V některých oborech potravinářské výroby u nás dojde i v budoucnu ke koncentraci do větších celků. Uvedl to dnes prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.
Zužování počtu firem se podle jeho názoru bude týkat zejména mlékárenství, zpracování masa, případně pekárenství. Ke koncentraci přispěje rostoucí konkurence na trhu po vstupu do EU, kdy padly obchodní bariéry na vnitřním trhu unie. Pro potravináře bylo hlavním dopadem začlenění do EU zdražení některých surovin, zejména masa a mléka, které zemědělci začali vyvážet do zahraničí, čímž se zvedla i cena v tuzemsku. Firmám se přitom vesměs nepovedlo dražší suroviny promítnout do svých cen kvůli odporu obchodních řetězců a dostaly se tak do ekonomického tlaku.
Protože vzhledem k otevřenosti trhu pro potravináře není problém suroviny dovézt, využívají dodávek ze zahraničí a silně tak roste například import masa. Vzestup vývozu a dovozu surovin ale není dobrým jevem, uvedl Camplík. Tlak agrárního importu po vstupu do EU celkově zesílil, což je podle něj třeba kompenzovat zvýšeným exportem. Domácím podnikům se v řadě komodit, jako je pivo, alkohol, cukrovinky či pečivo, v zahraničí daří. Pád cel také oživil vnitropodnikovou obchodní výměnu v rámci velkých nadnárodních koncernů. Potravináři by ale uvítali zesílení marketingové podpory, v níž je konkurence z řady zemí Evropy napřed.
Hlavní výhodu vstupu do EU spatřuje Camplík v otevření trhů a hranic, čímž se snížila administrativa spojená s obchodem a zrychlila doprava. Negativem je podle něj výrazné omezení vstupu na ruský trh. "Problematická je také sílící regulace a množství směrnic, předpisů a norem pro potravinářství, což může ohrožovat naši konkurenceschopnost vůči třetím zemím," uzavřel.