Mzdové tarify v odvětví mírně porostou

Mzdové tarify v českém zemědělství letos meziročně vzrostou o tři procenta. Vyplývá to z kolektivní smlouvy vyššího stupně, kterou dnes podepsali za zaměstnavatele předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Jaromírem Dufkem.

"I letos bylo vyjednávání poněkud složité, nicméně nakonec jsme dokázali najít kompromisní řešení," uvedl před podpisem smlouvy Pýcha s tím, že se podnikatelům nepodařilo do konečného znění prosadit návrh, aby se zvyšování mezd nevztahovalo na podniky, které poškodilo loňské sucho. Odboráři s tím nesouhlasili. „Sociální smír je však pro zemědělské podniky důležitý,“ řekl Pýcha
Průměrná mzda v zemědělství je podle statistických údajů dlouhodobě nižší než průměrná mzdy v celé České republice, nicméně podle Pýchy se daří tento rozdíl postupně snižovat. „V roce 2003 dosahovaly mzdy v zemědělství 74 procent úrovně průměrné mzdy. V roce 2012 by to již mělo být podle našich předběžných odhadů 78 možná 79 procent úrovně průměrných mezd u nás,“ konstatoval Pýcha.
Průměrná mzda v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 348 korun na 24 514 Kč. Nárůst o 1,4 procenta byl ale od roku 2000 druhý nejmenší a reálně, po odečtení inflace, se průměrná mzda snížila o 1,8 procenta. Zaměstnanci v zemědělství, lesnictví a rybářství pobírali ve stejném období v průměru 20 266 korun.
Také produktivita práce v zemědělství se podle Pýchy od roku za posledních dvanáct let téměř zdvojnásobila. Zatímco v roce 2000 dosahovala zhruba 615 tisíc korun na pracovníka, loni to bylo takřka 1,1 milionu korun.
"Chceme, aby s nárůstem produktivity práce byl adekvátně zvýšen finanční podíl, který zaměstnanci dostávají," řekl k tomu předseda zemědělských odborů. Jak uvedl, podíl práce zaměstnanců na vyšší produktivitě práce byl i přes s využívání moderní techniky a dotací zásadní.
Proti předchozímu roku mění kolektivní smlouva také způsob, jakým zemědělské podniky vyplácejí svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění. To od letošního roku nově zohledňuje dobu, jakou zaměstnanec v podniku pracuje. Trvá-li pracovní poměr alespoň rok, činí minimální příspěvek 250 korun měsíčně, při dvou letech 350 korun a pro zaměstnance, kteří ve firmě pracují tři a více let, dosáhne minimální příspěvek 450 korun.
“Chceme motivovat zaměstnance k odpovědnosti vůči sobě a k důchodovému připojištění,“ uvedl Dufek.
Vyšší kolektivní smlouva bude po podpisu odeslaná na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR s cílem rozšířit její závaznost pro všechny další zaměstnavatele v odvětví. O tom by měla podle Dufka rozhodnout ministryně zhruba do měsíce. Pro podniky v oboru to znamená, že musejí svým zaměstnancům přidat v základních mzdových tarifech minimálně tři procenta. Podle odhadů by pak kolektivní smlouva platila zhruba pro 80 tisíc lidí.
Předmětem jednání byla i snaha zaměstnavatelů zanést do kolektivní smlouvy zohlednění situace v podnicích postižených suchem. I když k tomu nakonec nedošlo, shodli se podle Burkoně všichni účastníci na tom, že dosavadní pomoc ministerstva zemědělství těmto podnikům je „zcela nedostatečná a v žádném případě nedosahuje slibů, ke kterým se ministr zemědělství zavázal.