Na Vysočině přibylo máku, ale ubylo obilí a brambor

Zemědělci na Vysočině budou letos sklízet obilí i brambory z menší rozlohy než loni. Z polí ubyl i len, řepka nebo kmín. Naopak díky dobrému odbytu v zahraničí skoro o polovinu rozšířili výměru máku. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu se rozloha zemědělské půdy na Vysočině meziročně snížila o 2,5 procenta na necelých 374 tisíc hektarů.

"Z hlediska zemědělců je to negativní vývoj. Ale pokud nemají odbyt pro své výrobky, je jim půda k ničemu," řekl k tomu ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Z loňské sklizně obtížně prodávali většinu rozhodujících plodin. Farmářům by mohlo pomoci jejich zpracování pro nepotravinářské účely, třeba obilí na bioetanol do paliv, ale k tomu zatím chybí podpora státu. Z orné půdy v kraji meziročně ubyla více než dvě procenta. Zemědělci nyní obdělávají asi 292 tisíc hektarů. Z nich zabírají 54 procent obiloviny. Jejich plocha proti loňsku klesla skoro o čtyři procenta; výměra žita a ovsa se snížila až o pětinu. Podle Coufala to je důsledek malého odbytu po loňské vysoké sklizni obilovin. Některým farmám se méně kvalitní produkci ještě nepodařilo prodat, i když se již chystají na nové žně.
Na Vysočině je méně i brambor, ačkoliv v zemi zůstala stejná rozloha jako loni. Více raných odrůd nasázeli farmáři v Polabí nebo na jižní Moravě, protože na nich dříve vydělávali. V letošní sklizni ale kvůli levnému dovozu cena klesla skoro o polovinu. Naopak na Vysočině, kde se kvůli chladnějšímu podnebí pěstují pozdnější odrůdy, byly brambory ztrátové již loni. Proto farmáři osázeli jen 11.300 hektarů, meziročně o 580 hektarů méně. Kraj má přesto asi čtvrtinu jejich výměry v republice.