Mzdy zemědělců z Vysočiny patří k nejnižším, přestože loni vzrostly

Platy v zemědělských podnicích na Vysočině loni meziročně stouply skoro o devět procent na 12.800 korun. Jejich pracovníci přesto patřili k nejhůř odměňovaným v kraji. Průmyslové firmy v průměru měsíčně vyplácely nejméně o čtvrtinu víc. Vyplývá to z údajů jihlavské pobočky Českého statistického úřadu.

Zemědělství na Vysočině za deset let opustilo přes 30 procent pracovníků; nyní živí 15.500 osob. Na celkové zaměstnanosti kraje se přesto podílí skoro desetinou. Tento podíl trojnásobně převyšuje republikový průměr a je bezkonkurenčně nejvyšší v zemi. "Vysočina má nejvyšší živočišnou výrobu a k tomu je potřeba víc lidí než k obdělávání půdy," řekl k tomu ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Podle něj další vývoj závisí na tom, jaké podmínky stát nastaví pro chov hospodářských zvířat, hlavně skotu. Podniky také do stájí obtížně shánějí lidi, protože za směny včetně víkendů nemohou moc zaplatit. Najímají i cizince, především Ukrajince.
Dlouhodobý úbytek lidí v zemědělství souvisí i s ukončením přidružených výrob v 90. letech. Dříve lidé mimo sezonu třeba montovali součástky pro průmyslové podniky. Vysočina má nejvyšší intenzitu chovu skotu v zemi. Loni vyprodukovala 13.500 tun hovězího a telecího masa, meziročně o dvě procenta více.