Nastoupilo mírné oživení na trhu

V České republice stále chybí systém zemědělského pojištění, který by výrazně omezil potřebu jednorázových státních podpor v případě významné živelní pohromy. Přes veškerou iniciativu se tento dlouhodobě navrhovaný systém, který by odpovídal pravidlům a požadavkům Evropské unie a Světové obchodní organizace, dosud nepodařilo realizovat.

Výše uvedenými slovy upozorňuje Ing. Alice Picková z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze v analýze o pojistném trhu v České republice na chybějící systémové řešení rizik v zemědělském podnikání. Tento materiál vychází z posledních komplexních údajů za rok 2006.

Podíl pojišťoven

V roce 2006 se zvýšila konkurence na trhu zemědělského pojištění. Ke třem pojišťovnám, které se orientovaly na produkty pro zemědělce, přistoupila ke konci roku čtvrtá – Agra pojišťovna jako organizační složka rakouské Österreichische Hagelversicherung. (Poznámka redakce: nelze ji proto zahrnout do podílu na pojistném trhu v roce 2006, navíc není členem České asociace pojišťoven). Mezi pojistiteli si dominantní postavení s 83 % pojistného trhu stále drží Česká pojišťovna, a. s., i když zaznamenala ve srovnání s rokem 2005 pokles zhruba o tři procenta. Během sledovaného roku zvedla svůj podíl na trhu zemědělského pojištění Generali Pojišťovna, a. s., na 14 procent, tedy zaznamenala tříprocentní navýšení. Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., drží zhruba tříprocentní podíl na trhu i ve sledovaném roce 2006 (graf 1).

Podpora pojištění
Finanční podporu zemědělského pojištění poskytuje v rámci programů Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) na základě ověřené žádosti a splněných podmínek. V roce 2006 byla stanovena podpora pro podnikatele a zemědělské podniky ve výši 35 % z uhrazených nákladů na pojištění plodin, 50 % na speciální plodiny a 20 % z nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ hromadných škod. „Podpora nákladů na pojištění rostlinných komodit i zvířat se v roce 2006 proti roku 2005 významně zvýšila. V souvislosti s tím vzrostla i výměra půdy krytá pojištěním,“ komentovala Ing. Picková (grafy 2, 3).
V předcházejících dvou letech 2004 a 2005 mohli žadatelé obdržet z PGRLF podporu z uhrazených nákladů 30 procent na pojištění plodin a 15 procent na pojištění hospodářských zvířat pro případ hromadných škod.
Zajištění podnikatelských aktivit proti riziku a nepředvídatelným škodám pokračuje v podobě podpory pojištění i v roce 2007. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond stanovil, že pro rok 2007 na základě podprogramu Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin bude žadatelům vyplaceno z prokázaných hrazených nákladů 50 % na pojištění speciálních plodin a 35 % na pojištění ostatních plodin. V rámci podprogramu Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat je možné získat 20 % z prokázaných uhrazených nákladů v případě nákazy a dalších hromadných škod.

Posun v propojištěnosti?
Propojištěnost, která vyjadřuje podíl plochy pojištěných plodin na celkové výměře a podíl pojištěných hospodářských zvířat na jejich celkovém počtu v České republice, dosáhla v roce 2006 podle Ing. Pickové u plodin zhruba 35 procent. Ve srovnání s předchozím rokem se tedy zvýšila o dvě procenta. „Propojištěnost zvířat se v průměru pohybuje na vyšší úrovni a podle odhadů pojišťoven převyšuje 80 % stavů hospodářských zvířat. Stále ještě je však propojištěnost, zejména plodin, nižší než ve většině států Evropské unie, uvádí se v analýze dále.
Zemědělské pojištění celkem zaznamenalo v roce 2006 mírné oživení. Projevilo se to v přijatém pojistném, které vzrostlo o tři procenta ve srovnání s minulým rokem. Pozitivně se do něj promítl vliv pojištění plodin s nárůstem o pět procent. Klesající tendenci překonalo pojištění hospodářských zvířat, zhodnotila Picková ve své analýze.

Nejčastější rizika

Z klimatických rizik postihly polní plodiny v roce 2006 především mráz a vyzimování. S mimořádně velkým množstvím sněhu souvisely i záplavy, které zasáhly zejména rybářské podniky v jižních Čechách a pěstitele na Moravě a v Polabí. Největší škody ale způsobilo na plodinách krupobití, které začalo již koncem května. Velmi silně byli postiženi pěstitelé chmele a ovoce v severozápadních Čechách.
Již počátkem roku ovlivnilo nákazovou situaci šíření ptačí chřipky. V chovech drůbeže se však kvůli provedeným ochranným opatřením nákazová situace neprojevila. Výskyt BSE byl v roce 2006 evidován ve třech případech, informovala Picková. 

Otázka pro pojišťovny a nevládní zemědělské organizace

Má státní podpora zemědělského pojištění efekt pro zemědělce a Českou republiku?

Agrární komora ČR, odpovídá: Ing. Jan Veleba, prezident

Jednoznačně ano a spočívá především v tom, že zemědělec je ochoten se pojistit. Pokud by náklady nesl jenom sám, pak by procento pojištěných výrazně kleslo a mnoho zemědělců by šlo do rizika. Při pojištění se řešení důsledků rizikovosti rozkládá na zemědělce, který vždy nese největší díl, na pojišťovnu, ale také na stát. Efekt pro stát je především větší stabilita zemědělství, která je důležitá jak pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, tak udržování kulturní krajiny, ochrany životního prostředí, rozvoje venkova a dnes už také pro produkci obnovitelných paliv a energetických surovin. Není třeba zdůrazňovat, že vliv rizik, zejména klimatických, roste. Například poslední vichřice Emma.

Asociace soukromého zemědělství ČR, odpovídá: Ing. Jaroslav Šebek, tajemník 

Jednoduše lze odpovědět, že efekt pro zemědělce spočívá v tom, že dostane dotaci, což je pro něj pozitivní. Pro stát je efekt ale zase negativní, protože to musíme všichni nějak zaplatit, respektive z něčeho jiného vzít. Pojištění je ale především otázka rozhodování jednotlivce, jak si svá podnikatelská rizika vyhodnotí. Pokud má ale stát neodbytnou potřebu zemědělcům nějak pomáhat, měl by sledovat jiné záležitosti než neustálé vymýšlení nějakých dotací. Jsou třeba nedořešené restituce zemědělského majetku, enormní byrokracie a hromady zbytečných úředníků, statisíce hektarů „nepřístupných“ pozemků pro jejich vlastníky, půdní eroze. To jsou témata, jejichž dořešení by mělo jednoznačný a významný efekt jak pro sektor zemědělství, tak i pro nezemědělskou veřejnost.

Zemědělský svaz ČR, odpovídá: Ing. Miroslav Jirovský, předseda
Systém státní podpory zemědělského pojištění je mnohem levnější, rychlejší a efektivnější, neboť je adresný a stanovuje se podle výše škod. Pojišťovny většinu možných škod pojistí, kromě nepojistitelných rizik, například suchu, dále zabezpečí rychlou likvidaci škod a zemědělec získá finanční prostředky co nejdříve.
Řešení mimořádných událostí systémem ad hoc státní pomoci (např. sucho) bývá v rostlinné výrobě často plošného charakteru. Například v období let 1997 až 2006 stát vyplatil na kompenzacích a náhradách asi devět miliard korun, tedy v průměru jednu miliardu korun ročně – za povodně, sucho, zaorávky z důvodu vymrznutí a mimořádná veterinární opatření. Trvá ale velmi dlouhou dobu, než zemědělci peníze obdrží, neboť vyplacení kompenzací musí projít náročným procesem administrace a schvalování.
Na podporu zemědělského pojištění se nyní vynakládá asi 250 milionů korun ročně z prostředků PGRLF. Systém podpory zemědělského pojištění má efekt jak pro zemědělce, tak pro stát.

Agra pojišťovna, odpovídá: Mgr. Michael Zetter, ředitelStátní podpora zemědělského pojištění znamená pro zemědělce velkou finanční úlevu a má současně „výchovný“ efekt, hraje nespornou roli při rozhodování, zda se pojistit, či nikoliv. Následné sekundární efekty pro pojištěný podnik či pojištěného podnikatele znamenají mnoho a zásluhy je třeba přičíst právě i státní podpoře. Za zmínku stojí větší finanční stabilita – nehrozí velký výpadek v zisku, který by mohl mít až likvidační charakter. Vezměte si rozvíjející se podnik, který investoval do nákladné techniky a splácí leasing. Čeká na sklizeň jako na finanční injekci a těsně před ní mu na pětině obdělávané plochy zdecimuje úrodu krupobití. Bude schopen leasing splácet, pokud není pojištěný? Jiný příklad – náklady na osivo. To je v rozpočtu zemědělce nemalá položka. Už od poloviny února jsou nám hlášeny škody mrazem, například na ozimém máku. Při takových škodách v dubnu či květnu se stává, že u pole, které přijedeme prohlédnout, je přistaven secí stroj. Potvrdíme, že opakované setí je oprávněné, po pár hodinách se tam vrátíme, potvrdíme, že proběhlo osetí na té a té výměře a do několika málo dnů má pojistník na kontě náhradu. Klient tak může včas zaplatit osivo, do kterého musel neplánovaně investovat mnohem více, než předpokládal.
Pojistné je samozřejmě daňově odečitatelná položka, kterou lze naplánovat do ročního rozpočtu a použít pro optimalizaci daňové zátěže poplatníka. Nepředvídatelné, tedy nepojištěné ztráty na výnosu nebo dodatečné nepředpokládané investice se předem do rozpočtu zakalkulovat nedají a jejich dodatečné zařazení vede mnohdy ke zhoršeným výsledkům hospodaření.
Výhody s kalkulovatelností rozpočtu se vztahují i na stranu státu, tedy poskytovatele podpory. Prostředky, které je třeba vyhradit na program podpory pojištění, není složité vyčíslit. Pro ostatní, dodatečné náhrady, to neplatí. Vzpomeňme na vydávání státních dluhopisů po katastrofálním suchu v roce 2000. Současně stát profituje z toho, že za výplatu náhrad za škody je zodpovědná pojišťovna. Případná nespokojenost s plněním tedy padá na její hlavu. Při každém přerozdělování prostředků dochází k tomu, že se někdo cítí poškozen, znevýhodněn, opomenut. V případě přímého odškodnění státní pokladnou se tato nespokojenost samozřejmě obrací proti státu.

Česká pojišťovna, a. s., odpovídá: Ing. Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění
Určitě ano. Poskytování podpory pojištění je jedním z institutů, které stabilizují podnikání našich zemědělců. Je třeba si uvědomit, že zemědělské podniky a jejich vedení zabezpečuje práci lidem, kteří na vesnici žijí a tvoří ji. Vzhledem k této skutečnosti vyvstává i odpovědnost za udržení kontinuity podnikání, což samozřejmě není vůbec jednoduché. Mám velkou radost, že i v otázce rozvoje venkova může pojištění pomoci. Navíc jde o institut, který využívá většina vyspělých zemí Evropské unie a tato podpora se mimo jiné podílí i na vytváření srovnatelných podmínek zemědělců v rámci unie.

Generali Pojišťovna, a. s., odpovídá: Ing. Antonín Brejcha, vedoucí skupiny zemědělského pojištění
Tato podpora se výrazně podílí na stabilizaci zemědělského pojištění a na podnikání v zemědělství vůbec.

Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., odpovídá: Zdeněk Brož, odborný pracovník obchodu a marketingu
Ano, má velký finanční efekt.

Klíčové informace

Konkurence na pojistném trhu se v roce 2006 zvýšila.
Podpora uhrazených nákladů na pojištění rostlinných komodit i zvířat v roce 2006 proti roku 2005 významně vzrostla.
Propojištěnost v roce 2006 stoupla u plodin na 35 procent, u zvířat přesáhla 80 procent.