Menu
e-shop
Jak jsme již na stránkách Agrowebu informovali, Evropská komise zveřejnila dne 5. listopadu monitorovací zprávy, v nichž hodnotí pokrok, který jednotlivé kandidátské země udělaly ve své přípravě na členství v unii, ukazuje jejich slabiny a uvádí, co ještě zbývá udělat. Plný text českého překladu části monitorovací zprávy zaměřené na ČR a její zemědělství a rybářství uvádíme dále.
Kapitola 7: Zemědělství
Kapitola zemědělství zahrnuje velký počet závazných předpisů, z nichž mnohé jsou přímo aplikovatelné. Náležité zavedení těchto předpisů a jejich účinné vynucování výkonnou veřejnou správou je zásadní pro fungování společné zemědělské politiky. To zahrnuje vytvoření řídicích systémů, jako je platební agentura a Integrovaný administrativní a kontrolní systém (viz horizontální otázky), a také kapacity k realizaci akcí v oblasti rozvoje venkova. Přistupující země musí být připraveny na začlenění do společných organizací trhu pro řadu zemědělských výrobků, včetně plodin na orné půdě, ovoce a zeleniny a masa. A konečně tato kapitola zahrnuje podrobná pravidla ve veterinární oblasti, která jsou zásadní pro zabezpečení zdraví zvířat a nezávadnosti potravin na vnitřním trhu a ve fytosanitární oblasti, včetně otázek jako je jakost osiva, škodlivé organismy a prostředky ochrany rostlin.
Horizontální otázky
Česká republika se rozhodla spojit Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a Agrární platební agenturu (APA) do jediné platební agentury, ale je třeba ještě dokončit příslušná právní a administrativní opatření. Zbývá ještě vykonat značné množství práce, zvláště pokud jde o organizaci (vnitřní a ve vztahu k delegovaným orgánům) a IT systém. Pozornost by se měla věnovat tomu, aby se zajistilo dodržování harmonogramu pro zbývající práce.
ČR dosáhla pokroku ve zřizování fungujícího integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), zejména ve vytváření systému pro identifikaci pozemků, ale stále je ještě třeba značného úsilí, aby byl systém do vstupu funkční.
SZIF bude odpovídat za administraci obchodních mechanismů. Za relevantní kontrolní úkoly bude zodpovídat Celní správa a Státní veterinární správa. Zbývá ještě přijmout legislativu v této oblasti a plně zavést administrativní struktury a procedury. Zvláště je třeba, aby mezi zapojenými službami došlo k dosažení jasné dohody o rozdělení odpovědnosti.
Odpovědnost za politiku kvality a ekologické zemědělství spočívá na ministerstvu zemědělství, přičemž u politiky kvality se tak děje v koordinaci s Úřadem průmyslového vlastnictví. Legislativa v této oblasti je do značné míry v souladu s acquis.
Česká republika splnila závazky a požadavky vyplývající z přístupových jednání v oblasti zemědělské účetní datové sítě (FADN) a očekává se, že FADN bude do vstupu implementována.
Opatření státní podpory v oblasti zemědělství je ještě třeba do doby vstupu uvést do souladu s acquis.
Pokud jde o přímé platby pro zemědělce, rozhodla se česká vláda, že v prvních letech po přistoupení bude uplatňovat systém sdružené platby na plochu (single area payment scheme – SAPS).
Společné organizace trhu
SZIF bude odpovídat za intervence a také za kontroly a schvalování plateb na plodiny na orné půdě. Zbývá přijmout prováděcí předpisy pro bramborový škrob a obiloviny. Je třeba urychlit zřizování vlastních struktur, včetně intervenčních středisek. Je potřeba dosáhnout větší pokrok v přijetí acquis o v oblasti přadných rostlin.
SZIF byl určen jako orgán odpovědný za společnou organizaci trhu (SOT) s cukrem. Systém kvót pro cukr existuje od roku 2001, ale až v roce 2003 byla přijata příslušná legislativa, která umožnila jeho fungování. Tato česká legislativa však ještě stále není v souladu s acquis. Na právní a administrativní úrovni je třeba ještě zavést jiné mechanismy SOT pro cukr, jako jsou mezioborové dohody a ustanovení pro obchod se třetími zeměmi.
ČR přijala prováděcí legislativu týkající se obchodních standardů pro ovoce a zeleninu, ale stále chybí předpisy pro uznávání organizací výrobců, schvalování a kontrolu operačních programů a kontrolu operačních fondů. Je třeba posílit administrativní kapacitu, zejména pokud jde o hlášení cen, kontrol organizací výrobců a inspekci exportu.
V oblasti vína a alkoholu zbývá plně zavést SOT pro víno. Je třeba přijmout nový zákon o vinohradnictví a vinařství. Administrativní kapacita už byla více méně určena nebo již existuje, ale registr vinic je pouze částečně harmonizován s acquis. Zvláštní pozornost vyžaduje také implementace kontrol oběhu vína (zvláště průvodních dokladů).
Od roku 2001 má Česká republika systém mléčných kvót, který je ještě třeba uvést do souladu s acquis. Doposud nebyl přijat právní podklad pro SOT pro mléko. Náležité administrativní struktury jsou vytvořeny a probíhají přípravy na plné zavedení všech mechanismů v sektoru mléka.
ČR přijala legislativní opatření týkající se klasifikace jatečně opracovaných těl pro hovězí, skopové a vepřové maso. U hovězího masa zbývá přijmout legislativu o označování a hlášení cen a je třeba posílit kontroly klasifikace jatečně opracovaných těl. U vepřového masa doposud není právní podklad pro kontrolu klasifikace jatečně opracovaných těl. Příslušné administrativní struktury existují, s výjimkou struktur potřebných pro systém označování.
V sektoru vajec a drůbeže již ČR vytvořila legislativní opatření i administrativní struktury pro obchodní normy, hlášení cen a hlášení výrobních statistik.
Rozvoj venkova
Do značné míry má již ČR horizontální legislativu a administrativní struktury pro realizaci opatření rozvoje venkova. Platební agenturou pro rozvoj venkova bude APA a bude odpovědná za realizaci těchto opatření. Tato agentura již má značné zkušenosti s programem Sapard. ČR předala Evropské komisi (EK) svůj návrh Plánu rozvoje venkova, který má být financován ze záruční sekce Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu (EAGGF).
Veterinární a fytosanitární otázky
ČR částečně dosáhla transpozici legislativy o přenosných spongiformních encefalopatiích (TSE) a vedlejších produktech živočišné výroby. Je třeba urychlit úplnou implementaci, zvláště pokud jde o úplný zákaz aplikace těchto produktů do krmiv.
Je třeba dokončit systém veterinární kontroly na vnitřním trhu a posílit administrativní struktury v této oblasti. ČR se nepřipojila k počítačové síti ANIMO propojující veterinární orgány. Zbývá dokončit transpozici acquis pro identifikaci a registraci zvířat. Ústřední počítačová databáze pro skot je v provozu od ledna 2002, ale je třeba ji aktualizovat. ČR částečně transponovala předpis o financování veterinárních prohlídek a kontrol, ale je třeba, aby jej realizovala. Doposud chybí prováděcí předpisy týkající se veterinárních kontrol dovozů ze třetích zemí a pravidel pro dovozy. Jediná pohraniční inspekční stanice, kterou ČR plánuje po přistoupení nadále provozovat, je na pražském letišti. Zde zbývá ještě mnoho práce.
V oblasti opatření na zvládání chorob zvířat existují národní plány postupů pro slintavku a kulhavku, mor prasat, pseudomor drůbeže a mor drůbeže. ČR se dobrovolně připojila k systému hlášení nemocí zvířat (ADNS). Stále je ještě třeba transponovat a implementovat legislativu pro obchod se živými zvířaty a živočišnými produkty.
ČR do značné míry převzala legislativu v oblasti ochrany zdraví veřejnosti, ale zůstávají ještě mezery v sektoru ryb. Některé podniky zpracovávající červené maso, drůbež, vejce a mléko mají přechodné období do konce roku 2006. Výrobky z nich budou moci jít jen na národní trh. Je třeba urychlit modernizaci zpracovatelských subjektů. ČR se zavázala, že všechny podniky, které budou po přistoupení k EU v provozu, budou v souladu s acquis. Je velmi pravděpodobné, že významný počet zemědělsko-potravinářských podniků nebude k datu vstupu v souladu s relevantními požadavky EU.
Do značné míry zbývá transponovat acquis o společných opatřeních (včetně zoonóz). Systém pro kontrolu reziduí není plně účinný.
Zbývá ještě transponovat acquis v oblasti péče o pohodu zvířat (animal welfare) a je třeba zvýšit úsilí, aby se zajistila vlastní implementace a vynucování. ČR dostala přechodné období do konce roku 2009, které se týká podmínky pro nosnice na určitých farmách.
V oblasti zootechniky ještě zbývá dosáhnout transpozice a implementace acquis.
Pro sladění s acquis v oblasti výživy zvířat je třeba dokončit novelu zákona o krmivech.
Ve fytosanitární legislativě je stále zapotřebí přijmout zákon o rostlinolékařské péči (škodlivé organismy a prostředky ochrany rostlin) a legislativu vztahující se k reziduím pesticidů. Byl schválen zákon o osivech. Zbývá přijmout četné prováděcí předpisy. ČR zavedla rostlinolékařský pas a registraci výrobců, pěstitelů a obchodníků. Administrativní struktury v této oblasti jsou přiměřené.
ČR musí zajistit, aby mezinárodní veterinární a fytosanitární dohody byly do přistoupení uvedeny do souladu s acquis EU.
ČR učinila velmi malý pokrok při zajišťování komplexního přístupu ke zvyšování nezávadnosti potravin napříč potravinovým řetězcem.
Závěr
ČR v zásadě splňuje závazky a požadavky vyplývající z přístupových jednání v následujících oblastech (pokud jde o horizontální otázky): politika kvality a ekologické zemědělství, zemědělská účetní datová síť (FADN) a státní podpora; dále ve společných organizacích trhu pro plodiny na orné půdě, ovoce a zeleninu, mléko, ovce, vepřové maso a vejce a drůbež a v rozvoji venkova. Ve veterinární oblasti v zásadě splňuje požadavky pro opatření ke zvládání chorob zvířat. Očekává se, že ČR bude od přistoupení schopna v těchto oblastech realizovat acquis.
ČR částečně splňuje závazky a požadavky pro členství, pokud jde o platební agenturu, integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), obchodní mechanismy, SOT pro cukr, víno a hovězí maso a většinu veterinárních a fytosanitárních otázek (PSE a vedlejší produkty živočišné výroby, systémy veterinární kontroly na vnitřním trhu, obchod se živými zvířaty a živočišnými produkty, společná opatření, welfare zvířat, zootechnika, výživa zvířat a fytosanitární opatření). Pokud v těchto oblastech nezvýší úsilí, existuje riziko, že v době přistoupení nebude mít k dispozici fungující systémy.
Vážné obavy jsou v oblasti ochrany veřejného zdraví (modernizace zemědělsko-potravinářských podniků). Bez okamžitých nápravných opatření nebude ČR schopná do data vstupu implementovat acquis v této oblasti.
Kapitola 8: Rybolov
Acquis v oblasti rybolovu (rybářství) tvoří nařízení, která nevyžadují transpozici do národní legislativy. Vyžadují však zavedení opatření pro přípravu veřejné správy a subjektů na zapojení do společné rybolovné politiky (v oblastech tržní politiky, obhospodařování zdrojů, inspekce a kontroly, strukturálních opatření a státní podpory). V některých případech je třeba přizpůsobit stávající dohody či úmluvy se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi.
V oblasti obhospodařování zdrojů (a regulace flotil) a inspekce a kontroly potřebuje ČR přijmout zbývající legislativu, včetně nového zákona o systému kontroly dovozu, aby byla do vstupu schopna toto acquis implementovat. Administrativní kapacitu tohoto sektoru by mělo posílit zvýšení počtu pracovníků.
V oblasti strukturálních opatření předložila ČR EK kapitolu o rybářství v operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Pro tento program ustanovila řídící orgán. Je třeba posílit úsek zabývající se na MZe podporou venkova o pracovníky pro administraci finančního nástroje pro rybářství (Financial Instrument for Fisheries Guidance, FIFG).
V oblasti tržní politiky splnila ČR závazky a požadavky vyplývající z přístupových jednání. Administrativní struktury jsou přiměřené pro implementaci acquis v této oblasti. Národní programy pro podporu v sektoru rybářství musí ČR do přistoupení uvést do souladu s acquis.
Česká republika není smluvní stranou žádných mezinárodních dohod o rybolovu.
Závěr
ČR v zásadě splňuje závazky a požadavky vyplývající z přístupových jednání a očekává se, že od přistoupení bude schopna implementovat acquis v oblasti rybářství. Administrativní kapacita je celkově přiměřená, ale je třeba ji posílit, zejména v oblasti operačního programu věnované rybářství.
