Zemědělci na vysočině letos naseli víc řepky i krmných plodin sklízených nazeleno, včetně kukuřice. Několik desítek hektarů polí v porovnání s minulým rokem přidali bramborám, jichž tradičně pěstují nejvíc v České republice. Skoro polovinu z celkové osevní plochy v kraji zabírají obilniny, i když se rozloha obilných polí proti loňsku o čtyři procenta snížila. Podle soupisu ploch osevů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad, to bylo hlavně na úkor jarního ječmene.
Pěstitelé na vysočině nemají v republikovém srovnání dominantní postavení jen v produkci brambor. Pěstují nejvíc kmínu a kvůli krmivu pro hospodářská zvířata a kvůli zemědělským bioplynovým stanicím také nejvíc plodin sklízených nazeleno, včetně kukuřice. Druhá příčka mezi kraji patří vysočině v pěstování máku, předstihl ji pouze Středočeský kraj. Maková pole čítají na vysočině 5372 hektarů.
Brambory letos na Vysočině rostou na 8302 hektarech polí, proti loňsku přidali zemědělci této plodině 40 hektarů, zatímco v předchozích dvou letech její pěstování omezovali. Český bramborářský svaz na jaře uvedl, že podle informací od pěstitelů očekává tento rok mírné zvýšení u pěstování brambor na výrobu škrobu a stagnaci u odrůd pěstovaných na jídlo.
Zemědělské plodiny zabírají na vysočině dohromady 276 833 hektarů půdy, což je třetí největší osevní plocha mezi kraji. Větší rozlohu má jen ve Středočeském kraji a na jižní Moravě.
Obilí roste na 130 853 hektarech polí vysočiny. Přes polovinu zabírá pšenice, následuje ječmen. Žito budou v kraji sklízet z 3260 hektarů, víc žita mají pouze pěstitelé na jihu Čech. Rozloha polí s řepkou olejkou se na vysočině meziročně zvýšila téměř o devět procent na 40 863 hektarů. Podle zemědělců je řepka jedinou z hlavních plodin, jíž se nyní netýká pokles cen.
