Národní financování ekologického zemědělství je v ČR podle odborníků nedostatečné

Národní financování ekologického zemědělství je v Česku v porovnání s jinými unijními zeměmi nízké a chybí mu větší stabilita. Po jednání expertů na ekologické zemědělství (EZ) na Ministerstvu zemědělství to uvedla společnost Czech Organics. Nedostatečné financování podle odborníků ekologické farmáře znevýhodňuje a brání plnému využití jejich potenciálu. Zavedli by větší odměny za ekosystémové služby, které ekologické zemědělství poskytuje, jako je čištění vody, opylování či zdravá půdní mikroflóra.

Ekozemědělství je často znevýhodněno proti jiným přístupům

"V současném nastavení podpůrných programů v Česku je EZ často znevýhodněno oproti jiným přístupům, například regenerativnímu nebo uhlíkovému hospodaření. Tyto systémy bývají cíleny zejména na obnovu degradovaných půd, a proto na podporu snáze dosáhnou hospodáři, kteří teprve napravují vzniklé škody," uvedl jeden z expertů. I náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek přiznal některé problémy, ekologičtí farmáři podle něj například často odcházejí z dotačního systému kvůli administrativní náročnosti a v Česku chybí širší podpora EZ ve společnosti. Odborníci proto navrhují zavést model prémií, který existuje například ve Švýcarsku, kdy zemědělci dostávají vyšší objemy plateb za komplexní a nadstandardní přístup k hospodaření. Švýcarská certifikace je oproti té evropské přísnější, povoluje méně hnojiv a pomocných látek, na druhou stranu ale garantuje spravedlivé pracovní podmínky a poctivost každého produktu, tvrdí Czech Organics. Společnost vnímá oceňování ekosystémových služeb jako zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství, a to jak ve zvyšování ploch, tak v růstu podílu biopotravin na trhu. "Skutečné ocenění ekosystémových služeb, které zemědělci poskytují, nebo naopak započítání negativních externalit do ceny konvenčních produktů, povede k narovnání trhu, kde v současnosti profitují podniky na úkor dlouhodobé udržitelnosti systému," uvedl za společnost Jan Trávníček.

Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Většinu ale tvoří trvalé travní porosty a produkce na orné půdě je podle odborníků stále nedostatečná, stejně jako zpracovatelské kapacity, což vede k vysokému podílu dovozu biopotravin a brání soběstačnosti. Rozvoji domácího trhu brání i chybějící strategické partnerství mezi nadnárodními obchodními řetězci a lokálními ekologickými farmáři, dodala Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu. "Je potřeba iniciovat a podporovat propojování prvovýrobců a zpracovatelů zejména se školami či nemocnicemi," tvrdí společnost.*