Letos se některé oblasti jižní Moravy potýkají s nebývalým suchem. Kronika obce Suchohrdly u Miroslavi na Znojemsku praví, že v roce 1978, který se vyznačoval extrémními klimatickými podmínkami a byl srovnatelný s velmi suchým rokem 1947, činil úhrn srážek během ledna až května 146 milimetrů. Letos za stejné období tu spadlo pouhých 80 milimetrů srážek. Někde je úroda poškozena do takové míry, že zemědělci uvažují o tom, zda ji vůbec sklízet, nebo ji raději zaorat.
Pokud se ji rozhodnou sklidit, výnosy budou v meziročním srovnání žalostné. Dopad to má nejen do tržeb, ale bude zřejmě chybět také krmivo pro hospodářská zvířata, což všechno dohromady může ohrozit samotný chod podniku.
Kvůli této neutěšené situaci se na jih Moravy vypravil i ministr zemědělství Petr Bendl. Chtěl zjistit, jak stát může pomoci. Naskýtají se taková opatření, jako je odklad splátek za nákup půdy nebo případné překlenovací úvěry a podobně. Nic z toho však neřeší podstatu problému do budoucna. Zemědělství je totiž mezi ostatními odvětvími hospodářství výjimečné tím, že je přímo závislé počasí, přičemž podnikatelské riziko není možné ze zemědělce sejmout. Důležité je proto směřovat správně investice. Určitá možnost, jak snížit negativní dopad výkyvů klimatických podmínek, je diverzifikace činností v zemědělském sektoru. Dobrým příkladem je právě jeden statkář v Suchohrdlech, který se spojil s cizím investorem a pronajal mu část pozemků na výstavbu skleníků na pěstování bylinek. Skleníky pak bude zásobovat teplem z vlastní bioplynové stanice. Kromě toho, že bude mít zajištěnou část příjmů, nepřímo se podílí i na vytvoření nových pracovních míst v regionu. Jak se říká, několik much se zabije jednou ranou. V případě neúrody nebo špatných cen podnik podrží jiná činnost. To se ostatně již dříve mnohým potvrdilo, a to i jinde než v oblastech postižených suchem.