Na Zlínsku se nesklidí 900 hektarů

Zemědělské podniky letos nesklidí obiloviny z téměř 900 hektarů oseté půdy. Mohou za to jarní záplavy a vydatné deště, které půdu podmáčely a obiloviny poničily. Uvedl to ředitel krajské agrární komory Milan Hebnar. Farmáři v regionu již mají pod střechou téměř všechny plodiny, zbývají sklidit obiloviny jen v některých podhorských oblastech.

"Jarní vydatné deště a lokální záplavy se podepsaly i na nižší kvalitě potravinářské pšenice a sladovnického ječmene," poznamenal Hebnar. Na druhou stranu výkupní ceny jsou ve srovnání s loňským rokem mnohem příznivější. Kvůli záplavám a podmáčení půdy farmáři nesklidí 71 hektarů ozimého ječmene, 267 ječmene jarního, 168 hektarů řepky ozimé, 376 hektarů pšenice ozimé a 5,7 hektarů pšenice jarní. Obiloviny zemědělské podniky letos sklízely ze zhruba 49.000 hektarů půdy, což je o něco málo méně než vloni. Celkové výnosy jim z loňských 5,54 tuny na hektar klesly na 4,78 tuny na hektar, tedy o 13,7 procenta méně.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba nedávno upozornil, že kvůli deštivému počasí a nebude dostatek obilí v potravinářské kvalitě. Nižší úrodu očekávají také další státy. Problémy má kvůli rekordnímu suchu a následným požárům zejména Rusko, jeden z hlavních světových producentů obilí. Ceny obilí na světovém trhu proto rostou. Zatímco před rokem se tuna potravinářské pšenice v Česku vykupovala v lepším případě za 2800 korun, dnes za ni obchodníci nabízejí zemědělcům i 4500 korun. Kvůli růstu výkupních cen obilí tak analytici předpovídají i na zdražení potravin. Veleba označil letošní žně v rámci celé ČR za jedny z nejtěžších za posledních 40 až 50 let.