Lednový pokus trestat ve správním řízení ty, kdo vyvážejí syrové mléko ke zpracování do zahraničí, nevyšel. Nyní ministerstvo zemědělství zkouší jiné metody, jak bránit odlivu suroviny a oslabit pozici odbytových družstev. Úpravou vládního nařízení k mléčným kvótám chce zemědělcům přikázat, že svou produkci musí prodávat výlučně zpracovatelům v tuzemsku. Představitelé mlékařských družstev nad takovou snahou kroutí nevěřícně hlavou a upozorňují na zásadní rozpory s evropským právem. Pokud by vláda předpis schválila, stěžovali by si přímo v Evropské unii.
„Zase se tu na nás vymýšlí další tlak. Cílem chystané novely je zrušení odbytových organizací, které jsou mlékárnám trnem v oku,“ vysvětluje si ministerský návrh místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva Jih Zdeněk Houška. Podle předsedy Mlecoopu Pavla Sáňky chce MZe tímto diskriminačním opatřením bránit svobodnému obchodu. „Je nepřípustné, aby ministerští úředníci znemožňovali zemědělcům prodávat přes organizace, které si vytvořili pro odbyt mléka,“ kritizuje Sáňka návrh, který je nyní v připomínkovém řízení. Místopředseda družstva Jih tvrdí, že zamýšlené úpravy jsou v rozporu se zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) i nařízeními EU.
Ministerstvo zemědělství ani nezastírá, že hlavním cílem změn ve vládním nařízení k mléčným kvótám je nově upravit proces schvalování odběratelů mléka. Původně dvouřádkový paragraf 5 chce významně rozšířit o řadu nových podmínek. Z nich nejradikálnější je ustanovení, aby se odběratel zavázal dodávat veškeré mléko výlučně zpracovatelskému podniku, který má schválení od Státní veterinární správy ČR, což jsou provozy pouze na území naší republiky. Odběratelé by museli požádat SZIF o nové schválení, protože současná registrace by jim na konci letošního října přestala platit. Novým požadavkům by tak nevyhověly mlékařské družstvo Jih ani Mlecoop. Obě družstva vyvážejí syrové mléko do Německa.
„Když je jednou registrace odběratelů daná, není důvod systém měnit a přidělovat na základě jiných pravidel nová oprávnění,“ míní ředitel Zemědělského svazu ČR Jiří Burdych. Upozorňuje na to, že navrhovaná novela vládního nařízení s novými požadavky na odběratele jde výrazně nad rámec unijní legislativy. „Nařízení rady č. 1788/2003 k mléčným kvótám nedává členskému státu zmocnění, aby národními předpisy takto omezoval odběratele. Navíc v unii se syrové mléko za hranice běžně vyváží, například z Nizozemska do Německa nebo z Německa do Itálie,“ poznamenal Burdych s tím, že nikde jinde v unii není odběratel mléka definován tak jako u nás.
Podle mluvčího MZe Martina Severy je zmiňované nařízení v souladu s evropskou legislativou. „Tento systém totiž vylučuje to, aby na obchodu s mlékem participovali překupníci, a tím pádem kazili cenu,“ řekl Severa v České televizi.
Potvrdil tím domněnky zemědělců, že chystaná novela je i útokem na současnou farmářskou cenu mléka. „Podle mlékařů je nynější výše neudržitelná a způsobuje jim problémy na trhu, proto ta snaha zrušit odbytové organizace,“ říká Zdeněk Houška. Pavel Sáňka dodává, že nákupní cena není v žádném případě nadnesená a postavení mlékáren, které umí podnikat, je neotřesitelné.
Zemědělský svaz ČR, který je účastníkem připomínkového řízení a družstvo Mlecoop je jeho členem, napadá v návrhu novely nejen novou definici odběratele, ale odmítá rovněž připravovanou povinnost pro producenty mléka podávat měsíční hlášení o dodávkách jednotlivým odběratelům a o plnění mléčné kvóty. „V žádné ze zemí evropské patnáctky zemědělci nedávají měsíční hlášení o prodeji svého mléka. Za poskytování údajů o nákupu a prodeji mléka je podle nařízení unie zodpovědný odběratel. Proč se tu má zavádět nadbytečná administrativa pro zemědělce?“ diví se Burdych. Poukazuje na to, že SZIF chce být na jedné straně přepečlivě informován, na druhé straně sám průběžně nedává zprávy o plnění kvóty či aktuálním stavu národní rezervy. Námitky má Zemědělský svaz ČR rovněž k tomu, aby se rezerva mléčných kvót rozdělovala pouze jednou ročně místo dvakrát jako dosud. „Dvoukolový systém má svůj smysl. Kupříkladu v Německu se rezerva rozděluje třikrát za rok, v Dánsku dokonce čtyřikrát,“ porovnal Burdych.
Připomínky k návrhu novely vládního nařízení k mléčným kvótám mohou jiné resorty, zainteresované instituce a nevládní organizace podávat do čtvrtka 21. dubna.
