20.09.2006 | 04:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nebezpečný svalovec se vyskytl u divočáka uloveného na Rychnovsku

Veterináři zaznamenali začátkem září u divočáka uloveného na Rychnovsku výskyt svalovce. Napadení lidského organismu svalovcem může způsobit smrt. Poslední případ, kdy se potvrdil výskyt nebezpečného hlísta u divočáka, byl zaznamenám před třemi lety, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Svalovci mohou způsobit onemocnění zvané trichinelóza, které postihuje zpravidla divoká prasata, medvědy a koně, osly, ale třeba i nutrie, psy a u nás v minulosti i prasata domácí, a způsobuje ji svalovec. Tento hlíst se usídlí nejčastěji ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici i ostatních svalových částech zvířete. Parazit se tam zapouzdří a čeká, až maso pozře nějaký masožravec, popřípadě člověk, aby se pak mohl v jeho těle dále vyvíjet. Býložravec se může nakazit kontaminovanou pící. Pro člověka je pak nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Svalovec vážně ohrožuje jak mezihostitele – prase, tak i člověka. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se již prakticky nedá léčit a může končit i smrtí, vyložil Duben.
Proto se také vždy doporučovalo maso z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce sice hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 ° C, to ovšem znamená, že této teploty musí být dosaženo v celém kusu masa, v jádře. Ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, neboť toto zařízení má na larvy nestandardní účinek, přestože pracuje s teplotami přes 70 °C, varuje Duben.
Kvůli rizikům platí povinnost, že každého uloveného divočáka před uvolněním ke spotřebě je nutné veterinárně vyšetřit, připomíná Duben. Vyšetření se provádějí ve státních veterinárních ústavech, popřípadě v krajskou veterinární správou schválených laboratořích. Tato praxe je obvyklá. Myslivci by také neměli používat nepřevařené zbytky z uloveného zvířete ke zkrmení psům.
Trichinelóza u lidí už u nás nebyla na rozdíl například od sousedního Slovenska více než padesát let zjištěna. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli. U divokých prasat se lze čas od času s výskytem trichinel setkat, naposledy před třemi lety (okres Děčín) a pak letos na počátku září u divočáka uloveného ve Východočeském kraji, okrese Rychnov nad Kněžnou. Povinné vyšetřování na trichinely tedy má smysl, a to právě kvůli zdraví těch, kdo si na mase černé zvěře chtějí pochutnat, uzavřel Duben.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down