Nárok na odkup půdy

Poslanecká sněmovna by měla na některé z příštích schůzí projednávat novelu zákona, která umožní prodej státní zemědělské půdy občanům Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. V květnu totiž přestala platit výjimka, kterou si Česko vyjednalo při vstupu do EU. Na prodej zemědělské půdy cizincům tehdy uvalilo sedmiletý zákaz. I v případě, že by český parlament tuto novelu nepřijal, občané EU by měli na odkup půdy právo. Smlouva o přistoupení k EU je totiž nadřazenou právní normou.

Novela by měla kromě jiného i sjednotit pravidla pro převody zemědělských pozemků na farmáře a zamezit tomu, aby je získávaly lidé nehospodařící v zemědělství. Nově by mohli zemědělci získat od státu pole, která mají nejméně deset hektarů a na kterých hospodaří alespoň tři roky. Česká republika si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května.
Některé okolní státy žádaly Brusel o prodloužené této výjimky. Požadovala to neúspěšně i česká Agrární komora. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) dříve upozornil na to, že existují dva způsoby jak současný zákon obejít, takže mnoho půdy cizinci vlastní již nyní. Na prodloužení výjimky by podle Kalouska vydělali pouze takzvaní bílí koně, jejichž prostřednictvím si cizinci půdu opatřili.
Celková výměra zemědělské půdy v ČR je 4,25 milionu hektarů. Z toho 262.000 hektarů představuje státní půda ve správě Pozemkového fondu ČR, z nichž je převoditelných 148.000 hektarů. Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. Tento stav je především důsledkem kolektivizace v 50. letech minulého století.
Jak sněmovna o novele rozhodne, není zatím jasné. Vládou ale návrh prošel a koaliční strany mají ve sněmovně většinu hlasů. Před několika měsíci už komora schválila novelu devizového zákona, která též upravuje prodej půdy a nemovitostí cizincům.