Návrh reformy nevyvolal nadšení

Omezení výše přímých plateb, postupné ubírání prostředků v členských státech, které jsou nad průměrem unie, 30 procent plateb na ozelenění, podpora pro mladé začínající farmáře, úlevy pro drobné usedlosti, záchranná síť a pomoc v době krizí, rozvoj organizací producentů – to jsou některé hlavní body návrhu reformy společné zemědělské politiky.

 Za nové partnerství mezi Evropou a zemědělci označil návrh reformy při jeho představování v uplynulém týdnu komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos. Jak uvedl, reforma má náležitě reagovat na problematiku zajišťování potravin, udržitelného využívání přírodních zdrojů a růstu. „Příští desetiletí budou klíčová pro vytyčení základů silného zemědělství, jež bude sto čelit změně klimatu i mezinárodní konkurenci a zároveň naplňovat očekávání občanů,“ prohlásil komisař.
Návrh počítá s tím, že přímé platby se budou ve všech členských státech od roku 2014 vázat na hektar zemědělské půdy. Nárok na ně budou mít ty subjekty, které pobírají tuto podporu v letošním roce. Výjimky budou pravděpodobně jen pro případ prodeje či předání farmy. Po odečtu všech nákladů na pracovní síly, tedy mezd a sociálního i zdravotního pojištění, by zbylá částka plateb měla omezit, a to snižováním od 150 tisíc eur ročně na farmu a stropem na úrovni 300 tisíc eur.
Na specifickou podporu se mohou těšit mladí začínající farmáři do 40 let. Systém plateb pamatuje i na oblasti méně vhodné pro hospodaření (LFA). Zjednodušením plateb, administrativy a také kontrol hospodaření chce návrh pomoci drobným usedlostem. Speciální prémii podle komisaře dostanou malí farmáři, kteří přestanou hospodařit. Přímé platby budou i nadále vázány na plnění požadavků cross compliance (křížové podmíněnosti). Jejich počet se však sníží, a to z ze současných 18 na 13. Omezí se i podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), jichž by mělo zůstat z 15 jen osm. Zemědělcům ale přibude kontrola dodržování podmínek ozelenění (greeningu) a sankce za jejich porušení.
Pro programy rozvoje venkova již nebudou jako nyní povinné tři osy. Budou postaveny na šesti prioritách, které se budou opírat o rozvoj venkova v jednotlivých členských státech.
„Nesplnilo to naše očekávání zejména v oblasti zjednodušování a snižování byrokracie i posílení konkurenceschopnosti unijních zemí proti třetímu světu,“ reagoval náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. „Mám z toho dojem, že je to právě naopak,“ podotkl. Peníze, o které velké farmy přijdou, zůstanou, jak upozornil, v dané členské zemi a půjdou do druhého pilíře na rozvoj venkova s určením na inovace a investice. ČR podle něho zůstává ostře proti stropům. „Kromě toho, že budou tratit podniky a klesne jejich konkurenceschopnost, přinese to obrovskou byrokratickou zátěž,“ vysvětlil.
S omezování přímých plateb a jejich zastropováním nesouhlasí viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada. „Pokud se nepodaří zmíněné zastropování zvrátit, pak budeme trvat na tom, aby se zvýšila hranice stropu na podnik o sto tisíc na 250 tisíc eur a 400 tisíc eur,“ uvedl. České podniky by podle něho mohly kvůli zmíněným omezením přijít až o deset miliard korun ročně. Vyčlenění sedmi procent půdy mimo produkci je podle Belady proti současné situaci v Evropské unii, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin a navíc je závazek dosažení 20 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje zemědělská půda nezastupitelnou roli. Zastropování a omezování se nelíbí ani Zemědělskému svazu ČR. „Návrh nesplňuje očekávání na slibované rovné podmínky pro všechny farmáře v EU,“ navíc upozornil jeho tajemník Martin Pýcha s tím, že podle smluv, které ČR stejně jako další země vstupující do EU po roce 2004 podepsala, měly být nestejné dotační podmínky narovnány po roce 2013. Podle Pýchy však návrh na druhé straně přináší i řadu pozitivních prvků, například vyplácení plateb pouze aktivním zemědělcům., nouzový fond či posílení pozic zemědělců v potravinovém řetězci. I když cíle reformy jsou většinou potřebné, vzhledem k nastavení byrokratického aparátu unie očekává tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek velký nárůst administrativy. Jako šanci, vnímá návrh reformy vedení Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. Zároveň se však netají také svými obavami, jaká bude konečná podoba reformy a její realizace. Za nevýhodný pro ČR i české zemědělce považuje návrh také český europoslanec Hynek Fajmon. Jak uvedl, nejen nebude dosaženo úplně rovných podmínek, ale progresivní redukce plateb a jejich zastropování postihne velké české podniky, které přijdou o miliony korun ročně. Fajmon se obává, že v důsledku toho se budou velké podniky nejen v ČR, ale v celé unii dělit do menších celků.