Naše pole – a proč letos není v Nabočanech?

Vážení čtenáři, agronomové, pěstitelé a zemědělci, věřím že jste již zaznamenali, ale přesto připomínám, že letošní výstava Naše pole se neuskuteční tradičně v Nabočanech, to až zase za rok, ale bude se konat 18. a 19. 6. ve spolupráci se ZD Vysočina Zbýšov na jejich pozemcích v obci Šebestěnice. A nyní mi dovolte vysvětlení proč…     

V žádném případě ne proto, že by nás na svých pozemcích v Nabočanech Oseva Agri Chrudim a Cerea a. s. nechtěly nebo že by nám nefungovala spolupráce, funguje velmi dobře. Nadále počítáme s konceptem, že Naše pole v tradičních Nabočanech zůstane řekněme hlavním městem výstavy a že bude vždy každý druhý rok, vychází to na roky liché. A v těch sudých letech pak chceme výstavu představit vždy v nějaké jiné lokalitě. A proč tedy?

Protože výstava Naše pole má v podtitulku, že je to celostátní přehlídka odrůd zemědělských plodin, ochrany a výživy rostlin a výstava zemědělské techniky. Z agronomického hlediska je určitě zajímavé předvádět odrůdy a pokusy také v jiných půdně-klimatických podmínkách. Třeba už letos, Nabočany jsou v nadmořské výšce 200 metrů, Šebestěnice – Zbýšov pak ve 400 m n. m. a víme, že Vysočina a vyšší oblasti dají dnes leckdy vyšší úrodu než ty tradičně úrodnější.

Když výstava Naše pole v roce 2000 vznikala, vzorem byly a stále jsou v Německu pořádané DLG Feldtage. Ty se konají od roku 1988 a pořádají se vždy na jiném místě Německa (jen jednou se opakovala na stejném místě) právě s cílem prezentovat celostátní výstavu v jiných podmínkách a přiblížit výstavu zemědělcům v jiné oblasti. Na Slovensku pořádáme stejně koncipovanou výstavu s názvem Celoslovenské dni poľa a zde se situace vyvinula tak, že máme čtyři partnerské podniky a výstava se posouvá během čtyř let v jakémsi kruhu, a tento systém se osvědčil.             

Tradice je jedna věc, ale stereotyp je obrácenou mincí tradice, a tak věřím, že budou tradiční návštěvníci výstavy Naše pole i tak trochu zvědaví, jak jsme zvládli uspořádat výstavu jinde a v jiných podmínkách. Pro nás organizátory by bylo samozřejmě jednodušší jet v zajetých kolejích a udělat vše jako loni, ale já jsem nikdy neinklinoval k tomu jít „cestou nejmenšího odporu“, ale s nejlepším vědomím a svědomím usilovat o zajímavější koncepci výstavy Naše pole a udělat všechno proto, aby se zájem agronomů, pěstitelů a vystavovatelů o tuto mimořádnou akci jen a jen zvyšoval. Takové úsilí a spousta nové práce a starostí za to stojí.

Budu se těšit na setkání na letošní výstavě Naše pole 2024 v Šebestěnicích.*

Martin Sedláček,

ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o.