Je třeba změnit systém podpory, jinak se nepodaří oživit trh se zemědělskou půdou, soudí předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v rámci nového programu Půda dotuje úroky z úvěrů, které si zemědělci na koupi pozemků vezmou u hypotečních bank. Systém však vázne na administrativní náročnosti a podmínkách bank, přestože zemědělci mají podle GE Capital Bank o úvěry zájem a ještě poroste, dodal.
Podle údajů fondu požádalo o podporu od spuštění programu Půda dne 20. února šestatřicet zájemců. Výměra nakupované půdy u schválených žádostí se blíží 1000 hektarů.
Program je podle Jirovského potřebný, ale je nutné systém přepracovat. Na tom je nutné pracovat hlavně s bankami, protože jejich podmínky se zemědělcům nedaří naplňovat.
Administrativní náročnost připouští i produktový manažer pro zemědělské subjekty GECB Martin Jarolím. Ten se ale domnívá, že jedním z hlavních důvodů, proč bylo vyřízeno tak málo žádostí, je roztříštěnost vlastnictví půdy. Zúčastněné banky hodlají s fondem zkušenosti z programu vyhodnotit. Žádná zásadní změna se však nepřipravuje, prohlásil Jarolím. Podmínky nejsou náročnější než u jiných druhů podpor, soudí také mluvčí PGRLF Tomáš Vyšohlíd.
Banky podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky půjčují podnikům, u nichž mají záruku nebo s nimi dlouhodobě spolupracují. Dost je zemědělských podniků, které jsou obtížně solventní nebo mají nelikvidní majetek. A to pak ztěžuje jejich přístup k úvěrům, řekl. Tajemník komory poukázal v souvislosti s nákupem zemědělské půdy na problémy s vyjasněním majetkových vztahů. Zemědělec například kupuje obhospodařované pole a půl roku mu trvá, než připraví potřebné podklady, protože pozemek má více dědiců. O zemědělskou půdu mají rovněž velký zájem zahraniční osoby, protože v Česku je relativně levná. V Německu například stojí až desetkrát více.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec se také domnívá, že půda se příliš neprodává. Nepochybuje však o účelnosti podpory.
Zájem zemědělců o koupi půdy je velký a podle Jirovského by rolníci chtěli koupit několik set tisíc hektarů během nejbližších let. Zatím je ale vyčleněna částka půl miliardy korun a ta stačí asi na 50 až 60 tisíc hektarů. Stabilizování zemědělců na půdě tak, aby se míra vlastnictví obhospodařovaných pozemků přiblížila úrovni obvyklé v EU, si vyžádá podle Jirovského desítky let a mnoho desítek miliard korun. Domácí rolníci hospodaří z devadesáti procent na pronajaté půdě, zatímco v unii je tento podíl asi padesát procent, sdělil JIrovský.
Na podpoře trhu s půdou spolupracuje s PGRLF Česká spořitelna, GE Capital Bank a Komerční banka.
