18.02.2008 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mým cílem je zprůhlednit procesy

Pozemkový fond ČR má před sebou zřejmě delší budoucnost, než mu byla původně vládou přisouzena. Ministr zemědělství Petr Gandalovič hodlá totiž prodloužit působení této instituce o další tři roky, to znamená do roku 2012. Přesto pak zbude ještě poměrně velká agenda, kterou by měla převzít nástupnická organizace. O její formě není zatím rozhodnuto, uvedl minulý týden předseda výkonného výboru PF Pavel Brandl.

Co bude s agendou Pozemkového fondu ČR po roce 2012? PF nyní spravuje 370 tisíc hektarů. Z našich analýz vyplývá, že do roku 2012 odstátníme cca 200 až 250 tisíc hektarů. Po roce 2012 nám tedy zůstane ve správě řádově okolo 150 tisíc hektarů státní půdy a kolem pěti tisíc budov a staveb – majetek dost velký na to, aby se z PF stala samostatná organizační složka státu, připojená k ministerstvu zemědělství. Tím bude zajištěno, že agenda (kupříkladu spojená s administrací třicetiletých bezúročných splátek při prodeji státní zemědělské půdy) bude bez jakéhokoliv přerušení a zbytečných komplikací dokončena. To, jaká cesta transformace PF bude nakonec zvolena, ale samozřejmě plně závisí na vládě a parlamentu, které o ní budou v nejbližší době rozhodovat.
Do roku 2012 se však uvažuje i o změně organizační struktury? Ano, od 1. ledna 2010 by mělo dojít ke změně organizační struktury, přičemž i nadále, by byla zachována Dozorčí rada fondu, tedy kontrolní orgán jmenovaný sněmovnou. Ostatní orgány fondu: výkonný výbor a presidium by měly být nahrazeny manažerským modelem. Ten je založen na tom, že organizaci vede jediný vedoucí, který má pod sebou dva náměstky. Nový způsob řízení nám ve stávající situaci připadne pružnější a operativnější. Uvedená změna je však opět podmíněna změnou zákona o PF.
Vyplývalo by z toho i snižování počtu zaměstnanců? Nepochybně. Nyní na PF působí asi 940 pracovníků, v průběhu letošního roku počítáme se snížením tohoto čísla o tři a v dalších letech pak až o šest procent. Jdeme cestou slučování územních pracovišť. Když jsme na začátku 90. let začínali, měl jich PF přes sedm desítek, dnes je to o dvacet méně. Proces slučování je podmíněn zejména poklesem objemu spravovaného majetku. Kde je majetku, a tím i agendy málo, tam pracoviště slučujeme. Neděláme to rozhodně z toho důvodu, jak jsme někdy kritizováni, že máme nějaké město raději než jiné.
Před nedávnem jste nastoupil na post předsedy výkonného výboru PF ČR. Jaké jsou vaše priority? Spíš bych otázku položil, co bychom chtěli dokončit... V první řadě je potřeba odstátnit co největší množství pozemků, které máme ještě ve správě, a za druhý hlavní cíl považuji dokončení restitucí. K těmto agendám se samozřejmě přidávají i nájmy, pohledávky a další. Moje představa je taková, abychom všechny procesy na PF zprůhlednili, zjednodušili, sjednotili. Klást důraz chceme rovněž na zvýšení kontrol na územních pracovištích.
Co se týká privatizace půdy, je to proces, jak všichni vědí, dlouhodobý a s postupujícím časem stále složitější. Velkých parcel ubývá, zůstávají ty malé, u kterých musíme – jak nám zákon ukládá – rovněž provést celou rozsáhlou proceduru, bez ohledu na to, zda mají dvacet nebo dvě stě metrů čtverečných. Velká výměra (necelých 50 tisíc hektarů) je do doby, než se vypořádají stát a církev, blokována § 29 zákona o půdě, a s ní disponovat nemůžeme. Z důvodu zvýšených nákladů jsme se vyhýbali rovněž geometrickému oddělování parcel zasažených historickým majetkem obcí, ale postupně začínáme i s dělením těchto parcel.
Jaké plochy se oddělování týká? Odhadujeme, že v současné době je takto dotčených parcel asi 150 tisíc hektarů.
V souvislosti s prodejem se v poslední době hovořilo o spekulantech, kteří odstupovali ze soutěží, a tím byly pozemky prodávány za nižší ceny dalším zájemcům v pořadí. Zabrání tomu podle vás novela zákona o prodeji státní půdy, kterou nedávno odsouhlasila sněmovna? Ano, věříme tomu, že novela tohoto zákona, která by měla vstoupit v platnost v březnu a jež byla projednána ve zkráceném režimu (teď už jen záleží na Senátu a na podpisu prezidenta) uvedenému počínání zabrání. Zavádějí se dva nové instituty: kauce a zrušení pořadí. Kauce činí pět procent z ceny pozemku, minimálně však 5000 korun. Pokud nepodepíše smlouvu ten, kdo se umístí první v pořadí, kauce propadne ve prospěch PF. Ostatním účastníkům soutěže ji PF vrátí do deseti dnů po konání výzvy a pozemek se automaticky přesune do nabídky pro restituenty. Tím otevřeme možnost pro uspokojení nároků dosud neuspokojených oprávněných osob a zrychlíme tím dokončení restitučního procesu. (Pro ilustraci uvedu čísla: z prvotního objemu 7,5 miliardy korun, který jsme měli vypořádat, nám zbývá posledních šest procent nevypořádaných restitučních nároků.)
Druhou cestou ke zrychlení restitucí je naše nová komunikační strategie, kterou jsme v uplynulém čtvrtroce odzkoušeli v několika krajích. Osobními dopisy jsme oslovili oprávněné osoby s nevypořádanými nároky a nabídli jsme jim možnost řešení: naturální plnění (jsou-li to původní restituenti nebo jejich dědicové), peněžitou náhradu, nebo vzdání se práva na vypořádání. Vzhledem k tomu, že odezva byla velmi dobrá, předpokládáme, že tento model uplatníme v celorepublikovém měřítku. Celkem podle našich propočtů rozešleme cca 40 tisíc dopisů.
Do kdy počítáte, že rozešlete všechny dopisy? Předpokládáme, že to stihneme do září.
Jak se daří odstátňovat zchátralé budovy a stavby, které máte ještě stále na listu vlastnictví? Některé budovy a stavby nejsou (s ohledem na jejich stavebně-technický stav) opravdu privatizovatelné jiným způsobem než demolicí. Pro tento účel jsme v rozpočtu PF na letošní rok vyčlenili 400 milionů, což je oproti minulým letům částka zvýšená o několik desítek milionů korun. Samozřejmě ty budovy a stavby, které bude možné zprivatizovat, rádi odstátníme, na zbytek čeká likvidace.
Zmínil jste se, že pozemky v „mezidobí“ pronajímáte? To je standardní postup. Méně standardní už je to, že naše pozemky užívá někdo neoprávněně. Novým postupem prověřování parcel, který máme konečně k dispozici, jsme zjistili, že takto bez právního důvodu je užíváno asi 16 tisíc hektarů. Uvedené subjekty (ať už fyzické nebo právnické osoby) v současné době obesíláme dopisy, ve kterých navrhujeme způsob, jak se s námi mají vyrovnat a legálně si pozemek pronajmout. Pokud k dohodě nedojde, stanou se tito „hříšníci“ našimi dlužníky, se všemi důsledky, které z toho vyplývají.
Hovoří se o velké novele zákona o prodeji státní půdy. Co byste v ní rádi prosadili? Budeme prosazovat zrušení přednostního práva na úrovni 70 procent pozemků nabízených k prodeji, které v praxi přináší problémy nejen nám, ale zejména hospodařícím zemědělcům. Návrh novely zákona o prodeji státní půdy by měl být projednáván v letošním roce, v současnosti se soustřeďují návrhy všech zúčastněných stran.
Jaký máte názor na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně restituční tečky, podle něhož mohou ti zemědělci, kteří odkoupili restituční nároky na půdu, na rozdíl od spekulantů žádat o pozemky ještě po tomto termínu. Jak se v tomto případě může rozhodnout, kdo je spekulant a kdo zemědělec? Je to první rozsudek, který se ubírá tímto směrem, tzn. že jsou rozlišovány oprávněné osoby s postoupenými nároky na ty, které jsou, a které nejsou spekulanty. Opravdu si neumím představit, podle jakých kriterií bychom je byli schopni spolehlivě určit. Celá kauza se po rozhodnutí Nejvyššího soudu vrací k projednání v prvním, respektive druhém stupni – budeme to pozorně sledovat, a poté zaujmeme stanovisko.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down