Nároky slunečnice na dusík a fosfor

Slunečnice patří v současné době u nás i v zahraničí mezi významné produktivní polní plodiny. Její pěstování se v v posledních letech stabilizovalo. Plochy slunečnice z celkové plochy olejnin v České republice tvořily podle Českého statistického úřadu v roce 2006 10,6 %. Dosahované sklizňové výsledky ovšem prozatím zdaleka neodpovídají genetickému potenciálu slunečnice ve výši až 7 t/ha.

Pro dosažení optimálního výnosu o odpovídající kvalitě je nutné zajistit dostatečný přísun živin. O přijatelnosti uvedených živin nerozhoduje pouze jejich zásoba v půdě, ale hlavně podmínky pro jejich příjem. Hlavní podíl živin nezbytných pro růst přijímá slunečnice z půdy, kde jsou přítomny v relativně nízkých koncentracích, které se mění během vegetace a ovlivňují jak rychlost příjmu, tak i vnitřní koncentraci v rostlině.
Dávka fosforu a draslíku se volí na základě hladiny přístupné formy těchto živin v půdě s ohledem na předpokládaný odběr živin sklizní.
V případě vysoké zásoby daného prvku v půdě není třeba hnojit, při dobré zásobě postačí dodat množství odebrané sklizní a v případě vyhovující nebo nízké hladiny přístupné živiny v půdě je potřeba množství odebrané sklizní navýšit o dávku, kterou je třeba dodat na doplnění zásoby v půdě.

Příjem a využití
Slunečnice je plodinou s vysokými nároky na rostlinné živiny. Příjem jednotlivých živin a jejich využití je však různé. Experimentálně bylo zjištěno, že rostliny, vzhledem k celkové spotřebě živin, odebraly do začátku kvetení 60 % dusíku, 15 % fosforu a 80 % draslíku.
Změny klimatu ve 21. století předpokládají především globální oteplování, které vyústí nejen do zvýšené koncentrace (CO2), ale i do změn živinného režimu půd.
 Množství srážek během vegetace nejvíce ovlivňuje výnos sušiny. Odchylky množství srážek a teplot od normálu za vegetaci na sledovaných stanovištích je uveden v grafech 1 – 4. Z uvedeného přehledu vyplývá, že v roce 2003 spadlo na všech stanovištích nejméně srážek oproti dlouhodobého normálu, což se projevilo na tvorbě sušiny ve všech vývojových fázích. Obdobně jsme zaznamenali průkazné rozdíly ve tvorbě sušiny u jednotlivých hybridů v hodnotách od 25 do 64 g sušiny na jednu rostlinu. Opačný vliv na tvorbu sušiny mělo množství srážek v roce 2005.

Výsledky pokusů
Odběr živin u slunečnice jsme studovali v pokusech Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) na stanovištích s různými půdně-klimatickými podmínkami (Dobroměřice, Nebovidy, Uherský Brod a Strachotice) a u tří hybridů slunečnice. Vzorky rostlin jsme odebírali na začátku vegetace (fáze BBCH 19) a v době kvetení (fáze BBCH 65).
Jak vyplývá z dosažených výsledků, na odběru dusíku se dominantně podílel vliv stanovištních a klimatických podmínek. Naše šetření dokazuje, že v letech 2003 a 2005 se odběr dusíku pohyboval na začátku vegetace (fáze BBCH 19) od 11 do 98 kg/ha a ve fázi BBCH 65 od 53 do 215 kg/ha.
Odběr fosforu se na začátku vegetace (fáze BBCH 19) pohyboval pod 5 kg/ha a ve fázi BBCH 65 stoupl nad 30 kg/ha. Odběr dusíku a fosforu ovlivňovaly vedle stanovištních podmínek a vlivu ročníku také požadavky hybridů (výsledky jsou uvedeny podrobně v grafech 5 až 8).
Studium vlivu rozdílných teplotních a vláhových podmínek, působících na vývoj rostlin během vegetace, zejména v rozhodujících fázích prokázalo nutnost sledování stavu rostlin od počátku vegetace až do doby, kdy je možné ještě provádět korekce výživného stavu.

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení Výzkumného záměru Ministerstva zemědělství České republiky MZe 0002700601.

Ing. Eva Kunzová, CSc.
Ing. Martina VocetkováVýzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i, Praha