Na Vysočině sklidili dvě třetiny ječmene

Žně jsou na Vysočině přes příznivé počasí posledních dnů stále na začátku. Farmáři zatím sklidili ve všech okresech kolem dvou třetin ploch ozimého ječmene. Z dalších plodin je pod střechou ozimá pšenice z přibližně 74 hektarů na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku. Je to zcela zanedbatelné množství, žně jsou proto na Vysočině stále ještě v úplném počátku. Uvedl to ředitel třebíčské Agrární komory Karel Coufal.

Výnosy ozimého ječmene jsou zatím o něco málo vyšší než loni. V minulém roce zemědělci sklidili 4,64 tuny z hektaru, letos zatím 4,8 tuny. "Je třeba zůstat na zemi a nepodléhat předčasnému optimismu. Ze začátku se vždy sklízí lepší plochy, horší zůstávají na konec. Pokud přijde deštivé počasí, může závěr vypadat zcela jinak," řekl Coufal.
Vývoj počasí podle něj další průběh sklizně výrazně ovlivní. "Pokud přijdou přívalové deště a dlouhotrvající srážky, technika nebude moci vyjet do polí a žně se na nějakou dobu zcela zastaví," dodal Coufal.
Podle ČSÚ bylo letos na Vysočině oseto obilovinami přes 147 000 hektarů polí, ve srovnání s loňskem o 770 hektarů méně. Víc než polovinu obilných polí tvoří pšenice, následují ječmeny a oves. Odhad průměrného hektarového výnosu obilí v kraji 4,4 tuny je o 0,3 tuny vyšší než loňský výsledek žní. Podle ČSÚ to přesto vypadá tak, že Vysočina bude mít letos nejnižší výnos mezi kraji; v celém ČR by farmáři měli v průměru z hektaru sklízet kolem 4,85 tuny obilovin.
Řepka na Vysočině zabírá 39 400 hektarů polí. Tradiční brambory se teď na Vysočině pěstují na 9448 hektarech, rozloha se oproti loňsku snížila o 257 hektarů. Podle odborníků některé farmy dali přednost před bramborami kukuřici, kterou potřebují do bioplynových stanic; produkce energií je pro ně finančně výhodnější než prodej brambor.