Myslivci v dubnu řeší hlášené škody od zvěře

Myslivci v dubnu řeší hlášené škody způsobené zvěří na zemědělských a lesních porostech během zimy. Pokud je vedeno jednání s uživatelem či majitelem pozemku dohodou, že výše škody bude vyčíslena až po sklizni, je vhodné zhotovit fotodokumentaci a řádný zápis z jednání. Uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale je povinen je hradit. Odpovědnost má nejen uživatel honitby, ale také majitel nebo uživatel pozemku, který by měl doložit, jaká opatření učinil, aby škodám zabránil. Agroweb o tom informoval Jiří Šilha, pracovník pověřený Českomoravskou mysliveckou jednotou pro styk s médii.

Šilha upozornil, že často se předkládají úhrady škod, které byly evidentně způsobeny poškozením porostu klimatickými vlivy, špatnou agrotechnikou, nevhodně zvolenou odrůdou či poškození přípravky na ochranu rostlin či hnojiv.
Rekordně krátká délka trvalé sněhové pokrývky umožnila zvěři dostat se opět do dobré tělesné kondice. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky, ve která jsou v současnosti opakovaně aplikovány insekticidy.
Staří srnci si začínají značit svá nová teritoria. Duben je tedy pro myslivce vhodnou dobou nejen k obeznání srnců, ale i pro kontrolu stavů zvěře a její kondice. Je nutné stále doplňovat kusovou krmnou sůl do slanisek.
Vzhledem k tomu, informuje dál Šilha, že v loňském roce byl velmi nízký výskyt hrabošů na polích, kteří tvoří hlavní potravu lišek a dravců, došlo ke podstatnému snížení stavů zajíců, a to i v honitbách, kde se starali během zimy o pravidelný přísun krmiva, včetně okusu větví jabloní. Mnoho mladých zajíců uhyne pod velkou zemědělskou mechanizací, která v březnu vyjela do polí těsně po objevení mladých zajíčků, kteří jsou proti ní zcela bezmocní. Používání širokozáběrové velké mechanizace se v poslední době opět rozvíjí. Je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce záběru (10 m) a vysoké pracovní rychlosti na poli.
Myslivci po oschnutí polí začnou se setím krmných políček (biopásů). Pro setí není vhodný časný termín, protože tehdy půda není ještě dostatečně prohřátá a hrozí zaplevelení pozemku. Vhodný termín je začátkem dubna. Pokud uživatel pozemku chce využít státní dotaci na zvěřní políčko, musí splnit celou řadu administrativních podmínek a zakoupit drahé certifikované osivo.

Ptačí chřipka
Vzhledem k nebezpečí ptačí chřipky si při pochůzkách honitbou myslivci všímají podle Šilhy jak zdravotního stavu ptáků, tak padlin. S objevenými padlinami vnímavých druhů ptáků na ptačí chřipku je lépe nemanipulovat a jejich nález ohlásit Státní veterinární správě. Myslivci jsou informováni prostřednictvím svých Okresních mysliveckých spolků a také prostřednictvím svazového časopisu Myslivost o bezpečném zacházení s kadávery uhynulých ptáků a spolupracují se Státní veterinární správou, které předávají veškeré podezřelé úhyny. V průběhu dubna bude podepsaná nová smlouva o spolupráci ČMMJ a Státní veterinární správy při zajištění monitoringu volně žijících ptáků ve spojitosti s možným výskytem ptačí chřipky.

Asanace krmelců
Práce myslivců se po zimě soustředí na vyčištění a dezinfekci okolí krmelců, vykládá dále Šilha. Malé krmelce je vhodné přemístit o několik metrů dál. Okolí větších stabilních krmelců je vhodné nejprve shrabat a následně vydezinfikovat některým z běžně dostupných desinfekčních prostředků (nehašené pálené vápno). Zejména v lesních honitbách je vhodné zvážit budoucí umístění krmelců pro další roky. Přemísťování krmelců je nutné z důvodů měnícího se porostního složení v lese, a dá se tím předcházet nechtěnému soustředění zvěře na místech, kde by mohlo docházet ke škodám na lesních porostech. Je samozřejmé, že s umístěním přikrmovacího zařízení musí nejprve souhlasit vlastník pozemku, a je vhodné se poradit i s revírníkem, odborným lesním hospodářem či okolním zemědělcem, což je běžnou praxí garantovanou novým zákonem o myslivosti. V této souvislosti je nutné vyvrátit některé fámy, které šíří méně informovaní redaktoři či lobbyistické skupiny, protože popsaný postup, který respektuje vlastnická práva vlastníků honebních pozemků, je zcela běžný.
Po zimě je nutné rovněž kontrolovat zastřešení a ohrazení krmelišť, aby v budoucnu nedocházelo k navlhání předkládaných krmiv a tím k znehodnocování krmiva zaplísněním. Krmiva z přikrmovacích zařízení je třeba zlikvidovat, protože zvěř má již dostatek přirozené potravy.
Duben je měsícem, ve kterém zvěř začíná měnit zimní srst za letní, intenzivně se paství, a v klidných úsecích honiteb se paství i během dne.
Myslivci realizují v průběhu dubna plán „zalesnění“ remízků a obnovu políček a luk pro zvěř a tyto práce by měli udělat nejpozději do konce dubna. Později zasazené sazenice bývají často narašené a nemohou využít jarní vláhu a při prvním přísušku usychají.

Upozornění pro řidiče
Srnčí zvěř po oteplení začne více migrovat a hledá cestu přes silnice a kolejiště, kde může ohrozit řidiče. Řidiči by měli proto po oteplení zvýšit pozornost v lesních úsecích a na okrajích lesa, kde srnčí zvěř častěji vstupuje na vozovku.
Zvěř je stále více ohrožena narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst či nechráněných dálnic a silnic hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov.
Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Chovatelé čtyřnohých miláčků při venčení by se neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i okolní přírodu. Srny jsou v tomto období v pokročilém období gravidity, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři.

Myslivecký nový rok
Dubnem začíná nový myslivecký rok. Výsledky sčítání zvěře březnu v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti byly předloženy uživatelem honitby jejímu držiteli (honebnímu společenstvu – majiteli pozemků) k vyjádření. Začátkem dubna pak z údajů o skutečných počtech zvěře bude plánováno myslivecké hospodaření v novém mysliveckém roce 2006/2007, řekl Šilha.
Na začátku dubna se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady spojené se zimou a s poklesem lovu díky vysokým úhynům zvěře díly loňské kruté zimě a nižšímu počtu vypuštěné zvěře díky výskytu ptačí chřipky na jaře 2006.
V průběhu měsíce dubna probíhají jarní svody loveckých psů, které pořádají Okresní myslivecké spolky.