Přibližně do dvou let by měl Národní hřebčín Kladruby nad Labem dokončit a podat přihlášku na seznam památek UNESCO. Šlo by o nejrychleji podanou nominaci v České republice. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Ředitel hřebčína Jiří Machek řekl, že již vznikla meziresortní komise složená ze zástupců chovného střediska a ministerstev kultury a zemědělství. Podle něj začínají chystat zápis kulturní krajiny hřebčína v Kladrubech nad Labem na prestižní seznam UNESCO.
Mluvčí Jordán dodal, že nominační plán zahrnuje srovnávací studii evropských historických hřebčínů a hřebčinců i zpracování odborné publikace o kulturní krajině Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Tyto podklady budou součástmi žádosti, uvedl Jordán. "Naším cílem je předat kulturně historický klenot, jakým Kladruby bezpochyby jsou, v co nejlepší podobě a stavu dalším generacím. Letos končí investice do obnovy hřebčína za 300 milionů korun. Zároveň nám jde o podporu chovu koní obecně. Jen na zemské hřebčince jsme pro tento rok navýšili podporu o 33 procent na celkových 40 milionů korun," řekl první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. Hřebčín za evropské dotace 300 milionů korun opravuje část památkově chráněného areálu. Opravy měly být hotové do konce loňského roku, což se kvůli špatnému stavu objektů či insolvenci hlavního dodavatele stavby nepovedlo. Hřebčín získal čas navíc, projekt musí mít hotový do konce září.
Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Hřebčín v Kladrubech chová starokladrubské bělouše, pobočka ve Slatiňanech se specializuje na chov vraníků. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou.*
