Na rekultivacích hospodaří ekologicky

Na území lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku bude nebo již bylo rekultivováno přes 4500 hektarů ploch. Jedná se především o lesy, jezírka a mokřady, zemědělskou rekultivaci a louky. Zhruba 16 procent ploch zůstalo ponecháno přirozené obnově bez zásahu člověka. Díky této ekologické obnově bude zachována unikátní pestrá krajina s množstvím rozmanitých druhů rostlin a živočichů. Na jejich výzkumu se podílí i Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Bližší informace poskytla tisková mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková.

Jak vůbec probíhá rekultivace?

Rekultivace je komplexní proces, který slouží k obnově a úpravě krajiny po těžební činnosti. Jejím cílem je vrátit krajině zdraví a život a připravit ji pro další využití člověkem nebo ji ponechat přírodním procesům. Způsob rekultivace se přitom stanovuje a schvaluje ještě předtím, než se vůbec začne těžit. Následně se plochy rekultivují průběžně za těžbou tak, jak se těžba posouvá dál. Většina území je tak rekultivována již v průběhu aktivní těžební činnosti. V současné době je lom ČSA téměř vytěžen, probíhají sanační práce a většina území je již zrekultivována.

Zmínila jste se o lesnické, vodohospodářské i zemědělské rekultivaci. Mohla byste je přiblížit?

V rámci lesnické rekultivace se vysazují především prostokořenné sazenice, u nichž musí být doložen i jejich genetický původ. Pěstební cyklus trvá zhruba deset let a teprve potom může být lesní rekultivace ukončena na základě rozhodnutí orgánu životního prostředí. Pracovníci rekultivací na každém hektaru vysadili průměrně deset tisíc kusů lesních sazenic.

Za nejdražší typ rekultivace je přitom považována lesnická rekultivace. Jednak už samotné založení lesa je daleko dražší než založení louky nebo napuštění vody. Ale hlavně se o les potom ještě dlouhou dobu musíte starat, aby vůbec byl sám životaschopný. Je třeba stromy chránit v oplocenkách před zvěří, mulčovat je a vyžínat.

Vodohospodářská rekultivace pak zahrnuje vznik vodních ploch. V lomu ČSA vznikne jediné velké jezero, které bude napouštěno přirozeným způsobem, a to pouze srážkovou vodou, podzemní vodou a vodou stékající z Krušných hor, bez přivádění vody z jiných toků. Už dnes se na dně lomu začíná vytvářet základ budoucího jezera. Odhaduje se, že jezero o velikosti jezera Milada, které vzniklo rekultivací lomu Chabařovice nedaleko Ústí nad Labem a má rozlohu 252,2 hektaru, by mělo vzniknout do 15 let. Potom se napouštění velmi zpomalí a vyrovnané hladiny by mohlo dosáhnout zhruba za sto let. Je ale otázkou, jak velké množství vody v krajině v té době bude. Tyto rekultivované vodní plochy na území lomu ČSA však nejsou určeny primárně ke koupání nebo rekreaci, ale jsou cenným hnízdištěm vodních ptáků a domovem mnoha chráněných živočichů.

Jak funguje zemědělská rekultivace? Naváží se nová orná půda?

Vrací se původní půda. Před plánovanou těžbou se skryje a uskladní se v deponii, aby se vytvořila dostatečná zásoba zeminy, která se při rekultivaci využije. Zeminu tak máme připravenou, a když se potom provádí rekultivace, tak se opět využije tato půda. Pro zlepšení kvality půdy a zvyšování její úrodnosti je důležitý výběr plodin, kterými se plochy střídavě osévají.

Kdo na takto rekultivovaných pozemcích hospodaří?

V současné době na těchto rekultivovaných pozemcích hospodaří naše firma. Realizujeme projekt ekologického zemědělství, takže výnosy tam nejsou nějak zázračné. Naším úkolem však není dosáhnut co největších výnosů, ale krajinu co nejvíce ošetřit a vrátit jí zdraví a život.