s přesevem.
Podle agronomického ředitele společnosti Cukrovary TTD pěstitelé vzhledem k cenám za cukrovku, které se ještě letos mají udržet vysoko, s přesevem tolik neváhají.
Pokles teplot odnesly hlavně třešně
U třešní zřejmě pomrzlo 80 až 100 procent květů – v závislosti na lokalitě a odrůdě, informoval tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Letošní úroda třešní tedy bude minimální. Zejména v Čechách jsou podle Ludvíka poškozeny i broskve a meruňky. „Morava, kde se tyto druhy pěstují nejčastěji, dopadla lépe. Ale vysoké škody hlásí například z Velkých Němčic či severu Moravy,“ upřesnil. Menší ztráty předpokládají ovocnáři u hrušní, višní či švestek. „Poškození se ale nevyhnulo ani jabloním, které v tu dobu nebyly v květu. Zprávy z některých regionů uvádějí, že byl značně postižen právě tento základní ovocný druh. Nejvíce asi v Ústeckém a Libereckém kraji,“ řekl Ludvík.
Míru poškození bude podle něho možné vyčíslit po odkvětu, to znamená nejdříve za měsíc. „V tuto chvíli jsou jasné ztráty u třešní. Ostatní druhy ovoce mohou i při částečném pomrznutí vykázat průměrnou sklizeň, jelikož násada květů byla obecně vysoká,“ dodal tajemník Ovocnářské unie ČR. Zatím se podle něho dá mluvit o škodách kolem sto milionů korun.
„Ovocnáři jsou v tomto směru vydáni napospas přírodě, protože proti zmrznutí se nemohou pojistit,“ poznamenal.
Řepku mráz nejen popálil, ale i polámal
Mrazivé počasí asi nejvíce poškodilo porosty řepky na sever a západ od Prahy v bývalých okresech Slaný, Louny, Chomutov, Teplice, ale také na Mladoboleslavsku a Jičínsku. Obecně platí, že v nižších polohách, kde už ranější odrůdy byly před květem, jsou dozvuky mrazů horší než ve vyšších oblastech. Uvedl to Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin s tím, že míra poškození je podle lokalit velmi různorodá. Na Moravě nejsou podle informací SPZO důsledky mrazivých nocí tak vážné.
„Prakticky všechny porosty v zasažených místech mají popálené listy, někde jsou ohnuté stonky, což se spraví. Ale tam, kde jsou zlomené lodyhy, bude další vývoj porostů problematický. Lze čekat velmi nerovnoměrné kvetení, zrání a určitě zvýšenou spotřebu desikantů. Do otevřených ran se dají houbové choroby,“ upozorňuje poradce svazu. Doporučuje nyní aplikovat fungicid, který rostlinám pomůže dostat se rychle ze stressu.
Ve zmíněných okresech může být vážné poškození na 30 až 50 procentech porostů, nevylučuje Baranyk. „Řepce se věnuji dvacet let, ale takové následky mrazů vidím poprvé,“ řekl. Přesto nepočítá, že by se řepka zaorávala. Je však podle něho otázka, zda přežijí porosty jarní řepky.
Zeleninu neochránila ani netkaná textilie
S následky mrazů se v nevídané míře potýkají pěstitelé z Polabí. „V nebývalém rozsahu jsou poškozeny porosty ozimých pšenic i jarních ječmenů, vzcházející cukrovka, zelenina a brambory, a to i na plochách zakrytých netkanou textilií,“ uvedl Zdeněk Moc ze Starého Vestce u Přerova nad Labem. „Teploty ve dnech 20. až 23. dubna u nás ve dvou metrech poklesly na minus čtyři až minus pět stupňů Celsia, na zemi v nižších polohách pravděpodobně až na minus osm stupňů,“ vrátil se k nevítanému průběhu dubnových nocí pěstitel. Mráz mu zřejmě nenávratně zničil pole se zasázeným květákem, spálil zelí, zanechal škody na zelenině pod fólií – na ředkvičkách, kedlubnách, listy pekingského zelí úplně zbělaly. „Zelí bychom už znovu nesázeli, protože ani není za co. Ale co jiného bychom na pole dali, si také nedovedu představit,“ uvažuje Zdeněk Moc a doufá, že se alespoň něco vzpamatuje. I když u nejčerstvějších výsadeb má vážné obavy, že tomu tak nebude. Zelináře nejenže zradilo počasí, ještě k tomu nedostanou letos platby na plochu z národních doplňkových plateb.
Naprosto neobvyklé je podle zemědělce z Polabí zasažení ozimých pšenic, u nichž nyní musí počítat s nižšími výnosy. „Nejhorší budou asi důsledky u jarního ječmene,“ předpokládá Zdeněk MOc.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského je nyní předběžné vyvozovat z několika dubnových mrazivých nocí nějaké závěry pro letošní úrodu. „Patří to k přírodě. Škody jsou místní a je otázka, jak se proti nim kdo pojistí,“ řekl Jirovský s tím, že nemá informace o významnějším poškození jiných plodin než u cukrovky.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down