Nedávno Senát ČR schválil novelu zákona o ekologickém zemědělství. Ze strany Agrární komory ČR se objevily kritika, že tento zákon nemotivuje zemědělce k produkci. Na názor jsme se proto zeptali manažerky Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio Kateřiny Nesrstové.
Provozování ekologického zemědělství není žádným zlatým dolem, je to často dřina mnohem větší, než konvenční způsob hospodaření, liší se to samozřejmě případ od případu. V ekologickém zemědělství jde ale - na rozdíl od některých způsobů zemědělského hospodaření - také o to vyvíjet činnost, která má pozitivní dopad na životní prostředí. K zájmům skutečných ekologických zemědělců nepatří podpora nepoctivců, kteří by kazili čest poctivým sedlákům a odčerpávali finance prostřednictvím zneužitých dotací, jak naznačují někteří kritici. Není však možné paušalizovat a generalizovat či účelově používat jen část informací. Silná slova některých funkcionářů agrárníků o zlatokopectví, dotacích a nedodržování pravidel v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, nastolují prostor jen spekulacím či pobouření, ale rozhodně ne ke konstruktivním činům. Tak se jeví i kritika novely zákona o ekologickém zemědělství ze strany Agrární komory ČR.
Není smyslem novely o ekologickém zemědělství řešit dotační politiku. Zákon je normou s perspektivou dlouhodobé platnosti, jeho konkrétní naplnění včetně pružnějšího nastavování pravidel je pak otázkou následných vyhlášek a finanční podpora souvisí s nastavením podmínek dotací. Novela zákona o ekologickém zemědělství rozhodně neměla vyřešit dotační politiku vůči sadům nebo finanční podmínky podpor pro ekologicky vyprodukované seno, které ostatně používají ke krmení i konvenční zemědělci a chovatelé. Naopak hlavním posláním novelizace je uvedení české právní normy v soulad s evropskou legislativou nebo nastavení principu registrace ekologických subjektů, zavedení chovu králíků v ekologickém zemědělství, úprava systému udělování výjimek, a podobně. Nastavení konkrétních dotačních pravidel je v kompetenci ministerstva zemědělství ČR. Zmíněnou oblastí se zabývá odbor environmentálních podpor Programu rozvoje venkova. Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců navíc poukazuje na fakt, že produkce není vše. Přestože je kladen důraz na zvyšování efektivity ekologicky hospodařících sedláků - tedy například i producentů bioovoce a na zajištění kvalitní tuzemské produkce pro náš trh, což je předmětem i právě realizovaného Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015, je rovněž důležitá mimoprodukční funkce sadů, zejména těch extenzivních. Jedná se o jeden z principů ekologického zemědělství, který je velmi důležitý z hlediska údržby krajiny, zachování a podpory biodiverzity, což mnohým kritikům často uniká – za to jsou ekologičtí zemědělci „odměňováni“ formou vyšších dotačních podpor. Není naším záměrem a doufám, že ani záměrem dotační politiky podporovat spekulanty. Chceme kvalitní tuzemskou bioprodukci pro naše spotřebitele, ale toho docílíme jen společně se samotnými ekologickými zemědělci. Dotace nejsou v Evropské unii spjaty účelově s produkcí, ale se způsobem hospodaření.“ V zájmu zvyšování kvality sadů mají bioovocnáři ve svazu Pro-Bio možnost být certifikováni podle nadstandardní směrnice pro hospodaření a management ovocných sadů, kterou také ve spolupráci s nimi, či zahraničními svazy jako Bioland, svaz aktualizuje a případně zpřísňuje. Hospodaření na trvalých travních porostech v režimu ekologického zemědělství a zajištění „pouhé“ produkce biosena pro ekologické chovy zvířat (a nejen pro ně), je významným způsobem hospodaření v podmínkách České republiky. Na velké části pastvin, zejména horských, se extenzivně hospodaří - pase se zde dobytek, ovce, kozy apod., což je běžné a podporované v celé Evropské unii.
Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců vyzývá všechny, kdo mají konkrétní podněty ohledně nepoctivého chování „ekologických“ zemědělců, aby raději informovali příslušné orgány, než aby šířili nepodložená všezahrnující podezření.
