Cílem Evropské unie je zastavit do roku 2010 pokles biodiverzity v Evropě. K tomu má sloužit i soustava Natura 2000. Tvoří ji síť oblastí chráněných podle směrnice o ptácích a další směrnice týkající se významných lokalit stanovišť druhů zvířat a rostlin.
Členské státy musí přijmout všechna nezbytná opatření, aby zajistily jejich ochranu. V územích soustavy Natura 2000 jsou povoleny jen takové ekonomické aktivity, které nejsou v rozporu se zásadami ochrany daného organismu.
Soustava Natura 2000 pokrývá asi 18 procent států bývalé evropské patnáctky. Zvláště bohatá je biodiverzita v deseti nových členských státech, které se k EU připojily v roce 2004 je. Téměř 11 procent teritoria nováčků je chráněno podle ptačí směrnice a přes 12 procent zaujmou významná stanoviště cenných druhů živočichů a rostlin. Samozřejmě mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Například na Maltě zaujímají ptačí lokality méně než tři procenta území, zatímco na Slovensku je to více než čtvrtina. Oblasti chráněných stanovišť činí v Polsku čtyři procenta rozlohy státu, na druhé straně ve Slovinsku se rozprostírají na více než 31 procentech státu.
Rozšířením se biodiverzita unie rozrostla. Typy stanovišť chráněných v soustavě Natura 2000 v evropské patnáctce doplnilo dalších dvacet a počet chráněných druhů živočichů a rostlin se zvýšil o 178. Nejde jen o nová stanoviště či druhy. Početně také posílily druhy již chráněné na území EU—15. Například ke zhruba dvěma tisícům hnědých medvědů přibylo dalších 1600, smečka vlků se rozrostla z původních 3700 o další dva tisíce. Některé ptačí populace jsou v EU—10 několikanásobně větší než v EU—15. Třeba počet sokolů se po rozšíření více než zdesateronásobil a bílých čápů ztrojnásobil.
Směrnice o stanovištích druhů rostlin a živočichů rozděluje EU do sedmi ekologických bio—geografických regionů: atlantického, kontinentálního, alpského (zahrnuje i ostatní vysoká pohoří, jako jsou například Pyreneje či části Skandinávie), středomořského, severního (Finsko, Švédsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva), makaronézského (Madeira, Azorské ostrovy, Kanárské ostrovy) a panonského (zejména Maďarsko a části České republiky a Slovenska). Členské státy navrhly seznam stanovišť důležitých z hlediska unie pro každý region. Po vědeckém ověření může Brusel vypracovat oficiální seznam stanovišť pro celé společenství. Komise je celkem spokojena s návrhy pro region alpský, severní a panonský. Méně dobrá je podle ní situace v kontinentálním regionu, a to zejména kvůli Polsku, jehož návrh Brusel nepokládá za dostatečný.
Komise povede další bilaterální diskuse s členskými státy, aby jim pomohla dotáhnout jejich návrhy v alpském, severském, panonském a kontinentálním regionu. Návrhy významných stanovišť Kypru a Malty posoudí odborníci do konce letošního roku. Komise by tedy seznam všech důležitých stanovišť mohla pro všechny nové země a pro všechny bioregiony přijmout v příštím roce.
Ornitologové žalují republiku v Bruselu
Česká společnost ornitologická podala stížnost Evropské komisi na vládu kvůli chybějící ochraně ptáků na Českobudějovických rybnících a rybníku Dehtář. Podle koordinátor programu významná ptačí území Tomáš Brinkeho patří obě zmíněné lokality na seznam ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Vláda je však dosud nevyhlásila, ačkoli měly existovat už v den vstoupení České republiky do unie. Důvodem jsou trvající spory ohledně způsobu hospodaření, které vedou ochránci přírody s rybáři. Na Českobudějovických rybnících pravidelně hnízdí početně významné populace kvakoše nočního, rybáka obecného a slavíka modráčka. Oblast slouží také jako významné tahové shromaždiště pro husu velkou a kopřivku obecnou. Na Dehtáři jsou hnízdiště rybáka obecného a na podzim se tam shromažďují husy velké. Současně ale rybníky slouží k chovu ryb. To je i důvod, kvůli němuž se kdysi budovaly.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové, jedná ekologický resort s ministerstvem zemědělství a vlastníky pozemku, kterým vysvětluje podrobné podmínky ochrany tohoto území. Rybáře se dosud nepodařilo přesvědčit, že omezení, která vyhlášení ptačího území přinesou, nebudou velká a ušlý zisk jim bude stát kompenzovat. Nejde o první stížnost ochrnářů adresovanou Bruselu. Ochránci ptactva se na komisi obrátili již dříve kvůli oblasti Heřmanský stav. Jde o lokalitu, kterou vláda nevyhlásila ptačí oblastí kvůli výstavbě průmyslové zóny. Pokud komise uzná argumenty ochranářů, vyzve vládu k nápravě. V případě, že se tak nestane, hrozí státu vysoké sankce.
