Pouhých 5400 hektarů půdy za celý rok nakoupili zemědělci na dlouhodobé hypoteční úvěry s dotacemi úroků. Od programu, který vloni koncem února spustil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, se určitě očekávalo víc. Na příliš vysokém procentu pronajímaných pozemků se uskutečněné nákupy téměř neprojeví. Dá se ale očekávat, že po prvním roce, kdy se všichni s novým nástrojem teprve sžívali, se obchody s půdou přece jen rozhýbou. Fond navíc slibuje určité zjednodušení administrativy.
Původní očekávání ministra zemědělství Jaroslava Palase, že během tří let se díky zahájené podpoře podaří nakoupit 50 tisíc hektarů půdy, se nejeví jako příliš reálné.
„Zatím prodej nenabral tempo, jaké jsme předpokládali,“ připouští Lubomír Netolický, ředitel a předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Přičítá to vysoké administrativní a právní náročnosti spojené s převodem půdy, který se protahuje i kvůli nesrovnalostem v evidenci parcel. První rok fungování nového programu je podle Netolického třeba chápat jako zkušební. „Učíme se my, banky i kupující. Je ale vidět, že zemědělci o nakupování půdy s naší podporou mají zájem a banky jsou ochotny jim na to půjčovat,“ zdůrazňuje.
„Půda je přece základní výrobní prostředek, proto jsem očekával, že zájem o její nákup bude větší,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Nízký rozsah těchto převodů srovnává s prodejem státní půdy, kde vloni zhruba 80 tisíc hektarů získali noví vlastníci. „Je tu způsob hospodaření nastavený na nájemních vztazích a bude zřejmě trvat dlouho, než se to změní. Mnozí jsou nyní v klidu a dávají přednost nájmům, protože nehrozí masovější přebírání půdy a příchod nových hospodářů – ta doba je už pryč,“ je přesvědčen Veleba.
Podle předsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků ČR Františka Jandy stát nastavil pravidla, která brání svobodnému nakládání s půdou. „Program PGRLF zavedl ochranářství ve prospěch uživatelů na úkor vlastníků, kteří nemohou prodat pozemky komu chtějí, ale jen těm, kteří je mají už několik let pronajaté. Stejně tak zemědělci, kteří by chtěli získat další půdu, nemohou, protože bez podpory je pro ně nákup většinou nedostupný,“ míní Janda.
Nechť má půdu ten, kdo na ní hospodaří – této podmínce nutné pro získání podpory rozumí Tomáš Doucha, náměstek ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. „Ale tady došlo ke zúžení a půdu může kupovat pouze ten, kdo na ní hospodařil. Nevytváří se tak prostor pro ty, kteří chtějí proniknout dál, třeba mladí farmáři,“ poukazuje. Předpokládá přitom, že po roce rozjezdu se nákup půdy na hypotéky rozvine. „Kdo skutečně bude o půdu stát, ten toho dosáhne a tento nástroj k tomu může přispět,“ věří Doucha. Jak ale poznamenává, pohyb budou zpomalovat překážky typické pro naši zemi, zejména rozdrobenost vlastnictví a fakt, že pozemky mnohdy nelze identifikovat.
O nákup půdy s podporou PGRLF mají podle jeho ředitele zájem jak soukromí zemědělci, hlavně mladí, tak právnické osoby, a to zhruba ve stejném poměru. „V průměru se na jednu žádost nakupuje 45 hektarů a průměrná výše úvěru činí 1,8 milionu korun. Délka splatnosti je v průměru patnáct let. Cena, za niž se půda nakupuje, je velmi rozdílná, v průměru činí asi čtyři koruny za metr čtvereční a nedá se říci, že by výrazně rostla,“ konstatoval. Výše hypotéky je omezena deseti miliony korun, tuto částku zatím využilo pár klientů.
Fond dosud schválil 111 žádostí o dotaci úroků, 27 zájemcům podporu přislíbil, 14 žádostí zamítl. Za minulý rok vyplatil na dotacích úroků u hypotečních úvěrů 75 milionů korun. „Velký nárůst přihlášených jsme zaznamenali ke konci loňského roku. Nyní máme rozpracovaných asi 90 žádostí,“ doplnil Netolický. Odhaduje, že letos fond podpoří nákup půdy přibližně 200 miliony korun, když nového majitele najde alespoň deset tisíc hektarů.
Hypotéky poskytuje sedm bank. Nejvíce žadatelů uspokojila banka GE Money, která podle jejího produktového manažera Martina Jarolíma, umožnila nákup pozemků v hodnotě převyšující 300 milionů korun. „Obracejí se na nás zejména malé společnosti. Velkým nestojí za to podstupovat celou proceduru a půl roku čekat. Raději za půdu platí hotově,“ říká Jarolím. Žadatelů o hypotéky v současné době příliš nepřibývá, protože podle něho spíš vyčkávají, jak PGRLF upraví podmínky programu.
„Připravované změny, kterými chceme alespoň trochu snížit administrativní náročnost a urychlit vyřizování žádostí, mají platit od 1. května,“ předesílá Netolický. Zároveň dodává, že vždycky bude agenda u těchto podpor podstatně složitější než u jiných programů fondu.
