Nárůst cen potravin je nezbytný

Podle plánů vlády se podle měla od roku 2012 zvýšit sazba daně z přidané hodnoty (DPH) ze současných deseti procent až na 17 procent, což se podle ministra zemědělství Ivana Fuxy promítne do zvýšení cen potravin zhruba třemi procenty. Zástupci zemědělců jsou však přesvědčeni, že pokud by zvýšení konečných cen bylo skutečně jen tři procenta, znamenalo by to další propad farmářských cen zemědělských komodit.

„Jestliže se zvedne DPH u potravin o sedm procent a pokud by byl skutečně vůči spotřebitelům nárůst cen potravin tři procenta, je jasné, že zbývající čtyři procenta půjdou na úkor zemědělců a potravinářů. Znamená to tedy, že by se farmářské ceny ještě snížily, což by byl hřebíček do rakve nejen pro chovatele prasat, ale i pro řadu jiných oborů,“ řekl našemu týdeníku prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Podobné obavy vyjádřil také Zemědělský svaz ČR, který ve svém stanovisku uvádí, že po zvýšení DPH lze očekávat sice vyšší než tříprocentní zvýšení konečných cen, ale také zvýšení tlaku na spodní příčky výrobní vertikály a především pak na zemědělce, jako tomu bylo v minulosti. „Očekávání, že se růst DPH výrazněji promítne do růstu cen potravin, podporuje i fakt, že potraviny jsou u nás levné. Potvrzuje to statistika Eurostatu, která uvádí, že ceny potravin v roce 2009 byly v ČR páté nejnižší v celé EU. Levněji potraviny nakupovali občané pouze v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Litvě,“ píše se ve stanovisku svazu
Vyšší než tříprocentní nárůst spotřebitelské ceny potravin očekává i hejtman Jihomoravského kraje a stínový ministr zemědělství Michal Hašek. "Já jsem přesvědčen, že ten nárůst DPH se projeví ve větší míře, než to národu sděluje ministr zemědělství," uvedl. "Narostly ceny energií, narostly ceny pohonných hmot, rostou ceny vstupních surovin. Na tom se také podepsala letošní špatná úroda obilí a výrazný propad rostlinné výroby," poznamenal Hašek.
Ministr Fuksa nicméně předpokládá, že zdražení potravin by mohl přibrzdit konkurenční boj na trhu supermarketových sítí, které tlačí na snižování cen. Podle viceprezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Petra Vyhnálka se ale zvýšení nižší sazby DPH projeví více než polovinou z předpokládaného nárůstu daně o pět až sedm procent. Kromě růstu daně totiž obchodní řetězce musejí zohlednit také očekávané zdražení energií a své, podle něj, už nyní nízké prodejní marže.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík je přesvědčen, že vyšší sazba DPH se do konečné ceny musí promítnout maximálně a nepovažuje za pravděpodobné, že by v jejím důsledku poklesly farmářské ceny, mimo jiné také proto, že potraviny jsou u nás v porovnání s příjmy zatím velmi levné. Výraznější zvýšení cen potravin podporuje také prezident agrární komory: „Jestliže vláda prosadí zvýšení DPH, jediným řešením, aby to nepoškodilo zemědělce ani potravináře, je zvýšení spotřebitelských cen potravin,“ řekl s tím, že prvovýrobci jsou ochotni takové zvýšení podpořit určitými akcemi. „Komora uvažuje uspořádat v závěru listopadu shromáždění zemědělců v pražské Lucerně, které by se tímto stavem zabývalo a přijalo určitá řešení,“ uvedl Veleba a dodal, že o otázkách kolem dopadu zvýšené sazby DPH bude jednat tento týden také představenstvo komory.
Spolu se zvýšením dosud nižší sazby DPH by se podle plánů vlády měla snížit základní sazba DPH z 20 na 19 procent a firmám by klesly odvody na sociální pojištění o 3,5 procenta. Chybějící peníze by pak měly být nahrazeny právě růstem snížené sazby DPH. Kromě potravin by růst nižší sazby DPH mohl vést ke zdražení také léků, nových domů a bytů, veřejné dopravy, dodávek vody a tepla či knih.