Přestože sněhová pokrývka postupně doplňuje nejenom přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21 procent území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50 procent mělkých vrtů, zejména na Moravě, stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha. „Boj se suchem je pro naši vládu jednou z klíčových priorit. Musíme zajistit nejenom dostatek pitné vody pro naše občany, ale i dost vody pro zemědělství, přírody i průmysl,“ uvedl premiér Andrej Babiš po jednání Národní koalice pro boj se suchem.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce prvním vodítkem pro odhad možného vzniku sucha v letošním roce bude konec zimy a tání sněhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že úřad od roku 2015 na opatření spojená s bojem proti suchu vynaložil 29 miliard korun. Z národního rozpočtu to bylo 7,4 miliardy korun a z peněz Evropské unie 21,6 miliardy korun. „Financujeme tak například program pro obce na obnovu a výstavbu rybníků, významně podporujeme rozšíření infrastruktury vodovodů a kanalizací. Také obnovujeme a modernizujeme zemědělské závlahy, které do roku 2022 plánujeme podpořit více než jednou miliardou korun. Zpřísňujeme také pravidla pro hospodaření tak, aby půda zadržovala co nejvíce vody,“ řekl.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 7/2019.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Důležitým ochraným prvkem v krajině který brání větrné erozi orné půdy jsou i meze remízy , lužní lesy a větrolamy. Tyto plochy jsou v katastru namovitostí evidovány jako ostatní plochy - neplodné . Stát však tyto plochy , které také napomáhají udržet vodu v krajině zátěžuje cirka 17x vyšší daní než ornou půdu. Vlastníci těchto ploch je buď likvidují nebo méní kulturou pozemku na les nebo zemědělskou půdu. Proč státní správa toto neřeší?