Nastavení vhodné struktury

Ministr zemědělství Miroslav Toman je přesvědčen, že nová společná zemědělská politika České republice umožňuje mnohem větší flexibilitu při rozdělování finančních prostředků i lepší zacílení podpory na citlivé sektory než, jak tomu je v současném období. Uvedla to ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Dana Večeřová.

Toman počátkem srpna na setkání se zástupci nevládních zemědělských organizací v Senohrabech řekl, že za hlavní cíle podpory českých zemědělců považuje nastavení vhodné struktury přímých plateb, modernizaci podniků v zemědělství i potravinářství, rozvoj opatření podporujících živočišnou výrobu či pěstování ovoce a zeleniny. V neposlední řadě také podporu projektů, které vytvářejí na venkově nová pracovní místa. Vzhledem ke snížení objemu finančních prostředků na Program rozvoje venkova o 300 milionů eur bude ministr jednat také o převodu některých opatření týkajících se obcí pod ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. „Dále je třeba urychleně rozhodnout zejména o převodu prostředků mezi I. a II. pilířem, zda redefinovat LFA a rozhodnout o pokračování systému přímých plateb SAPS,“ řekl s tím, že se nyní rozhoduje o způsobu rozdělení více než 250 miliard korun na příštích sedm let, a tím také o další budoucnosti zemědělství, potravinářství a venkova. „Mám zájem na otevřené a intenzivní komunikaci se všemi relevantními profesními organizacemi,“ zdůraznil Toman.
Tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš na nedávném semináři pěstitelů brambor v Oudoleni pak sdělil, že evropské peníze, alokované na Program rozvoje venkova, je nutno doplnit finančními prostředky z národního rozpočtu, které jsou letos zhruba o 1,6 miliardy nižší. Tato chybějící částka by se podle Fantyše promítla do projektových opatření. „V současné době existuje příslib ministerstva financí, že se chybějící zdroje na kofinancování doplní,“ řekl. Letošní výši plateb SAPS pak Fantyš odhadl na úrovni 6000 korun na hektar po uplatnění franšízy. Kurz koruny proti euru totiž oslabuje. Rovněž konstatoval, že na národní dotace pro letošní rok bylo z rozpočtu přiděleno 600 milionů korun, následně byl tento rozpočet díky iniciativě zemědělského výboru navýšen ze zdrojů tehdejšího Pozemkového fondu ČR o dalších 160 milionů korun, takže nyní zahrnuje asi 760 milionů korun. „Prostředky, které chybí do 1,3 miliardy korun, což je číslo minulého roku, ministr zemědělství v současné době shání ze zdrojů Státního pozemkového úřadu, Lesů ČR nebo z takzvaných rozpočtových rezerv,“ poznamenal s tím, že finanční prostředky na tituly národních dotací by měly být zhruba na stejné úrovni jako vloni. Fantyš poukázal také na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jehož zdroje nestačí na to, aby pokryly nastavené programy. „Pravděpodobně dojde k zastavení příjmu žádostí do programu Zemědělec poté, co dojde k naplnění kvóty 800 milionů korun, která je v této oblasti,“ poznamenal. V oblasti podpory pojištění zatím bylo rozhodnuto, že podpora v oblasti pojištění živočišné výroby bude ve výši 50 procent, zatímco u plodin bude nula. Snahou však je, a to v konsenzu nevládních organizací a ministerstva zemědělství, je, aby bylo podpořeno i pojištění plodiny minimálně na úrovni kolem deseti až 15 procent. „Jde zhruba o 100 až 150 milionů korun a věřím, ž se najdou,“ dodal Fantyš.