Plzeňská teplárenská (PT) omezí výkon plánovaného kotle na spalování biologického odpadu z původních 30 MW na polovinu. K tomuto rozhodnutí vedlo představenstvo společnosti nedostatek biomasy a změna podmínek podpory na elektřinu z ní vyrobené. Přitom náklady na zelenou energii jsou třikrát vyšší než u uhlí, uvedl ředitel PT Tomáš Drápela.
Náklady na stavbu kotle se po rozhodnutí vedení PT příliš nesníží, výrazně přesáhnou 500 milionů Kč, i když předělají projekt. Poté vyhlásí PT výběrové řízení na dodavatele. Podle Drápely teplárna nový kotel potřebuje, neboť s ním dlouhodobě počítá jako se záložním a navíc už odstavila tři vysloužilá uhelná zařízení.
Původní kotel, jehož výstavba byla plánována na jaro, měl spalovat 80 tisíc tun pivovarského mláta a 120 tisíc tun odpadu z lesů. Teplárně ale chybí téměř polovina paliva pro plánovanou jednotku. Spalování mláta, jehož odběr má PT dohodnut s Prazdrojem, odmítl stát na rozdíl od dřevní štěpky podpořit vyššími cenami za výkup zelené elektřiny. Odpad z vaření piva má být prý využit jinak než spalováním, například ke krmení zvířat. Zemědělci v regionu zatím nechtějí pěstovat rychle rostoucí dřeviny, neboť se jim to prý nevyplatí, uvedl ředitel teplárny.
Záměr Plzeňské teplárenské měl podle Drápela pomoci státu, aby dostál závazkům EU a zvýšil do roku 2010 podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů z 3,6 procenta na osm procent. Proto místo nejjednoduššího kotle na uhlí zvolila PT kotel na biomasu. Náklady na zelenou energii jsou podle ředitele třikrát vyšší než u uhlí. Firma už třetím rokem spaluje dřevní štěpku spolu s uhlím ve fluidním kotli. Ročně využije přes 30 tisíc tun hmoty. Elektřinu ze směsi uhlí a štěpků letos prodává za 1850 korun za megawatthodinu. Při spalování čisté biomasy je cena 2520 korun, která má vydržet patnáct let.
