Desetitisíce pracovníků z východoevropských zemí schází v Německu v zemědělství . Zemědělci z toho viní restriktivní politiku vlády, která na rozdíl od řady jiných západních zemí stále trvá na značné izolaci pracovního trhu před lidmi z nových členských států Evropské unie.
Podle nejnovějších údajů spolkového ministerstva zemědělství je nyní v Německu 178 tisíc zahraničních dělníků. Je to však o 40 tisíc méně než ve stejné době roku 2005. "Máme velké problémy při sklizních," připustil náměstek ministra zemědělství Gerd Müller.
Největší výpadky lze nyní čekat při vrcholící sklizni chřestu. "Chybí nám jedna třetina pracovníků a mnohé podniky přijdou o zhruba 30 procent úrody," stěžuje si předseda sdružení pěstitelů chřestu v severoněmecké zemi Dolní Sasko Dietrich Paul. "Když to tak půjde dál, hrozí ovocnářství a zelinářství v Německu konec." V řadě míst musejí podniky nejméně o 15 procent omezovat plochy na pěstování chřestu.
Německý svaz zemědělců kritizuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které vydává málo sezónních pracovních povolení na dobu sklizní. Mnozí osvědčení pracovníci, zejména z Polska, navíc dávají stále více přednost práci například v Británii nebo Nizozemsku, kde mohou pracovat neomezeně dlouho a mohou měnit zaměstnavatele.
"Potřebujeme i v Německu zcela volný pohyb sezonních pomocníků z východní Evropy," říká předseda svazu zemědělců Gerd Sonnleitner. Ministerstvo práce však zatím trvá na svém a vyzývá, aby zemědělci problémy řešily s agenturami práce.
