Omezení konkurenceschopnosti zpracovatelů jejich minimální podporou ze strukturálních fondů, tlak obchodních řetězců, ale i výtky na adresu Modré šance ODS, která by se měla věnovat kromě zemědělství i potravinářství, zazněly mimo jiné na schůzce předsedy Senátu Přemysla Sobotky a představitelů Potravinářské komory ČR, která proběhla v uplynulém týdnu.
Kvůli rozdělení potravinářů pro podporu ze strukturálních fondů mezi dvě ministerstva — zemědělství (MZe) a průmyslu a obchodu (MPO) přišli naši zpracovatelé podle Potravinářské komory ČR (PK) až o 1,5 miliardy korun. Ostatní členské státy měly jiné řešení: všechny potravináře ponechaly i pro účely podpory ze strukturálních fondů pod ministerstvem zemědělství a tuto úpravu si nechaly schválit v Bruselu. V této souvislosti odmítl prezident PK Jaroslav Camplík tvrzení ministra zemědělství Petra Zgarby o tom, že komora loni sama ve snaze získat více dotací přešla pod MPO. Podle viceprezidenta komory Stanislava Coufala dostali čeští potravináři pro období 2004 až 2006 ze strukturálních fondů 14 milionů eur, maďarští 50 milionů eur, slovenští 60 milionů eur a polští 450 milionů eur. Určité zlepšení by měl přinést národní program podpory potravinářského průmyslu, pro nějž MZe a MPO přislíbily vyčlenit finanční prostředky. Jeho návrh bude teprve projednávat vláda a pak jej ještě musí schválit Brusel. Ten má však na vyjádření až šest měsíců. Pro příští finanční období potravináři požadují, aby MPO pro ně vyčlenilo část peněz a převedlo je na MZe a aby agrární resort poskytoval podporu bez rozdílu všem potravinářským oborům. To je však podle Camplíka nutné v Evropské komisi vyjednat. Prezident připomněl, že potravináři byli jedním z mála odvětví, které muselo před vstupem do unie velmi silně investovat. Přitom požadavky naší státní správy a zákonodárců někdy nesmyslně převyšovaly parametry EU. České potravinářství je nyní podfinancované a hrozí, že ztratí dech za konkurencí i z ostatních nových států unie. Ta díky podporám z EU může více investovat do vědy a výzkumu i do vývoje výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Podle Sobotky je u nás nadprodukce potravin, přičemž naši výrobu ještě doplňuje import. "Všichni nebudou mít právo přežít," konstatoval. Jak dodal, je třeba nespoléhat na vývoz surovin, ale vyrábět a exportovat produkty s vyšší přidanou hodnotou. Podle Camplíka by exportu pomohla účinnější propagace našich výrobků v zahraničí i akce zaměřené na zásobovače obchodních řetězců. Sobotka přislíbil potravinářům pomoc. Například chce na meziparlamentárním jednání v Moskvě otevřít otázku veterinárních certifikátů na živočišné produkty. Rusko veterinární atesty unie neuznává, vysílá do podniků vlastní veterináře a vytváří netarifní bariéry obchodu.
