Názory pro a proti

Údržba krajiny je nedílná součást podnikání v zemědělství, ale nemůže být nosná. Společnost nemá a ani nebude mít peníze na to, aby tuto službu zaplatila, míní prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Varuje před orientací na krajinotvorbu: „Přivede nás to k závislosti na dovozu u všech komodit. Už teď nejsme soběstační ve výrobě mléka a masa.“

Hlaváček odmítá, aby se ze zemědělců stali pracovníci služeb. Naše národní agrární koncepce musí podle něho především navazovat na závěry WTO.
Takovou koncepci, která posune české zemědělství k evropskému modelu, bude zdůrazňovat vztah k životnímu prostředí a povede ke změně struktury, určitě přivítá Asociace soukromého zemědělství ČR. „Bude se ale muset změnit myšlení lidí. Pokud budou chtít podpory, nebudou moci dál hospodařit na 400hektarovém lánu, ale rozdělit ho,“ předpokládá předseda ASZ Stanislav Němec. Nicméně strukturální programy, které si Česká republika na nadcházející tři roky zpracovala, počítají podle něho s finančním protežováním výroby a environmentální aspekty jsou stále potlačené.
V nové koncepci vládní agrární politiky se musí v první řadě zakotvit kvóty a limity vyjednané s Evropskou unií, říci, jak se jejich naplnění zabezpečí a k tomu určit finanční rámec. „Jestli nebude koncepce řešit, že nám narůstá záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, že nedokážeme naši surovinu dostatečně zpracovat a kvalitně zhodnotit, tak co dokážeme? České zemědělství prokázalo, že s požadavky na správnou zemědělskou praxi se vyrovnává, byť na úkor mezd lidí,“ řekl Jirovský. Nedá se podle něho očekávat, že koncepce vyřeší povodně a následky přívalových dešťů. „Za obecná slova o mimoprodukčních funkcích se dá schovat mnoho. Věci se ale nedají vytrhávat ze souvislostí,“ poznamenal. Jako příklad uvedl tlak na zatravňování, když na druhé straně nebudeme mít dostatek skotu na spásání.