Na jižní Moravě za poslední rok ubyla čtvrtina ovocných sadů, letos jich je podle dat Českého statistického úřadu 3660 hektarů. Tak výrazný úbytek souvisí podle tajemníka Ovocnářské unie ČR Romana Chaloupky se dvěma faktory. Pěstitelům totiž skončily závazky integrované produkce, kterou museli po několik let udržovat, aby měli nárok na evropské dotace. Druhým důvodem je převedení sadů s méně než 100 stromy na hektar do jiné kategorie, řekl.
Snahou současného vedení ministerstva zemědělství je ovocnáře podporovat tak, aby mohli sady obnovovat, případně vysazovat nové. Výměra sadů klesá v celé republice, na jižní Moravě však nejmarkantněji. Za posledních dvacet let se totiž téměř neobnovovaly sady broskví a meruněk, které se pěstují téměř výhradně pouze na jižní Moravě. Před pěti až deseti lety už byly některé sady na hraně životnosti, řekl Chaloupka. Zemědělci je museli udržovat, aby měli nárok na dotace, loni období udržitelnosti skončilo. A některé podniky se rozhodly sady zlikvidovat. Ve starých sadech klesá produkce a rentabilita a je drahé takové sady udržovat, poznamenal Chaloupka.
O broskve navíc není na tuzemském trhu zájem, protože produkční období je příliš krátké a daří se je uplatnit pouze lokálně. Dřívější výměra 2000 hektarů se zmenšila na dnešních 150. O meruňky je podle Chaloupky sice zájem stále je, ale je problém s odumíráním i mladších porostů. Druhý důvod úbytku sadů lze hledat v tom, že nově se za ovocný sad považuje ten, v němž je alespoň 100 stromů na hektar, takže některé extenzivní sady se přeřadily do jiné kategorie.
Proti minulosti se podařilo zvýšit hektarové výnosy, mnozí pěstitelé investovali do obnovy a do opatření, které minimalizují dopady počasí. Zároveň se současné vedení ministerstva zemědělství snaží sedlákům vyjít vstříc.
Dlouhodobým problémem pěstitelů je také výkupní cena, která se za posledních 20 let zvýšila jen velmi nepatrně s ohledem na výrobní náklady. Ti, kteří chtějí být úspěšní, tak musí pěstovat ovoce maximálně intenzivně, aby podnikání bylo co nejrentabilnější.*
