Menu
e-shop
Jako každý rok, tak i letos se v sobotu 29. srpna konala v rámci agrosalónu Země živitelka v Českých Budějovicích pod taktovkou Agrární komory ČR oslava Národních dožínek. Oproti minulým letům se jich však místo prezidenta republiky, který letošní zemědělskou výstavu zahajoval, zúčastnil premiér Jan Fischer.
Předseda vlády poděkoval zemědělcům za celoroční práci a také za to, že se podílejí na přeměně českého venkova a české krajiny, a řekl, že si je vědom současné obtížné situace resortu. "Nežijeme v době pěti šestiprocentního růstu, ale v době velmi silného ekonomického propadu a právě příští rok bude patřit k těm nejsložitějším...Připravujeme rozpočet na příští rok tak, aby nezasadil zemědělcům smrtelnou ránu. Na druhou stranu bych chtěl konstatovat, že nejsem lakýrník s růžovou barvou ani obchodník se sliby, ani to nedělá moje vláda. Nemá to za potřebí,“ řekl Fischer. „Věřím, že budeme-li schopni v příštím roce se všichni uskrovnit, světlo na konci tunelu se najde.“ uzavřel
Mírně nižší sklizeň
Ministr zemědělství Jakub Šebesta uvedl, že letošní úroda obilovin bude v dobré kvalitě a bude zhruba o deset procent nižší než loni. Sklizeň označil za průměrnou a konstatoval, že plně pokryje všechny potřeby České republiky. "Počasí nám letos ukázalo v plné síle svoji nadvládu a rozmary. Letošní povodně v České republice ale byly naštěstí lokálního charakteru, a přestože v některých regionech způsobily velké materiální ztráty, celkově jejich rozsah neovlivní sklizeň významnějším způsobem," řekl Šebesta.
Vzhledem k nízkým výkupním cenám obilí ministr připomněl, že je připraven intervenční nákup Státního zemědělského intervenčního fondu a ministerstvo zemědělství bude mít podle jeho slov snahu zmírnit dopady současné krize a také pomoci odvětvím, která mají vážné problémy, mimo jiné i dřívější výplatou přímých plateb.
Podle informací agrární komory bylo u nás počátkem minulého týdne sklizeno 97 procent ploch obilovin, takže zbývalo sklidit posledních 35 tisíc hektarů z celkové letošní výměry 1,436 milionu hektarů. Celkový sklizený objem obilovin k tomuto datu činil 7,1 milionu tun, což je zhruba o pět procent méně, než loňská definitivní sklizeň, která dosáhla 7,5 milionu tun. Řepka byla sklizena z 99 procent polí, její produkce díky nárůstu ploch i hektarového výnosů mírně vzrostla o 86 tisíc tun na 1,135 milionu tun. Tuzemské nejvýznamnější obiloviny, pšenice ozimé bylo dosud sklizeno 99 procent ze zhruba 793 tisíc hektarů osetých ploch. Dosud jí rolníci sklidili 4,3 milionu tun, loni 4,6 milionu tun. Ukončena již byla sklizeň ozimého ječmene, kterého pěstitelé letos sklidili 660 tisíc tun, což je stejně jako loni. Ječmen jarní měli pod střechou již z 99 procent, jeho produkce však byla kvůli poklesu hektarového výnosu i přes nárůst ploch o 139 tisíc tun menší než loni a dosahuje 1,445 milionu tun.
Také letošní výnos byl podle komory relativně dobrý. V průměru sklidili pěstitelé 5,13 t/ha, zatímco vloni to bylo 5,20 t/ha. Nejvyšší průměrný výnos obilovin je zatím na Olomoucku, a to 5,93 t/ha. U ozimé pšenice se výnos v rámci ČR zatím pohyboval na úrovni 5,55 t/ha a nejvyšší byl opět na Olomoucku, téměř 6,5 tuny z hektaru.
Strukturální nerovnováha
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba konstatoval na tiskové konferenci v předvečer oslav Národních dožínek, že v letošním roce se poprvé naplno projevuje rostoucí strukturální nerovnováha českého zemědělství, která je výsledkem letité defenzivní a lehkovážné agrární politiky tohoto státu. „Jedna z příčin velmi nízkých cen obilí, které se zatím vrátili před rok 1989, je fakt, že obilí nemá užití, je tady málo dobytka a chovatelé si tedy nemusí zajišťovat krmný fond...Pokud to takto půjde dál, bude cena krmného obili v ČR závislá na tom, jaká bude poptávka ze zahraničí a jestli se v Evropě urodí nebo neurodí obilí,“ řekl Veleba. Dodal, že obilí je vedle mléka hlavní tržní komoditou našich zemědělců a příjem z něj se ročně pohybuje kolem 20 až 30 miliard korun. Zatím však není třeba podle jeho slov považovat situaci na trhu s obilím za ztracenou, protože v současné době je prodána jen malá část obilí. "Za tyto nízké ceny, kdy u krmného obilí je to pod dva tisíce a u potravinářské pšenice pod tři tisíce korun zatím prodal pouze ten, kdo musel, a většina obilí je ještě ve skladech," řekl s tím, že podle jeho názoru není možné, aby se tyto ceny udržely trvale. V souvislosti s přípravou státního rozpočtu řekl Veleba, že jej bude agrární komora „bránit všemi prostředky“. „Uvědomujeme si, jaký je stav našeho rozpočtu, ale pak nechápeme, proč se vláda jen tak vzdala tržeb 60 miliard korun za emisní povolenky. Ať tedy po nás nikdo nechce, abychom nepožadovali dorovnání přímých plateb, tak jak bylo dohodnuto v Kodani při přístupové dohodě,“ řekl Veleba.
Podle viceprezidenta komory Jindřicha Šnejdrly komora dlouhodobě požaduje po MZe koncepci zemědělství ČR, aby zemědělci měli nějaké vodítko, podle kterého by mohli řešit a korigovat svá podnikatelská rozhodnutí. „To, že taková koncepce neexistuje zapříčiňuje, že je trh přesycen obilovinami,“ uvedl Šnejdrla.
Marketingový výbor
Jak uvedl viceprezident AK Bohumil Belada, představenstvo komory schválilo marketingový výbor, který by se měl zaměřit na propagaci českých potravin. "Rozhodli jsme se, že právě marketing by měl být významnou částí práce agrární komory a měl by být dělán profesionálně," uvedl Belada. Proto výbor vypíše výběrové řízení na agenturu, která by s marketingem pomohla. První komoditou, na jejíž propagaci se výbor zaměří, bude mléko.
Následně výbor iniciuje vznik fondu, který by jeho činnost umožní. Příspěvky do fondu by měly kromě zemědělských podniků poskytnout také některé firmy dodávající vstupy do výroby. "My máme závazné přísliby krmivářských firem i firem vyrábějících stájové technologie, s ostatními jednáme," uvedl Belada s tím, že zemědělci budou do fondu u každého litru prodaného mléka přispívat určitou částkou. Její výše zatím stanovena nebyla. Podle Veleby je však nezbytné, aby finanční zajištění bylo minimálně ve výši několika desítek milionů korun. Členy marketingového výboru budou kromě vedoucích představitelů agrární komory, podnikatelských svazu či odbytových organizací také zástupci zpracovatelů.
Část peněz z marketingového fondu má kromě propagace v médiích směřovat i na nákup mléčných automatů. Jejich prostřednictvím chtějí chovatelé krav přímo prodávat mléko spotřebitelům. "První automaty se již v České republice objevily a připravují se další," podotkl Veleba. Zástupci komory hodlají o případné finanční podpoře fondu jednat také s ministrem zemědělství a rádi by také využili podporu z unijních prostředků. Podobný fond podle Veleby již funguje na Slovensku.
