Náměty pro zdravotní kontrolu

Avizovaná zdravotní kontrola společné zemědělské politiky může přinést radikální snížení dotací pro velké zemědělské subjekty. Vyplývá to s podkladového textu pro šestiměsíční konzultace, který Evropská komise zveřejnila uplynulé úterý.

Kontrola zdravotního stavu společné zemědělské politiky (SZP) se bude podle komise zabývat třemi hlavními otázkami, a to:
• jak zefektivnit a zjednodušit režim přímých podpor,
• jak dosáhnout toho, aby nástroje tržní podpory, původně vypracované pro šest členských států, odpovídaly současné realitě,
• jak se vypořádat s novými úkoly, jako je změna klimatu, biopaliva, vodní hospodářství či ochrana biologické rozmanitosti.
Po konzultacích by komise měla vypracovat návrhy příslušných právních předpisů a doufá, že je rada ministrů zemědělství přijme do konce příštího roku tak, aby začaly platit již v roce následujícím. Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová připustila, že změny, které navrhuje, budou znamenat značný rozdíl pro zemědělce, spotřebitele a daňové poplatníky. Podle ní je třeba přizpůsobit SZP 27 členským státům a měnícímu se světu.
Změny pro jednotnou platbu
Sdělení komise přináší k tomuto tématu řadu otázek. Oddělit od produkce by se měly i ty platby, které si ještě zachovaly částečné spojení. Bude to však nutné posuzovat případ od případu. Uvažuje také o postupném snižování úrovně podpory velkým zemědělským subjektům, počínaje například částkou ve výši 100 tisíc eur ročně. Podniky, které by braly tuto částku, by mohly přijít asi o deset procent podpory. Podniky nad 200 tisíc eur by podle představy komise měly ztratit až čtvrtinu podpory a těm, které berou nad 300 tisíc eur, by se krátila až o 45 procent. Komise se také domnívá, že by se při stanovování podpory mělo rozlišovat mezi podniky, které mají více majitelů a vysoký počet zaměstnanců a subjekty, které vlastní jen jeden člověk a mají málo zaměstnanců. Dalším námětem je eventuální zvýšení výměry půdy, kterou musí zemědělec mít, aby mohl uplatnit nárok na podporu. Jinou možností je zvýšení minimální možné podpory. Přezkoumat by se také měly podmínky, které musí zemědělci splnit, aby mohli podpory dostat. Je tedy pravděpodobné, že některé závazky, které proto musí zemědělci na sebe vzít, by se mohly zrušit a naopak nové by mohly vzniknout.
Přizpůsobit se dnešní EU
Komise konstatuje, že i přes různé reformy existuje v SZP řada věcí, které vznikly ještě v době, kdy společenství tvořilo jen šest států a v Evropě byl nedostatek potravin. Je tedy nutné tyto nástroje přizpůsobit dnešní realitě a také unii, kterou tvoří již 27 členských států. I tady se vynořuje řada otázek. Například, zda by se intervence neměla vrátit ke svému původnímu účelu, a tedy fungovat jako záchranná síť. Tato otázka se samozřejmě nabízí v době, kdy jsou tržní ceny vysoké. Nebylo by tedy vhodné snížit na nulu intervenční nákup u všech obilovin, třeba kromě potravinářské pšenice? Materiál nadhazuje i otázku další existence povinného set aside.
A co s kvótami na mléko? Ty se mají zrušit v roce 2015. Neměly by se tedy nějakým způsobem postupně navyšovat, aby přechod na bezkvótový systém nebyl tak prudký?
Modulace, tedy postupné snižování u plateb, které převyšují za rok 5000 eur, by se měly podle návrhu v uvedeném materiálu zvednout z pěti procent až na 13. Takto ušetřené prostředky půjdou do rozpočtu na rozvoj venkova.
Otázkou také je, zda vzhledem k novým stimulačním podnětům například povinnému přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a jejich vysokým cenám je nadále nutná podpora pro energetické plodiny.