Navýšení plochy chmele nedává podle svazu pěstitelů smysl, zájem o chmel klesá

Navýšení plochy chmele na 5500 hektarů, se kterým počítá strategie ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030, nedává v současné době smysl. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. V současné době zemědělci udají plodinu, kterou vypěstují, při navýšení ploch by se mohlo stát, že nabídka převýší poptávku. Také časová dotace není dostatečná, chmel se v ČR pěstuje asi na 4850 hektarech. Volných pozemků je málo.

Předpověď svazu před čtyřmi lety počítala s tím, že v roce 2030 se bude chmel pěstovat na 5300 hektarech. Tehdy zemědělci hospodařili na více než 5000 hektarech.

Obliba piva klesá

"Jenomže situace se změnila tak, že obliba piva v těch destinacích, kam vyvážíme, což je třeba Japonsko a Čína, klesá," upozornil Hejda. Z ČR se vyváží až 80 procent plodiny. "Je nebezpečí, že bude menší poptávka. My v žádném případě nechceme, aby nabídka převyšovala poptávku," uvedl předseda, podle kterého by se to mohlo stát, pokud zájem bude klesat dál a plodiny bude víc.

Rozšířit pěstování chmele do pěti let o více než 600 hektarů je podle předsedy nereálné. "Nemáme tolik pozemků, nemáme tolik polí, na kterých by se chmel dal vysadit. Těžko se chmelaři dostávají k vhodným lokalitám," doplnil Hejda a připomněl, že se chmel pěstuje na Žatecku, Rakovnicku, Litoměřicku a Přerovsku. "Tam někde bychom chmelnice rádi vysázeli, ale pozemků je minimum, ale hlavně bychom potřebovali větší poptávku po chmelu," dodal Hejda.

Podle strategii méně obinin a olejnin

Strategie ministerstva zemědělství počítá s ustoupením od pěstování obilovin a olejnin. Naopak by se zemědělci v příštích letech měli zaměřit na pěstování ovoce, zeleniny či chmele. Zemědělské nevládní organizace ministerskou strategii kritizují jako formální dokument bez jasné vize a plánu.*