Jedni chtějí povolit, druzí naopak zakázat. Řeč je o geneticky modifikovaných organismech a členských státech evropské unie. Zatímco v některých zemích, například i v České republice, se geneticky modifikované plodiny již roky pěstují, v jiných - třeba v Rakousku – je tato praxe stále nepředstavitelná. Odmítavý vztah některých členů k plodinám získaným tímto typem šlechtění, má nepříznivé dopady nejen na krmivovou základnu, ale unii také hrozí postih ze strany Světové obchodní organizace.
Debata o geneticky modifikovaných plodinách a jejich pěstování i používání v Evropské unii byla jedním z hlavních bodů jednání rady ministrů zemědělství, která v Bruselu proběhla na počátku uplynulého týdne. Ministři probírali možnost nastíněnou před časem Evropskou komisí, aby se rozhodování o tom, zda geneticky modifikované (GM) plodiny pěstovat a používat, ponechalo na jednotlivých členských státech.
Dvě otázky pro diskusi
Na stole byly dvě základní otázky:
• Jaký ekonomický dopad a vliv na vnitřní trh by tento návrh měl?
• Jaké kroky by se měly udělat, aby byl tento návrh v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a s vnitřního trhu unie?
Některé delegace členských zemí unie návrh přivítaly jako řešení současné situace. Jiné jej radikálně odmítly. Mnoho členských států unie souhlasí s revizí stávajícího způsobu posuzování GM plodin. Nicméně horký brambor řešení přehráli šéfové agrárních resortů na ministry životního prostředí. Ti by se měli otázkou GM plodin v EU zabývat na své říjnové radě.
Zdlouhavé schvalování Současný systém schvalování GMO funguje již 12 let. Od té doby se ve světě začala pěstovat řada GM plodin. Schvalování v EU je velmi zdlouhavé. Nejprve se novou GM odrůdou zabývá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Na základě jeho doporučení posuzuje plodinu výbor složený ze zástupců jednotlivých členských států. Po něm se vyjadřuje rada ministrů zemědělství. Pokud rada plodinu neschválí, může ještě souhlas vydat Evropská komise. Celý schvalovací proces se tak protáhne i na roky.
Proto Brusel přistoupil k jinak velmi neobvyklému kroku a pravomoc rozhodovat o osudu GM plodin navrhl vrátit jednotlivým zemím. Pokud by ministři zemědělství tento návrh schválili, mohlo by to vést k nárůstu produkce GM plodin v zemích, které je už pěstují, jako jsou Španělsko, Rumunsko či Česká republika. Naopak země jako Itálie nebo Rakousko, které je radikálně odmítají, by je mohly zcela zakázat.
Návrh komise odmítáme Návrh Bruselu se nelíbí ani České republice. Podle náměstka ministra zemědělství Juraje Chmiela jsme sice jednou ze zemí, kde se za přísného vědeckého dohledu tyto genetické plodiny pěstují. „Zároveň máme obavu, pokud by to bylo zavedeno, že by došlo k dvojitému vnitřnímu trhu a také můžeme mít problémy s WTO,“ zdůvodnil nesouhlasné stanovisko ČR Chmiel. Nejednotný vztah zemí EU ke GM plodinám by mohl vytvářet netarifní bariéry na jednotném trhu unie. Země EU, které GM plodiny zakáží, by mohly postihovat dovoz zemědělských plodin, výrobků z nich nebo i živočišných produktů ze států, které GM plodiny naopak povolí. Mohly by totiž tyto komodity označit za rizikové se zdůvodněním, že obsahují stopy přenesených genů. Stejně jako nyní při odmítání GM plodin by ani tato argumentace nemusela mít oporu ve vědeckém zdůvodnění.
Důsledky pro unii Zatímco se v unii pěstují a využívají GM plodiny jen ojediněle, ve světě jich již bylo schváleno kolem 150. Loni se GM plodiny v Evropě pěstovaly na necelých 100 000 hektarech, a to hlavně ve Španělsku, ve srovnání se 134 miliony hektarů na celém světě.
Ustupování nevědeckým argumentům ekologických organizací a nedůvěře, kterou vyvolávají u spotřebitelů, má pro unii neblahé následky. Nemálo zemí unie, zejména Nizozemsko či Dánsko, které mají velmi rozsáhlou živočišnou výrobu, je závislé na dovozu krmiv ze třetích zemí. Při asynchronním schvalování GM plodin v unii a ve světě, hrozí nebezpečí, že dosavadní dovozci do unie začnou importovat do zemí, které jsou k otázce GM plodin velkorysejší a u nichž nehrozí odmítnutí dodávky kvůli i stopovému obsahu v unii neschválených GM plodin.
Navíc na EU podaly USA - jeden z největších pěstitelů a exportérů GM plodin – již v roce 2006 stížnost k WTO na evropskou blokádu těchto plodin. WTO kvalifikovala postoj unie jako vědecky nepodložený. To ostatně dokládá i skutečnost, že GM plodiny, které nakonec rada ministrů zemědělství odmítne schválit, mají kladný posudek Bruselem řízeného a financovaného EFSA.
