
Tím, že rodinná zemědělská hospodářství jsou realitou v českém právním řádu, byly, obrazně řečeno, položeny koleje úplně novým směrem. Paradoxem je, že byly položeny nikoli na neprobádaná místa, ale po 80 letech se vrátily na tradiční a ověřenou cestu. Uvedl to předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek při zahájení Selských dožínek, které ASZ pořádá. Letos tuto slavnostní akci, které se účastnila řada významných osobností, hostila Farma Markových z Únanova na Znojemsku.
Podle Šebka práce ASZ zmíněným krokem ale nekončí, naopak začíná. „Teď je třeba vypravit po těch kolejích vlak, který nás popoveze především k celkovému zjednodušení našeho každodenního fungování,“ prohlásil předseda ASZ. „Mám pocit, že každý sedlák a jeho rodina by si měl pořídit na tento vlak svůj lístek a měl by se k tomuto statusu přihlásit. Podpoří tím totiž nejen sám sebe, ale obecně podpoří budoucnost selského stavu, ke kterému koneckonců patří,“ dodal. Předseda Senátu Miloš Vystrčil mimo jiné uvedl, že sedláci jsou příkladem toho, jak by člověk měl přistupovat ke svému životu. „Že nemyslí jen na sebe, nemyslí jen na to, co je teď, ale myslí i na ty, kteří přijdou po něm,“ řekl. Předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michal Kučera ve svém projevu připomněl, že počátkem října se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny a bude končit i zemědělský výbor v současné podobě. Shrnul, že během minulého volebního období byla schválena redistributivní platba a uzákoněna rodinná hospodářství. Na druhou stranu se však nepodařilo prosadit zastropování dotací. „Věřím, že ta bitva není ztracená, že se nám to v následujícím období podaří buď z České republiky, nebo z Evropské unie nějakým způsobem dotáhnout,“ podotkl s tím, že další věcí, která se nepovedla schválit, je novela mysliveckého zákona. „Bohužel tento zákon neměl kolikrát podporu ani v naší pětikoalici, což mě mrzí,“ podotkl a za koalici Spolu přislíbil, že ho budou v podobné formě prosazovat dál. Za neúspěch Kučera považuje i to, že se nepodařilo dramatičtěji snížit byrokracii. „Byrokratické postupy jsou tady v České republice jsou hluboce zakořeněny a ten boj a ta změna bude skutečně dlouhotrvající,“ podotkl. Náměstek ministra zemědělství Radek Lanč připomněl, že na agrosalonu Země živitelka představitelé ministr prezentoval brožurku s 50 body, týkající se snížení byrokracie. Podle něj je také potřeba, aby veškeré peníze, vytvořené v rámci zemědělství zůstávaly v lokalitě, kde vznikají. To je základ toho, aby jakýkoliv region byl schopen fungovat a mohl se dále rozvíjet. To potvrdil i člen sněmovního zemědělského výboru Tomáš Dubský.
Jiří Marek, jehož rodina hostila letošní dožínky, informoval, že v současné době hospodaří na 450 hektarech. „Moji rodiče začínali hospodařit v roce 1992 na asi 15 hektarech restituovaných pozemků,“ podotkl. A od té doby se dostali asi na tuto výměru. Markovi původně chovali skot, který kvůli tomu, že sídlí uprostřed obce postupně omezovali až tuto činnost zcela zrušili. „Máme však chov ovcí, kterými udržujeme i evropsky významné lokality a takové pozemky okolo naší obce i v okolí,“ doplnil. Podle něj se postupně dostali z pěstování dvou, třech plodin na skladbu asi 22 druhů plodin, které začali zpracovávat. V současnosti tak farma lisuje RAW oleje z olejnatých semen a věnujeme se také prodeji krmiva pro holuby a další druhy ptáků, včetně exotických druhů a domácího drůbeže. „Díky regenerativnímu zemědělství, které dbá na zachování aktivního a bohatého mikrobiomu v půdě, jsou naše plodiny bohaté na živiny a prospěšné pro naše zdraví i zdraví zvířat,“ poznamenal Marek. Farma, která získala v roce 2024prestižní první místo v soutěži Farma roku, je vybavena moderní technologií pro pěstování plodin, linkou na čištění semen, sušárnou a lisem olejnatých semen, a disponuje i vlastní skladovací kapacitou. „Myslím si, že to je ta správná cesta pro nás, malé zemědělce,“ dodal hospodář.