Menu
e-shop
Pěstitelé zelí, brokolice, rajčat, cibule a další zeleniny s velmi vysokou pracností dostanou 140 000 korun za hektar půdy poničené loňskou povodní. Sazbu pro zasažené zemědělce schválil ministr zemědělství. Pěstitelé cukrové řepy obdrží 41 000 korun na hektar, bramboráři 81 000 korun. Záplavy loni postihly 7104 hektarů zemědělské půdy. Zemědělci, kterým zničily pole nebo přišli o hospodářská zvířata, obdrží 40 milionů korun z rozpočtu ministerstva zemědělství a dalších 185 milionů korun z evropské zemědělské rezervy. Peníze dostanou do konce letošního roku, uvedl úřad v tiskové zprávě.
Nejvyšší sazbu podpor – přes 140 000 korun – mají pěstitelé velmi pracné zeleniny, kam patří třeba i květák, chřest, paprika nebo okurky. Pro pěstitele sóji je vyčleněno 17 871 korun na hektar, pro pěstitele řepky 15 230 korun. Zemědělci pěstující slunečnici obdrží 21 676 korun na hektar, u kukuřice na zrno činí sazba 24 343 korun.
Mimořádná podpora pro pěstitele druhů zeleniny s vysokou pracností, například špenátu, hrachu zahradního nebo některých druhů tykve, dosahuje 53 261 korun. Nejnižší sazbu mají víceleté pícniny pěstované na orné půdě - necelých 9000 korun na hektar.
"Rozdělení částky pro jednotlivé druhy plodin bylo stanoveno na základě výpočtů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací při zohlednění nákladů na pěstování příslušných plodin v době povodně," uvedlo ministerstvo. Peníze podle něj dostanou producenti v nejvíce zasažených odvětvích.
Peníze mezi zemědělce rozdělí Státní zemědělský intervenční fond. Podávání žádostí o kompenzace skončilo, o podporu se fondu přihlásilo 285 zemědělců s 423 žádostmi.
Povodeň některým farmářům splavila ornici z polí, případně jejich pozemky zanesla sedimenty, kamením nebo popadanými stromy. Někteří farmáři kvůli záplavám přišli o hospodářská zvířata, jiní měli poškozené podniky. Odhadovaná ztráta produkce na základě dřívějšího monitoringu škod, který udělalo ministerstvo, dosahuje v ČR zhruba 420 milionů korun.*
