17.09.2006 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Naši sousedé veří v bioenergii

Malé farmy řeší stejné obtíže jako jejich větší protějšky, které vlastní tisíce hektarů. Liší se pouze rozměr problémů. Rodinná farma Wilhelma Resla v Hohenwarthu na severu Dolního Rakouska sází v rostlinné výrobě na pestrý osevní sled. Zároveň pečlivě sleduje proměny Společné zemědělské politiky Evropské unie.

Wilhelm Resl hospodaří na vlastních pozemcích s rozlohou téměř padesát hektarů. Na farmě dále pracuje jeho manželka a v případě potřeby přiloží ruku k dílu dva synové. Role průvodce se ujal starší z nich, Dipl. Ing. Thomas Resl, Msc., doktorand na Universität für Bodenkultur Wien a na Ústavu podnikové ekonomiky Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Jak při představování farmy uvedl, průměrná nadmořská výška polností dosahuje 500 metrů nad mořem. Z klimatického hlediska jde o jeden z nejchladnějších regionů Rakouska, kde se provozuje intenzivní zemědělství. Dvacetistupňové mrazy v zimním období nejsou výjimkou. Na jaře a v létě zase místní sedláky trápí nerovnoměrné rozdělení srážek. Zatímco v období května a června mívají porosty problémy s nedostatkem vláhy, tak říjen srážkový deficit kompenzuje a podzimní polní práce jsou často komplikované.

Obilniny dominují
Z celkové rozlohy pozemků připadá 35 hektarů na zemědělskou půdu a zbylých 13 hektarů zaujímají lesy. Na zemědělském využití se podílí 29 hektary orná půda a šest hektarů jsou trvalé travní porosty. Na orné půdě lze nalézt téměř kompletní skladbu obilnin – oves, ječmen jarní, ozimé žito, ozimou pšenici a také silážní kukuřici. Plochy ozimů a jařin se Reslovi snaží udržovat vyrovnané, do letošního osevního sledu jim však zasáhla zima. Tritikale vymrzlo a museli jej nahradit kukuřicí na siláž a jarním ječmenem. Olejniny zastupuje řepka olejka na téměř šesti hektarech.
Jak uvedl Thomas Resl, pěstitelé v Rakousku mají povinnost uvést 10 % orné půdy do klidu. To znamená nalézt jiné využití než pro produkci krmivářských nebo potravinářských komodit. Reslovi tento závazek řeší ponecháním části půdy ladem, zbytek vyřazené plochy zaujímá ostropestřec mariánský k farmaceutickým účelům. Jeteloviny na orné půdě zahrnují jetel luční a vojtěšku pro domácí chov králíků. Jeden hektar orné půdy zaujímá ostropestřec, tentokrát mimo režim set aside.

Rostlinný olej s květinami
Nákup vstupů a odbyt produkce probíhá v Hohenwarthu organizovaně prostřednictvím sdružení vlastníků nebo specializovaných soukromých společností. Thomas Resl odhadl, že na 20 % objemu prodeje komodit rostlinné výroby se podílí největší družstvo Raiffeisen a zbylých 80 % zajišťují soukromé společnosti. Zajímavou zpětnou vazbu mezi prvovýrobcem a odběratelem lze sledovat při tržní realizaci řepky olejné na výrobu potravinářského oleje. Reslovi pěstují řepku olejku pro akciovou společnost VOG. Ta ze semen lisuje rostlinný olej, který spotřebitelé mohou v obchodech nalézt pod značkou Rapso. Mimochodem, dodávku osiv a kontrolu porostů vždy garantuje družstvo Saatbau Linz. Společnost VOG důsledně řídí kvalitu a intenzivně buduje dobré jméno oleje Rapso – například zakládáním pásů květin mezi místními silnicemi a porostem řepky. Tyto plochy se pak deklarují jako set aside a je možné je vidět také v Hohenwarthu. Podle Thomase Resla tím nesledují nic jiného, než estetiku krajiny a přátelský vztah k zákazníkovi, protože každý si může libovolnou květinu utrhnout.

Čtyři formy dotací
Reforma Společné zemědělské politiky v roce 2003 přinesla zrušení závislosti výše vyplácených podpor na objemu produkce, takzvaný decoupling. Hlavním nástrojem podpory příjmů zemědělců se stala jednotná platba na farmu vypočítaná z podpor přijatých v referenčním období 2000 až 2002. Celkové příjmy rodinné farmy Reslů z dotací na za minulý rok přesáhly 24 tisíc Euro. Největší část, téměř 9 900 Euro, činila právě jednotná platba na farmu. Dalších 3 800 Euro získali za hospodaření v méně příznivé oblasti (LFA). Dotace z agro-environmentálního programu dosáhly 7 700 Euro. Tyto prostředky souvisejí se zavedením opatření snižujících intenzitu výroby. Jedná se především o omezení používání pesticidů a minerálních hnojiv a zavedení pěstování meziplodin. Šlo například o směsku hořčice a hrachu, která po hlavní tržní plodině brání erozi půdy. Poslední část ve výši 3 000 Euro vyplývá z aktivit v živočišné výrobě. Jde o kombinaci podpory za roční produkci jalovic (35 kusů po 82,56 Euro) a jateční prémie za jejich vývoz do třetích zemí.

Energie z polí kompenzací
S ekonomickou situací rodinné farmy je Thomas Resl víceméně spokojen. Přiznává však, že bez poskytnutých dotací by hospodařili s nulovým hospodářským výsledkem. Při otázce na budoucnost Společné zemědělské politiky se jen pousměje. „Vypadá to, že se snižujícími podporami už nic neuděláme, protože jsme omezeni tlakem mimoevropských obchodních partnerů na půdě Světové obchodní organizace.“ Ani přechod na ekologický způsob hospodaření není podle Thomase Resla v Rakousku perspektivní. „Trh s biopotravinami je přesycen. Farmáři prodávají přes polovinu ekologicky chovaných prasat za ceny odpovídající konvenčnímu vepřovému masu, protože nenašli odpovídající odbytiště. Někteří chovatelé dojnic dokonce přešli z ekologické produkce mléka zpět ke konvenčnímu hospodaření. My bychom navíc měli problémy se splněním přísných požadavků na welfare zvířat.“ Naopak příslib do budoucna Thomas Resl spatřuje v energetickém využití obilovin a olejnatých semen. Směrnice 2003/30/EC požaduje zajištění minimálního podílu 5,75 % biopaliv podle energetického obsahu celkového množství benzinu a nafty pro dopravní účely prodávaného na trhu – a to do 31. prosince 2010. „Naplnění těchto indikativních cílů by mohlo zvýšit tržní ceny,“ dodal.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down