Na venkově přibývá obyvatel

Ve venkovských obcích České republiky roste dlouhodobě a kontinuálně počet obyvatel rychlejším tempem než celé republice celkem. V období 2001 až 2012 vzrostl celkový počet obyvatel venkova o 5,8 procenta, zatímco celorepublikový počet obyvatel se zvýšil pouze o 2,7 procenta. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2012, tzv. Zelená zpráva, kterou koncem července schválila vláda.

V důsledku vyššího přírůstku obyvatel na venkově se podle zprávy od roku 2001 do konce loňského roku zvýšil podíl venkovského obyvatelstva na celkové populaci o 0,7 procentního bodu, přitom meziročně loni vzrostl o 0,2 procentního bodu. Naproti tomu se po celé sledované období trvale mírně snižuje počet venkovských obcí, zpravidla tím, že se zvýšením počtu obyvatel přesunou do vyšších velikostních kategorií.
V loňském roce bylo v České republice celkem 5578 obcí s méně než dvěma tisíci obyvateli, což představovalo téměř 90 procent všech obcí v zemi a 73 procent její rozlohy. Přitom v těchto obcích žilo 26,8 procenta obyvatel státu. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku počet venkovských obcí poklesl o jednu.
Po celé období sledovaných dvanácti let je podle zprávy patrný rozdílný vývoj mezi velikostními kategoriemi venkovských obcí. Zatímco počet obcí nad 500 obyvatel i počet jejich občanů se zvyšuje, počet obcí do 500 obyvatel i počet jejich obyvatel naopak klesá. Souhrnně ve sledovaném období ubylo 5,9 procenta obcí do 500 obyvatel a jejich obyvatelstvo pokleslo o 3,3 procenta. Trvale nepříznivá situace je v tomto směru především v obcích s méně než dvěma stovkami občanů, což souvisí s řadou faktorů, zejména se vzdáleností obcí od center zaměstnanosti.

Ekonomická aktivita Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve venkovských obcích s méně než 2 000 obyvateli, dosáhl podle zprávy počátkem roku 2012 stejné hodnoty jako ve městech, tedy 49 procent. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k poklesu tohoto podílu, přičemž ve městech byl úbytek výraznější. V nejmenších obcích s méně než 200 obyvateli byl i nadále podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva nejnižší a činil 47,6 procenta. Zpráva konstatuje, že z hlediska odvětvové zaměstnanosti, se na venkově projevují specifika tj. vyšší zaměstnanost v zemědělství včetně lesnictví a rybářství, v průmyslu a stavebnictví a nižší zaměstnanost ve službách.
Míra zaměstnanosti, tedy podíl zaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let, u nás v období 2001 až 2011 poklesla z 66,6 na 63,4 procenta, přičemž na venkově i ve městech dosáhla stejné hodnoty, v roce 2001 byla přitom na venkově poněkud nižší než ve městech, kdy činila 65,5 procenta proti téměř 70 procentům.
Situace domácností
Zpráva uvádí, že venkovské domácnosti jsou u nás tvořeny o něco větším počtem členů než průměrná domácnost v ČR (2,49 vůči 2,26 osoby). Ve struktuře rodin bylo vloni patrné další meziroční snížení podílu pracujících osob ve prospěch nepracujících důchodců, což se projevilo jak ve venkovských obcích, tak v celkovém průměru.
Úroveň příjmů byla na venkově nejnižší a rostla s velikostní kategorií obcí – porovnání venkova s celkovým průměrem dosáhlo 92,1 procenta u hrubých a 92,5 procenta u čistých příjmů, přičemž meziročně došlo k dalšímu prohloubení této příjmové disparity. „Závažnou socioekonomickou skutečností je, že meziročně došlo k poklesu hrubých i čistých příjmů, a to jak na venkově, tak za domácnosti celkem. Nejvyšší pokles, týkající se všech kategorií obcí, zaznamenaly přitom příjmy ze závislé činnosti, jež i nadále tvořily největší podíl ve struktuře čistých příjmů domácností (kolem 55 % na venkově i v celkovém průměru),“ uvádí zpráva.
Příjmy z podnikání přispívaly do rodinných rozpočtů relativně velmi nízkým podílem, necelými devíti procenty. Jejich celkový objem se meziročně prakticky nezměnil, rozdílnou změnu však zaznamenaly jednotlivé velikostní kategorie obcí – v obcích pod 2000 obyvatel pokles o 5,7procetna, v obcích od 2000 do 9999 obyvatel pakl pokles o 8,4 procenta.
Ve všech kategoriích obcí rostly sociální příjmy, které dosáhly zhruba 30 procent čistých příjmů domácností celkem. Samotné důchody tvořily již zhruba čtvrtinu celkových čistých příjmů domácností. Jak důchody, tak celkové sociální příjmy však rostly ve venkovských domácnostech nejpomaleji. Ostatní příjmy, dosahující šesti- až sedmiprocentního podílu, celkově mírně vzrostly, na venkově stagnovaly.

Vyšší výdaje
Zpráva nicméně uvádí, že i přes pokles příjmů došlo vloni ke zvýšení celkových vydání domácností, přičemž na venkově byl tento nárůst nadprůměrný – čistá peněžní vydání celkem vzrostla v ČR o 1,7 procenta, ale na venkově o celá tři procenta. Venkovské domácnosti nejvíce ušetřily na potravinách, celkově pak tato skupina výdajů spíše stagnovala. Kromě velmi vysokého nárůstu plateb a ostatních vydání vzrostla na venkově spotřeba průmyslového zboží, jinde stagnující, a výdaje na služby, které však i nadále výrazně zaostávaly zejména za velkými městy a dosahovaly na venkově pouze 62,8 procenta jejich úrovně.
„Naturální příjmy celkem nepatrně poklesly, naturální výdaje naopak vzrostly. I když na venkově byl tento vývoj poněkud příznivější, nedošlo k žádné zásadnější změně, jež by mohla významněji ovlivnit hospodaření domácností,“ píše se ve zprávě
Zpráva obecně konstatuje, že venkov, vykazuje při srovnání s městy odlišnosti v ukazatelích jak demografického, tak ekonomického a sociálního charakteru. „Některé ukazatele situace na trhu práce na venkově a ve městech se sice v období mezi dvěma sčítáními lidu srovnaly, zejména v důsledku posílení negativních trendů ve městech, například ekonomická aktivita, či míra zaměstnanosti, jiné zůstávají pro venkovské oblasti nadále nepříznivé. Na venkově je vyšší míra nezaměstnanosti, mezi městem a venkovem se prohlubují rozdíly v možnostech uplatnění uchazečů o zaměstnání a příjmy venkovských domácností jsou setrvale nižší. Nepříznivá situace přitom přetrvává zejména v nejmenších obcích,“ říká zpráva.