Zřejmě již koncem týdne vyjedou do polí první kombajny v Libereckém kraji. V nejjižnějších oblastech regionu tak zahájí žně zhruba ve stejnou dobu jako loni. Ještě v červnu to přitom vypadalo, že sklizeň začne kvůli dlouhé zimě s nejméně dvoutýdenním zpožděním. Horké a suché počasí posledních týdnů však dozrávání obilovin urychlilo. Výnosy ale zřejmě budou zhruba o deset až 12 procent nižší než loni, řekl Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberecko a Jablonecko.
Výnosy snižuje nejen sucho v posledních dnech, ale také dlouhá zima a chladné a deštivé jaro. V některých níže položených oblastech kraje museli pěstitelé kvůli plísním a hnilobě část ozimých plodin zaorat a vysít jarní. Ty ale mají v podhorských oblastech nižší výnosy. Například Agrodružstvo vlastníků v Libštátě na Semilsku muselo po zimě zaorat dvě třetiny ozimé pšenice, kterou napadly plísně. Podobně naložili v ZEOSu Lomnice nad Popelkou se 300 hektary pšenice a také řepky.
Loni sklidili pěstitelé v Libereckém kraji zhruba o 15 procent méně obilovin než v roce 2004. Ten byl ale rekordní, a tak byli i s nižšími výnosy spokojeni. Nepřízeň počasí ale snížila kvalitu produkce. Podle Českého statistického úřadu sklidili loni farmáři v Libereckém kraji z téměř 26.500 hektarů přes 113.500 tun obilí. Rok před tím oseli o 600 hektarů méně a sklidili přitom 132.300 tun obilí.
Liberecký kraj nepatří k zemědělským produkčním oblastem. Z 316.000 hektarů ploch představuje zemědělská půda sotva třetinu a stále ubývá kvůli výstavbě a zalesňování. Po Praze tak má Liberecký kraj nejmenší podíl zemědělské půdy v zemi, navíc je v horší kvalitě a většinou se nedá využít k intenzivnímu pěstování produktů pro potravinářské účely. Z 97.500 hektarů zemědělských ploch letos zemědělci oseli jen 42 procent, zbytek pokrývají většinou trvalé travní porosty. Současné teplé a suché počasí podle Teplého pomáhá při sklizni sena. "Trávy je sice méně, daří se ale sušit i tam, kde to v jiných letech není možné," dodal Teplý.
