07.10.2011 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nákladovost produkce mléka v Evropě

Tak jako předešlé tři roky, proběhlo i na začátku roku 2011 šetření nákladovosti produkce mléka (CoP – Costs of Production), které organizuje asociace European Dairy Farmers – EDF. Členy této organizace jsou i některé velké podniky v České a Slovenské republice, většinou se jedná o transformované akciové společnosti. U nás EDF spolupracuje také se Svazem chovatelů holštýnského skotu ČR.

Letos bylo do šetření nákladovosti zahrnuto 279 farem ze 17 evropských zemí včetně států mimo EU (Švýcarsko a Ukrajina). Výsledky se týkají v podstatě údajů za rok 2010, i když účetní výkazy v některých zemích berou v potaz i jiný hospodářský rok, který nemusí začínat 1. ledna. Mezi členy EDF jsou různé typy farem – od rodinných až po velké podniky
– a je nutno uvést, že jejich vzorek neodpovídá průměrným hodnotám z národních statistik. Nicméně při použití stejné metodiky je možno získat cenné údaje pro porovnání produkce a nákladovosti výroby mléka napříč evropskými státy.

Výnosy a náklady 
Z výsledků vyplývá, že průměrné výnosy z celkové produkce mléka (včetně prodeje zvířat, meziproduktů, dotací a dalších příjmů souvisejících s mléčným hospodářstvím) činily 36,3 eurocentu za kilogram standardizovaného mléka (4 % tuku a 3,4 % bílkovin). Vlastní prodej mléka přispěl do těchto příjmů 29,7 eurocentu/kg (82 %). Pokud bychom toto číslo přepočetli podle průměrného kurzu eura pro rok 2010 (25,29 Kč/euro), dostaneme se na průměrnou farmářskou cenu členů EDF za 1 kg mléka kolem 7,50 Kč.
Bohužel, stejně jako v roce 2009 převýšily celkové náklady vynaložené na produkci mléka celkové výnosy, když dosáhly hodnoty 41,8 eurocentu za kg mléka! Při porovnání těchto hodnot se dostáváme k celkové ztrátě na 1 kg mléka 5,5 eurocentu. To znamená, že z podnikatelské perspektivy bylo mlékaření v průměru EDF ztrátové, protože ne všechny zdroje po­užité při produkci mléka byly při tehdejších tržních cenách „zaplaceny„.
Ne všechny náklady však byly tzv. „cash“ (hotovostní). Metodika zjišťování nákladů v EDF zahrnuje i tzv. náklady ušlé příležitosti (oportunitní náklady), které obsahují i to, co neprojde účetnictvím, např. předpokládané výnosy z pronájmu výrobních faktorů – půdy a kapitálu (v případě, že by je podnik nepoužíval k zemědělské činnosti) nebo finanční výnosy z tohoto majetku (pakliže by byl převeden na peníze a vhodně investován).
V případě rodinných farem jde rovněž o dopočet ocenění práce rodinných příslušníků (viz graf 1). Pokud bychom takové náklady odečetli, dostali bychom se na úroveň účetních nákladů, která byla 30,4 eurocentů/kg standardizovaného mléka (včetně odpisů) a můžeme tedy konstatovat, že v průměru dosáhly evropské mléčné farmy účetního výsledku + 5,9 centu z 1 kg mléka (asi 1,50 Kč).
Průměrná čísla ovšem nevypovídají nic o regionálních rozdílech a ani o rozložení vzorku respondentů. Zde je třeba zdůraznit, že zhruba čtvrtina farem dosahovala v loňském roce kladného výsledku hospodaření a byla schopna pokrýt i oportunitní náklady. Na národní úrovni pak nejlepších výsledků dosahovalo Irsko (IE) a Ukrajina (UA), k těm lepším patřily i Velká Británie (UK) a Polsko (viz graf 2).
Naopak, výrazně špatná situace panovala na Slovensku, kde nízké výkupní ceny vedly k tomu, že produkce mléka byla výrazně ztrátová (nebyly pokryty ani hotovostní náklady).
Podniky z ČR, které se průzkumu účastnily (velké a. s. s průměrnou velikostí stáda 854 ks), byly v loňském roce v průměru schopny pokrýt veškeré účetní náklady týkající se výroby mléka a při celkových výnosech 36,6 euro­centu za
1 kg a hotovostních nákladech s odpisy ve výši 35,8 eurocentu dosáhly zisku na 1 kg mléka ve výši 0,8 eurocentu (přibližně
20 haléřů). Přesto při srovnání s ostatními zeměmi nebyly schopny pokrýt veškeré zdroje vložené do mléčného hospodářství a zaplatit i oportunitní náklady (i když v našem případě podstatně nižší než v okolních státech), čímž by se zvýšila jejich konkurenceschopnost.
Pro lepší představu o rozdílech mezi jednotlivými zeměmi je nutno zaměřit se na vybrané nákladové položky (viz tab. 1).
České podniky převyšují celoevropský průměr zejména v nákupu krmiv, kde je tato hodnota o zhruba 90 % vyšší než je průměr EDF (8,9 eurocentů/ kg st. ml.) Další významnou položkou jsou mzdové náklady, které převyšují průměr EDF zhruba dvojnásobně. Naopak, s ohledem na právní formu našich podniků je ocenění vlastní rodinné pracovní síly nulové, stejně jako na Slovensku nebo Ukrajině.
Zkoumáme-li podrobněji příčiny rozdílů v hospodaření členských zemí EDF, musíme si povšimnout zejména nižší produktivity práce, která je v případě ČR zhruba o 30 % nižší, než je průměr EDF (190 kg mléka/hod. práce) a činí 130 kg standardizovaného mléka na hodinu práce. V porovnání s Nizozemskem je ale zhruba o polovinu a v porovnání s Dánskem dokonce o více než 60 % nižší. Nejnižší produktivity práce pak dosahuje Ukrajina, a dále Polsko a Slovensko (22, 79, resp. 90 kg/hod. – viz tab. 2). V zemích, jako jsou Nizozemsko a Dánsko, je rovněž celková potřeba práce na jednu dojnici zhruba 30 hodin ročně oproti našim 73 hodinám.
Zajímavé je rovněž srovnání produktivnosti kapitálu, kde Česká republika se svými 3664 kg mléka na 1000 eur majetku
(stroje, budovy, základní stádo, podíly v jiných podnicích apod.) převyšuje průměr EDF víc než o polovinu a je mezi všemi členskými státy na prvním místě.

Délka mezidobí, brakace, užitkovost, krmivo 
Z dalších ukazatelů je třeba zmínit délku mezidobí, kdy pro české dojnice jde o 413 dní (o šest dní déle než je průměr EDF) – tento údaj je víceméně srovnatelný s ostatními zeměmi. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele se v roce 2010 vyskytovala u dánských dojnic (378 dní) a dále u britských a švýcarských krav – 382, resp. 384 dní.
Další rezervy v chovu skotu je třeba hledat v brakaci krav, která se u nás pohybuje kolem 34 % a patří k nejvyšším v Evropě spolu s hodnotami, které uvádí Itálie (40 %), ale např. i Švédsko (41 %), které v tabulce uvedeno není. Nejnižší procento brakací má tradičně Irsko (17 %) díky převážně pastevnímu způsobu chovu.
Pokud se týče užitkovosti, nejvyšší úrovně dosahují Itálie (9981 kg) a Švédsko (9826 kg), ČR je spolu s Dánskem (9523 kg) a Belgií (8949 kg) na špičce v produkci mléka na krávu. U těchto zemí jsou průměrné hodnoty užitkovosti kolem 9000 kg mléka na dojnici za rok a více.
Úroveň užitkovosti však ovlivňuje množství koncentrovaných krmiv použitých na výrobu 1 kg mléka, což se výrazně projevuje v nákladech (zejména s rostoucími cenami komodit v roce 2010). Zatímco ve Švédsku a Itálii byla spotřeba koncentrátů kolem 10 kg na dojnici za den a tato krmiva se na celkové produkci mléka podílela zhruba 60 %, u českých podniků byla spotřeba koncentrovaných krmiv jen 7,6 kg denně na kus, a přesto podíl těchto krmiv na produkci mléka činil rovněž asi 60 %, což se pak projevilo ve vyšší produktivnosti koncentrovaných krmiv (3,2 kg mléka na 1 kg konc. krmiv).
Čeští producenti tedy v tomto ohledu nezaostávají za svými evropskými kolegy, i když také zde existuje ještě prostor pro optimalizaci kvality a množství krmiv. V průměru se koncentrovaná krmiva v členských státech EDF podílela na celkové produkci mléka z 55 %.

Vývoj po roce 2015 
V Evropské unii se po roce 2015, kdy má dojít k ukončení kvótového systému, předpokládá jen pomalé navyšování produkce.
Podle expertů FAO (Agricultural Outlook 2011–2020) by mléčná produkce v EU měla ročně růst zhruba jen o 0,3 %. Důvodem jsou zejména vysoké náklady, které mají krmné systémy založené na obilovinách (v EU převažují) oproti systémům pastevním, které jsou využívány např. na Novém Zélandu (díky příznivým klimatickým podmínkám je tam možná celoroční pastva). V rámci Evropy se tomuto extenzivnímu modelu s nízkými náklady velmi podobá Irsko, kde je možno uskutečňovat pastvu minimálně deset měsíců v roce.
V budoucnu tedy v našich evropských podmínkách můžeme očekávat při nasycenosti trhu s mlékem výrazné kolísání cen, které bude zapříčiněno na jedné straně kolísáním cen vstupů (obiloviny), na druhé straně lokálními převisy produkce v rámci evropského trhu.

 

Klíčové informace

– Čeští producenti mléka si v porovnání s ostatními zeměmi Evropy nevedou špatně.
– Při poměrně vysoké užitkovosti jsou celkové náklady na litr mléka pod průměrem členů EDF.
– Problémem zůstává nadále nízká účinnost práce, která je však v České republice kompenzována relativně nízkou cenou práce.

Ing. Jiří Mach, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
katedra ekonomiky

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down