Vinohradníci a vinaři v České republice čerpali během pěti let před naším vstupem země do Evropské unie na podporách více než miliardu korun a podle mluvčí ministerstva zemědělství Táni Králové nejvýznamnější finanční pomoc dostali na výsadbu a obnovu vinic v období těsně před připojením k EU.
„V letech 2003 a 2004 představovala tato podpora jak ze strany ministerstva zemědělství, tak Vinařského fondu téměř 550 milionů korun. Díky tomu se podařilo za dva roky vysadit a obnovit 3155 hektarů vinic,“ připomíná ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Pěstitelé využívali především pomoci Vinařského fondu, který za oba roky finančně přispěl více než 446 miliony korun na výsadbu a obnovu celkem 2517 hektarů vinic. Ministerstvo zemědělství vyplatilo na tento účel za roky 2003 a 2004 přes 102,4 milionu korun na 638 hektarů.
Po vstupu do EU již není možné rozšiřovat výměru vinic, vinohradníci však i nadále mohou čerpat různé podpory. V předchozích letech získali bezmála 170 milionů korun, a to například na integrovanou či ekologickou produkci, na závlahy vinic a rovněž na restrukturalizaci a přeměnu vinic, kterou financuje EU. Česká republika však přidělené prostředky na restrukturalizaci a přeměnu vinic čerpala pouze zhruba z poloviny.
Od letošního roku se výrazně zvyšuje částka, kterou pěstitelé révy vinné dostávají na integrovanou produkci. Z loňských 11 642 korun na hektar stoupne zhruba na 13 920 koruny na hektar. V roce 2005 to bylo 4655 koruny na hektar.
Platby na integrovanou produkci půjdou z nového Programu rozvoje venkova pro období 2007 - 2013, který myslí na vinaře i v jiných titulech. Jde zejména o investiční podporu na výstavbu a rekonstrukci hlavních závlahových zařízení či nosných konstrukcí nebo na zpracování vinných hroznů. Vinaři mohou využívat také dotované poradenské služby. Dále mohou získat podporu na budování a značení vinařských stezek.
